František Vrobel Knihy

Pokus o vylíčení celého života jednoho stromu, v tomto konkrétním případě borovice. V románu Borovice opouští autor Jan Vrba svá vyzkoušená dějová schémata z předchozích děl. Jde o příběh stromu, o vylíčení jeho životního příběhu. Strom je zde vlastně hlavním hrdinou - jedinec,ale zároveň strom - druh. Dlouhý život stromu je v podstatě monotónní, je vázaný na jediné místo, a může jen pasivně odpovídat na okolní podmínky. To je pro romanopisce, který tak výrazně preferuje příběh jako Vrba, situace dost nesnadná. Sám cítil, že je jeho záměr neobvyklý, a knihu doplnil mimořádně obsáhlým komentářem. I zde však schopnost vyprávět nakonec převládne nad schopností pozorovat, třídit a uvažovat a ovládne ji. Ústřední příběh je doplněn ještě epizodami, které pomáhají poměrně statické, nedějové ústřední téma rozhýbat a oživit. Do Borovice je vkomponováno pásmo příběhů neolitických lidí, které evokuje "mrákotná paměť" borovičky, spojující její individuální život s životem předchozích generací, s pamětí celého druhu.

Impulzem tohoto románu i celého Klostermannova díla nebyla v první řadě touha po individuálním uměleckém sebevyjádření, ale vědomá snaha zachytit genia loci určitého životního i přírodního prostředí - staré Šumavy. Komentář naší edice zachycuje, jaký byl věcný základ Klostermannovy prózy a jak jsou jeho umělecké postupy podřízeny věcnému zachycení historicky rychle mizejícího živlu, v němž má své místo fantazie, pohádka, lidská vytrvalost, statečnost, zločin, tvrdá dřina, drsná příroda i její nevýslovná, obětí hodná krása.

Populární román Mlhy na Blatech se odehrává v sedmdesátých letech 19. století a líčí historii dvou selských rodů....

Klasické balady českej romantickej literatúry, ktoré je považované za vrcholné dielo českého spisovateľa a zberateľa ľudovej slovesnosti Karla Jaromíra Erbena v prebásnení vynikajúceho slovenského spisovateľa Ľubomíra Feldeka s ilustráciami Kataríny Vavrovej sa po prvýkrát vcelku dostáva aj k slovenskému čitateľovi.

Epická báseň zachycující zážitky čerstvě zemřelého. Dozvídá se, že byl posmrtně jmenován členem Akademie a letí mezi hvězdami v poštovském voze. Nebeská krajina připomíná jihočeskou vesnici, včetně obyvatel, které mrtvý za života znával. Ve starém domě se setkává s rodiči a v překrásné zahradě píše verše. Vůdcové a mučedníci českého lidu zde bdí na krajem – Hus, Žižka, Komenský, Havlíček, Tyl, Neruda, Smetana, Čech, Vrchlický, Mánes, Aleš, Myslbek, Štursa. Nakonec se nebožtík setkává i se svou milou a dává se oddat, ale krátce nato se probouzí ze sna ve svém vinohradském bytě. Kniha vyšla jako členská prémie Spolku českých spisovatelů a beletristů Máj v Praze.

Kniha popisuje osudy lidí z malé vesničky a současně okolní krásnou a drsnou přírodu.

Dražinovská hora je jednou z nejmilejších Vrbových próz, kdy úchvatně vystihuje vzácné a výjímečné chvíle v životě přírody. Mluví s otevřeností a bezprostředností člověka bytostně spjatého s přírodou, žijícího především smysly, jehož krédem je až pohanské okouzlení všemi dary pozemského života, sladkými i trpkými.

