František Vrobel Knihy

Pokus o vylíčení celého života jednoho stromu, v tomto konkrétním případě borovice. V románu Borovice opouští autor Jan Vrba svá vyzkoušená dějová schémata z předchozích děl. Jde o příběh stromu, o vylíčení jeho životního příběhu. Strom je zde vlastně hlavním hrdinou - jedinec,ale zároveň strom - druh. Dlouhý život stromu je v podstatě monotónní, je vázaný na jediné místo, a může jen pasivně odpovídat na okolní podmínky. To je pro romanopisce, který tak výrazně preferuje příběh jako Vrba, situace dost nesnadná. Sám cítil, že je jeho záměr neobvyklý, a knihu doplnil mimořádně obsáhlým komentářem. I zde však schopnost vyprávět nakonec převládne nad schopností pozorovat, třídit a uvažovat a ovládne ji. Ústřední příběh je doplněn ještě epizodami, které pomáhají poměrně statické, nedějové ústřední téma rozhýbat a oživit. Do Borovice je vkomponováno pásmo příběhů neolitických lidí, které evokuje "mrákotná paměť" borovičky, spojující její individuální život s životem předchozích generací, s pamětí celého druhu.

Román z pomezí Čech a bavorských hranic na Šumavě se odehrává v 70. letech minulého století. Autor využívá detailní znalosti prostředí a kreslí Šumavu s neprostupnými lesy a nebezpečnými bažinami, s roztroušenými samotami, těžce přístupnými zvláště v zimě. V tomto rámci líčí tvrdý život vesničanů, dřevorubců a lesníků na příběhu místního revírníka Kořána, který se svými podřízenými svádí neustále nerovný boj nejen s drsnou přírodou, ale hlavně s pytláky a podloudníky, neváhajícími použít zbraň proti člověku. Dobrodružný děj, střety s muži překračujícími zákon i řada postav společenských vyděděnců uvádějí Klostermannovo dílo do souvislosti s novoromantickou prózou. 44-236-69

Populární román Mlhy na Blatech se odehrává v sedmdesátých letech 19. století a líčí historii dvou selských rodů....

Zbierka básní a balád sa stala slávnou už za autorovho života a dodnes patrí k najčítanejším knihám českej literatúry (Kytica, Poklad, Svadobná košeľa, Poludnica, Holúbok, Vodník, atd.)... Druhé vydanie. 66-004-81

Epická báseň zachycující zážitky čerstvě zemřelého. Dozvídá se, že byl posmrtně jmenován členem Akademie a letí mezi hvězdami v poštovském voze. Nebeská krajina připomíná jihočeskou vesnici, včetně obyvatel, které mrtvý za života znával. Ve starém domě se setkává s rodiči a v překrásné zahradě píše verše. Vůdcové a mučedníci českého lidu zde bdí na krajem – Hus, Žižka, Komenský, Havlíček, Tyl, Neruda, Smetana, Čech, Vrchlický, Mánes, Aleš, Myslbek, Štursa. Nakonec se nebožtík setkává i se svou milou a dává se oddat, ale krátce nato se probouzí ze sna ve svém vinohradském bytě. Kniha vyšla jako členská prémie Spolku českých spisovatelů a beletristů Máj v Praze.

Kniha popisuje osudy lidí z malé vesničky a současně okolní krásnou a drsnou přírodu.

Dražinovská hora je jednou z nejmilejších Vrbových próz, kdy úchvatně vystihuje vzácné a výjímečné chvíle v životě přírody. Mluví s otevřeností a bezprostředností člověka bytostně spjatého s přírodou, žijícího především smysly, jehož krédem je až pohanské okouzlení všemi dary pozemského života, sladkými i trpkými. 7. opravené vydání, v nakl. Československý spisovatel 1. vydání.

Hlavními postavami jsou příslušníci dvou sklářských podnikatelských rodin, z nichž jedna je původu francouzského (Chabléovi) a druhá českého (Haslingerovi). Autor zajímavě dokresluje život nedotčené a zalesněné staré Šumavy

Jan Vrba v této knize vypráví historii osudného roku sedláků Záhořových z chodské vesnice - osudného roku, který začal křivou "smrtelnou" přísahou starého Záhoře, po níž, jak praví moudrost pokolení, Bůh křivopřísežníka do roka a do dne ztrestá. A pak už se na statku vrší jednanepravost za druhou: vzájemná nenávist, krvesmilství, bratrovražda, řetěz dramatických událostí, vrcholících smrtí starého Záhoře v plamenech hořící usedlosti.

