Pokus o vylíčení celého života jednoho stromu, v tomto konkrétním případě borovice. V románu Borovice opouští autor Jan Vrba svá vyzkoušená dějová schémata z předchozích děl. Jde o příběh stromu, o vylíčení jeho životního příběhu. Strom je zde vlastně hlavním hrdinou - jedinec,ale zároveň strom - druh. Dlouhý život stromu je v podstatě monotónní, je vázaný na jediné místo, a může jen pasivně odpovídat na okolní podmínky. To je pro romanopisce, který tak výrazně preferuje příběh jako Vrba, situace dost nesnadná. Sám cítil, že je jeho záměr neobvyklý, a knihu doplnil mimořádně obsáhlým komentářem. I zde však schopnost vyprávět nakonec převládne nad schopností pozorovat, třídit a uvažovat a ovládne ji. Ústřední příběh je doplněn ještě epizodami, které pomáhají poměrně statické, nedějové ústřední téma rozhýbat a oživit. Do Borovice je vkomponováno pásmo příběhů neolitických lidí, které evokuje "mrákotná paměť" borovičky, spojující její individuální život s životem předchozích generací, s pamětí celého druhu.
František Vrobel Knihy






První kniha volné románové trilogie (volně navazují romány "V ráji šumavském" a "Kam spějí děti" - vyšel též pod názvem "O srdce člověka"). Děj románu se odehrává na Šumavě na samých bavorských hranicích. Jádro tvoří vylíčení tvrdého života obyvatel horských samot, dřevorubců, lesníků, podloudníků a pytláků.
Román Mlhy na Blatech je o dvou zámožných selských rodech, žijících v okolí zbudovských Blat. Krušnej se svou ženou a osmi dětmi bydlí v Pašicích a Potužák se svou manželkou, dcerou Apolenou, synem Václavem a hříbkem Vojtou žije v Plástovicích. Hříbka Vojtu Potužák vzal pod svou ochranu, když Vojtovi zemřela matka. Od té doby se na Potužákovu statku stará o koně a Blata zná tak, jako snad nikdo jiný. I poslepu by je prošel. Hlubocká neboli zbudovská Blata se rozkládají mezi Hlubokou a Netolicemi. Dříve Blata patřila knížectvu, poté o ně proběhlo několik bojů, ale jediný, kdo je pro obce vybojoval byl rychtář Jakub Kubata... Román Vypovězen - Tragickým hrdinou je venkovský člověk z pobaltské vesnice, z které ho vyhání bída. Pro nepatrný přestupek je uvězněn. Usazuje se v bohaté vesnici jako tovární dělník a snaží se založit novou existenci. Ale i odtud ho vyhání surovost selských představitelů obce, neschopných soucitu a porozumění..
Zbierka básní a balád sa stala slávnou už za autorovho života a dodnes patrí k najčítanejším knihám českej literatúry (Kytica, Poklad, Svadobná košeľa, Poludnica, Holúbok, Vodník, atd.)... Druhé vydanie. 66-004-81
Epická báseň zachycující zážitky čerstvě zemřelého. Dozvídá se, že byl posmrtně jmenován členem Akademie a letí mezi hvězdami v poštovském voze. Nebeská krajina připomíná jihočeskou vesnici, včetně obyvatel, které mrtvý za života znával. Ve starém domě se setkává s rodiči a v překrásné zahradě píše verše. Vůdcové a mučedníci českého lidu zde bdí na krajem – Hus, Žižka, Komenský, Havlíček, Tyl, Neruda, Smetana, Čech, Vrchlický, Mánes, Aleš, Myslbek, Štursa. Nakonec se nebožtík setkává i se svou milou a dává se oddat, ale krátce nato se probouzí ze sna ve svém vinohradském bytě. Kniha vyšla jako členská prémie Spolku českých spisovatelů a beletristů Máj v Praze.
Kniha popisuje osudy lidí z malé vesničky a současně okolní krásnou a drsnou přírodu.
Dražinovská hora je jednou z nejmilejších Vrbových próz, kdy úchvatně vystihuje vzácné a výjímečné chvíle v životě přírody. Mluví s otevřeností a bezprostředností člověka bytostně spjatého s přírodou, žijícího především smysly, jehož krédem je až pohanské okouzlení všemi dary pozemského života, sladkými i trpkými. 7. opravené vydání, v nakl. Československý spisovatel 1. vydání.