Hlavními postavami jsou příslušníci dvou sklářských podnikatelských rodin, z nichž jedna je původu francouzského (Chabléovi) a druhá českého (Haslingerovi). Autor zajímavě dokresluje život nedotčené a zalesněné staré Šumavy

Jan Vrba v této knize vypráví historii osudného roku sedláků Záhořových z chodské vesnice - osudného roku, který začal křivou "smrtelnou" přísahou starého Záhoře, po níž, jak praví moudrost pokolení, Bůh křivopřísežníka do roka a do dne ztrestá. A pak už se na statku vrší jednanepravost za druhou: vzájemná nenávist, krvesmilství, bratrovražda, řetěz dramatických událostí, vrcholících smrtí starého Záhoře v plamenech hořící usedlosti.

Jednotlivé části knihy den po dni zaznamenávají, co se děje v jednotlivých ročních obdobích v naší živé i neživé přírodě. Kniha obsahuje drobné obrázky ze života lesních obyvatel a postihuje proměny české přírody ve všech obdobích.

Ano, skutečně, tak jak je uvedeno na pevném obalu knihy, že kniha vyšla jako svazek “uměleckých snah”, odpovídá toto svému. Kniha je psaná nářečím, Kterému by jistě dnešní děti vůbec neporozuměly. V textu je hodně popisována příroda a samotný děj by malé čtenáře rozhodně nezaujal.

Román o drsných charakterech chodských sedláků.

Otisk podle prvého vydání z roku 1859 (píseň I - LVI.), doplněný podle vydání z roku 1862 o dalších sedm písní (LVII.-LXII.), dále podle vydání z roku 1871 o nové tři písně (LXIV. až LXVI.) z posmrtného vydání o další dvě písně (LXVII.-LXVIII.) a opomenutou z "Máje"

Znění tohoto textu vychází z diela Máj, najvýznamnejšieho básnického diela predstaviteľa slovenskej romantickej lyriky 1. polovice 19. storočia. Dielo je rozčlenené do štyroch oddielov, medzi ktorými sa objavujú dve intermezza. Hlavný hrdina je vyhnaný z domova, aby neskôr vstúpil na loupežnícku dráhu a nevedomky zavraždil vlastného otca v postave svôjho milenca. Autor naväzuje na symboliku obľúbených romantických motívov, medzi ktorými sa objavujú postavy banditov, osudové zápletky z nepoznaných rodinných vzťahov a sentimentálne poňatie márnej lásky. V modernom autorovom poňatí je však epická složka stále viac odsúvaná do pozadia prítomnosťou básnikovho subjektu, ktorý kladie dôraz na kontrast medzi pocitmi odsúdenca čakajúceho na popravu a zmyslovou krásou májovej prírody, lhostejnej k tragickému osudu ľudskej bytosti. Týmto dielom autor nepochybne dal vzniknúť modernému jazyku slovenskej poézie, v ktorom sa prejavili neobyčajné významové a zvukové prvky, ako aj neobvyklé spojenia, ktoré vytvorili sugestívny a výnimočný básnický obraz.

„Šťastná to žena!“ — múdra, láskavá, starostlivá, milujúca svoju rodinu, vychovávajúca vnúčatá a ochotná poskytnúť každému dobrú radu i pomoc. Taká je babička, hlavná hrdinka knihy Boženy Němcovej. Dielo sa dočkalo divadelného, televízneho i rozhlasového spracovania a mnohých vydaní aj prekladov. Ponúkame vám Babičku v slovenskom preklade Terézie Vansovej. Klasika zo Zlatého fondu SME. Digitalizovaná podoba publikace: Božena Němcová. Babička. Nákladom Slovenského východu. Košice 1928. 332 s. Terézia Vansová preložila.

Soubor povídek různých autorů, převážně z prostředí venkova i města 19. století. vyšlo v edici Naše otčina.

Dvacet povídek autora v kompletním vydání díla, svazek třetí.

Dvacet čtyři vysvětlení otce dětem na ožehavá témata, kterým se rodiče většinou vyhýbají

Román kronikářsky se rozhlížející po životě na Klatovsku v 90. letech min. stol. Vedle svých zážitků zachytil autor mnoho postav kulturních pracovníků.