Jednotlivé části knihy den po dni zaznamenávají, co se děje v jednotlivých ročních obdobích v naší živé i neživé přírodě. Kniha obsahuje drobné obrázky ze života lesních obyvatel a postihuje proměny české přírody ve všech obdobích.

Ano, skutečně, tak jak je uvedeno na pevném obalu knihy, že kniha vyšla jako svazek “uměleckých snah”, odpovídá toto svému. Kniha je psaná nářečím, Kterému by jistě dnešní děti vůbec neporozuměly. V textu je hodně popisována příroda a samotný děj by malé čtenáře rozhodně nezaujal.

Páté vydání knihy pros poctěné Výroční cenou české akademie

Román o drsných charakterech chodských sedláků.

Otisk podle prvého vydání z roku 1859 (píseň I - LVI.), doplněný podle vydání z roku 1862 o dalších sedm písní (LVII.-LXII.), dále podle vydání z roku 1871 o nové tři písně (LXIV. až LXVI.) z posmrtného vydání o další dvě písně (LXVII.-LXVIII.) a opomenutou z "Máje"

Znění tohoto textu vychází z diela Máj, najvýznamnejšieho básnického diela predstaviteľa slovenskej romantickej lyriky 1. polovice 19. storočia. Dielo je rozčlenené do štyroch oddielov, medzi ktorými sa objavujú dve intermezza. Hlavný hrdina je vyhnaný z domova, aby neskôr vstúpil na loupežnícku dráhu a nevedomky zavraždil vlastného otca v postave svôjho milenca. Autor naväzuje na symboliku obľúbených romantických motívov, medzi ktorými sa objavujú postavy banditov, osudové zápletky z nepoznaných rodinných vzťahov a sentimentálne poňatie márnej lásky. V modernom autorovom poňatí je však epická složka stále viac odsúvaná do pozadia prítomnosťou básnikovho subjektu, ktorý kladie dôraz na kontrast medzi pocitmi odsúdenca čakajúceho na popravu a zmyslovou krásou májovej prírody, lhostejnej k tragickému osudu ľudskej bytosti. Týmto dielom autor nepochybne dal vzniknúť modernému jazyku slovenskej poézie, v ktorom sa prejavili neobyčajné významové a zvukové prvky, ako aj neobvyklé spojenia, ktoré vytvorili sugestívny a výnimočný básnický obraz.

Babička je najznámejším dielom Boženy Němcovej. Jedná sa o novelu, ktorú písala v dobe, keď jej umieral syn. Autorka tu zachytáva dianie na vidieku so všetkými zvykmi.

Soubor povídek různých autorů, převážně z prostředí venkova i města 19. století. vyšlo v edici Naše otčina.

Dvacet povídek autora v kompletním vydání díla, svazek třetí.

Dvacet čtyři vysvětlení otce dětem na ožehavá témata, kterým se rodiče většinou vyhýbají

Román kronikářsky se rozhlížející po životě na Klatovsku v 90. letech min. stol. Vedle svých zážitků zachytil autor mnoho postav kulturních pracovníků.

Vyznání rodné obci napsal Karel Engliš před téměř devadesáti lety. Teprve nyní však vychází v úplnosti tak, jak si to autor přál. Nejprve mu knihu zakázal vydat nastupující komunistický režim, poté byl rukopis ukrýván a ukládán v různých archivech. Jeho část vyšla v roce 1999 pod názvem „Hrabyň mého mládí“. Úsilím rodiny Karla Engliše a dalších odborníků se podařilo postupně během let soustředit, rozluštit a přepsat celý rukopis, zkompletovat obrazový doprovod dle poznámek autora a vše připravit k novému vydání. Čtenář se tak nyní může začíst do osobitého a čtivého vyprávění hrabyňského rodáka, významného vědce, národohospodáře, politika, rektora Masarykovy a Karlovy univerzity, který svůj život v Hrabyni dožil. Text doprovázejí akvarely a kresby vytvořené pro knihu Františkem Vrobelem, dále dobové fotografie, kresby a dokumenty z Englišových Pamětních knih. Kniha je doplněna o vzpomínky Englišových současníků a bohatými vysvětlivkami historiků. Tvoří tak nový cenný historický pramen a čtenáři nabízí prožitek vyjádřený přáním autora: „Myslel jsem si tedy, že napíši-li tyto vzpomínky, je zachovávám, aby je se mnou, třeba vybledlé, mohli po staletí prožívati jiní, kteří přijdou a budou Hrabyň stejně milovati jako já.