Hlavními postavami jsou příslušníci dvou sklářských podnikatelských rodin, z nichž jedna je původu francouzského (Chabléovi) a druhá českého (Haslingerovi). Autor zajímavě dokresluje život nedotčené a zalesněné staré Šumavy
Jan Vrba v této knize vypráví historii osudného roku sedláků Záhořových z chodské vesnice - osudného roku, který začal křivou "smrtelnou" přísahou starého Záhoře, po níž, jak praví moudrost pokolení, Bůh křivopřísežníka do roka a do dne ztrestá. A pak už se na statku vrší jednanepravost za druhou: vzájemná nenávist, krvesmilství, bratrovražda, řetěz dramatických událostí, vrcholících smrtí starého Záhoře v plamenech hořící usedlosti.
První ilustrované vydání s ilustracemi Františka Vrobela. Jaro - Léto -Podzim - Zima
Ano, skutečně, tak jak je uvedeno na pevném obalu knihy, že kniha vyšla jako svazek “uměleckých snah”, odpovídá toto svému. Kniha je psaná nářečím, Kterému by jistě dnešní děti vůbec neporozuměly. V textu je hodně popisována příroda a samotný děj by malé čtenáře rozhodně nezaujal.
Páté vydání knihy pros poctěné Výroční cenou české akademie
Román o drsných charakterech chodských sedláků.
Otisk podle prvého vydání z roku 1859 (píseň I - LVI.), doplněný podle vydání z roku 1862 o dalších sedm písní (LVII.-LXII.), dále podle vydání z roku 1871 o nové tři písně (LXIV. až LXVI.) z posmrtného vydání o další dvě písně (LXVII.-LXVIII.) a opomenutou z "Máje"
Znění tohoto textu vychází z diela Máj, najvýznamnejšieho básnického diela predstaviteľa slovenskej romantickej lyriky 1. polovice 19. storočia. Dielo je rozčlenené do štyroch oddielov, medzi ktorými sa objavujú dve intermezza. Hlavný hrdina je vyhnaný z domova, aby neskôr vstúpil na loupežnícku dráhu a nevedomky zavraždil vlastného otca v postave svôjho milenca. Autor naväzuje na symboliku obľúbených romantických motívov, medzi ktorými sa objavujú postavy banditov, osudové zápletky z nepoznaných rodinných vzťahov a sentimentálne poňatie márnej lásky. V modernom autorovom poňatí je však epická složka stále viac odsúvaná do pozadia prítomnosťou básnikovho subjektu, ktorý kladie dôraz na kontrast medzi pocitmi odsúdenca čakajúceho na popravu a zmyslovou krásou májovej prírody, lhostejnej k tragickému osudu ľudskej bytosti. Týmto dielom autor nepochybne dal vzniknúť modernému jazyku slovenskej poézie, v ktorom sa prejavili neobyčajné významové a zvukové prvky, ako aj neobvyklé spojenia, ktoré vytvorili sugestívny a výnimočný básnický obraz.
„Šťastná to žena!“ — múdra, láskavá, starostlivá, milujúca svoju rodinu, vychovávajúca vnúčatá a ochotná poskytnúť každému dobrú radu i pomoc. Taká je babička, hlavná hrdinka knihy Boženy Němcovej. Dielo sa dočkalo divadelného, televízneho i rozhlasového spracovania a mnohých vydaní aj prekladov. Ponúkame vám Babičku v slovenskom preklade Terézie Vansovej. Klasika zo Zlatého fondu SME. Digitalizovaná podoba publikace: Božena Němcová. Babička. Nákladom Slovenského východu. Košice 1928. 332 s. Terézia Vansová preložila.
Soubor povídek různých autorů, převážně z prostředí venkova i města 19. století. vyšlo v edici Naše otčina.
Dvacet povídek autora v kompletním vydání díla, svazek třetí.
Dvacet čtyři vysvětlení otce dětem na ožehavá témata, kterým se rodiče většinou vyhýbají
Román kronikářsky se rozhlížející po životě na Klatovsku v 90. letech min. stol. Vedle svých zážitků zachytil autor mnoho postav kulturních pracovníků.


























