František Vrobel Knihy

V románu Borovice opouští autor Jan Vrba svá vyzkoušená dějová schémata z předchozích děl. Jde o příběh stromu, o vylíčení jeho životního příběhu. Strom je zde vlastně hlavním hrdinou - jedinec, ale zároveň strom - druh. Dlouhý život stromu je v podstatě monotónní, je vázaný na jediné místo, a může jen pasivně odpovídat na okolní podmínky. To je pro romanopisce, který tak výrazně preferuje příběh jako Vrba, situace dost nesnadná. Sám cítil, že je jeho záměr neobvyklý, a knihu doplnil mimořádně obsáhlým komentářem. I zde však schopnost vyprávět nakonec převládne nad schopností pozorovat, třídit a uvažovat a ovládne ji. Ústřední příběh je doplněn ještě epizodami, které pomáhají poměrně statické, nedějové ústřední téma rozhýbat a oživit. Do Borovice je vkomponováno pásmo příběhů neolitických lidí, které evokuje "mrákotná paměť" borovičky, spojující její individuální život s životem předchozích generací, s pamětí celého druhu.

Děj románu se odehrává na Šumavě na samých bavorských hranicích. Jádro tvoří vylíčení tvrdého života obyvatel horských samot, dřevorubců, lesníků, podloudníků a pytláků.

Román Mlhy na Blatech je o dvou zámožných selských rodech, žijících v okolí zbudovských Blat. Krušnej se svou ženou a osmi dětmi bydlí v Pašicích a Potužák se svou manželkou, dcerou Apolenou, synem Václavem a hříbkem Vojtou žije v Plástovicích. Hříbka Vojtu Potužák vzal pod svou ochranu, když Vojtovi zemřela matka. Od té doby se na Potužákovu statku stará o koně a Blata zná tak, jako snad nikdo jiný. I poslepu by je prošel. Hlubocká neboli zbudovská Blata se rozkládají mezi Hlubokou a Netolicemi. Dříve Blata patřila knížectvu, poté o ně proběhlo několik bojů, ale jediný, kdo je pro obce vybojoval byl rychtář Jakub Kubata...

Slovenský preklad českej klasiky. Kytica je najznámejšia zbierka baladických básní, ktorú Karel Jaromír Erben začal písať už ako študent. Balady inšpirované slovanskými aj inými povesťami sa vyznačujú dejovo dramatickým spádom, zatiaľ čo prostredie je vykreslené stručne a popisne. Jednotlivé básne tejto zbierky nás zavedú väčšinou na českú dedinu a zoznamili z nás s príbehmi, ktoré sa odohrali kdesi v minulosti. 66-167-77

Epická báseň zachycující zážitky čerstvě zemřelého. Dozvídá se, že byl posmrtně jmenován členem Akademie a letí mezi hvězdami v poštovském voze. Nebeská krajina připomíná jihočeskou vesnici, včetně obyvatel, které mrtvý za života znával. Ve starém domě se setkává s rodiči a v překrásné zahradě píše verše. Vůdcové a mučedníci českého lidu zde bdí na krajem – Hus, Žižka, Komenský, Havlíček, Tyl, Neruda, Smetana, Čech, Vrchlický, Mánes, Aleš, Myslbek, Štursa. Nakonec se nebožtík setkává i se svou milou a dává se oddat, ale krátce nato se probouzí ze sna ve svém vinohradském bytě. Kniha vyšla jako členská prémie Spolku českých spisovatelů a beletristů Máj v Praze.

Kniha popisuje osudy lidí z malé vesničky a současně okolní krásnou a drsnou přírodu.

Z každodenních toulek a obchůzek po Dražinovské hoře vznikla jedna z nejkrásnějších českých knih o přírodě. Svědčí nejen o autorově bystré pozornosti, ale i o bohatých přírodovědných znalostech a především o vnímavé duši básníka.

Hlavními postavami jsou příslušníci dvou sklářských podnikatelských rodin, z nichž jedna je původu francouzského (Chabléovi) a druhá českého (Haslingerovi). Autor zajímavě dokresluje život nedotčené a zalesněné staré Šumavy

Román z prostředí Domažlicka vypráví o tragickém osudu rodiny chodských sedláků, jejichž neštěstí povstalo z křivé přísahy sedláka Záhoře, po níž Bůh křivopřísežníka ztrestá.

Jednotlivé části knihy den po dni zaznamenávají, co se děje v jednotlivých ročních obdobích v naší živé i neživé přírodě. Kniha obsahuje drobné obrázky ze života lesních obyvatel a postihuje proměny české přírody ve všech obdobích.

Ano, skutečně, tak jak je uvedeno na pevném obalu knihy, že kniha vyšla jako svazek “uměleckých snah”, odpovídá toto svému. Kniha je psaná nářečím, Kterému by jistě dnešní děti vůbec neporozuměly. V textu je hodně popisována příroda a samotný děj by malé čtenáře rozhodně nezaujal.

Román o drsných charakterech chodských sedláků.

Otisk podle prvého vydání z roku 1859 (píseň I - LVI.), doplněný podle vydání z roku 1862 o dalších sedm písní (LVII.-LXII.), dále podle vydání z roku 1871 o nové tři písně (LXIV. až LXVI.) z posmrtného vydání o další dvě písně (LXVII.-LXVIII.) a opomenutou z "Máje"

Znění tohoto textu vychází z diela Máj, najvýznamnejšieho básnického diela predstaviteľa slovenskej romantickej lyriky 1. polovice 19. storočia. Dielo je rozčlenené do štyroch oddielov, medzi ktorými sa objavujú dve intermezza. Hlavný hrdina je vyhnaný z domova, aby neskôr vstúpil na loupežnícku dráhu a nevedomky zavraždil vlastného otca v postave svôjho milenca. Autor naväzuje na symboliku obľúbených romantických motívov, medzi ktorými sa objavujú postavy banditov, osudové zápletky z nepoznaných rodinných vzťahov a sentimentálne poňatie márnej lásky. V modernom autorovom poňatí je však epická složka stále viac odsúvaná do pozadia prítomnosťou básnikovho subjektu, ktorý kladie dôraz na kontrast medzi pocitmi odsúdenca čakajúceho na popravu a zmyslovou krásou májovej prírody, lhostejnej k tragickému osudu ľudskej bytosti. Týmto dielom autor nepochybne dal vzniknúť modernému jazyku slovenskej poézie, v ktorom sa prejavili neobyčajné významové a zvukové prvky, ako aj neobvyklé spojenia, ktoré vytvorili sugestívny a výnimočný básnický obraz.

Klasické dílo české literatury. Idylické vzpomínky na dětství, prožité v Ratibořickém údolí na Náchodsku v 1. polovině 19.století, spoluje autorka s barvitým líčením lidových zvyků a obyčejů v průběhu roku a s popisem přírodních krás Náchodska. Celá kniha je jedinečným uměleckým obrazem českého venkova v polovině 19. století. Knihu doplňují mistrovské ilustrace výtvarnice a spisovatelky Vítězslavy Klimtové.

Soubor povídek různých autorů, převážně z prostředí venkova i města 19. století. vyšlo v edici Naše otčina.

Dvacet povídek autora v kompletním vydání díla, svazek třetí.

Dvacet čtyři vysvětlení otce dětem na ožehavá témata, kterým se rodiče většinou vyhýbají

Román kronikářsky se rozhlížející po životě na Klatovsku v 90. letech min. stol. Vedle svých zážitků zachytil autor mnoho postav kulturních pracovníků.