Z Knihobotu sa stal Bookbot!
Bookbot

Miroslav Hroch

    14. jún 1932

    Miroslav Hroch je český historik se zaměřením na problematiku formování moderních národů.

    Miroslav Hroch
    Dějepis pro ZŠ. I. díl
    Jak jsem to tenkrát viděl
    Encyklopedie dějin novověku 1492-1815
    Buržoazní revoluce v Evropě
    Křižáci ve Svaté zemi
    Európa - historické udalosti
    • Historické události 4000 l.p.n.l.-1945 n.l. Kapitoly: Starovek, Stredovek, Novovek, Najnovšie dejiny /do roku 1945/, Tabuľky, Menný register, Vecný register. Druhé vydanie. Cena knihy v čase vydania: 33.- Kčs.

      Európa - historické udalosti
    • Křižáci ve Svaté zemi

      • 289 stránok
      • 11 hodin čítania
      4,5(41)Ohodnotiť

      Kniha osvědčených autorů přibližující historické pozadí, motivy a vývoj křižáckých výbojů ve Svaté zemi, které započali první křížovou výpravou na konci 11. století. Popisuje následující křížové výpravy, zachycuje vznik, vývoj křesťanských států ve východním Středomoří a vniřní i vnější příčiny jejich pádu. Kniha je doplněna ilustrativními mapkami i obrazovým materiálem.

      Křižáci ve Svaté zemi
    • Problematika buržoazních revolucí, jejich místo ve vývoji novodobých států, přínos pro společenský pokrok, jejich lidský i ekonomický faktor. Autor si neklade za cíl zevrubný faktografický popis buržoazních revolucí v Evropě, ale se značnou erudicí zpracovává rozsáhlou zahraniční i naši literaturu k tomuto tématu. Jeho členění na revoluce raně buržoazní, revoluce manufakturního období a průmyslového věku mu umožňuje postihnout celou škálu buržoazních revolucí od německé selské války přes revoluci nizozemskou, anglickou, Velkou francouzskou a její ohlas, revoluční hnutí let třicátých i bouřlivý rok 1848 až po výbuch ruské revoluce 1905.

      Buržoazní revoluce v Evropě
    • Kolektiv historiků v čele s profesorem M. Hrochem sestavil přehlednou, abecedně řazenou příručku, která srozumitelně vysvětluje jednotlivé historické události (války, významné bitvy, míry, dohody, povstání atd.), státní útvary (anglická republika, portugalské království atd.), ale i další historické jevy (conquista, kolonizace atd.). Tento pandán k úspěšné Encyklopedii moderní historie se sice zaměřuje hlavně na evropské dějiny, ale přináší i základní údaje z mimoevropské historie (zejména z Asie a Ameriky, výběrově i Afriky a Austrálie).

      Encyklopedie dějin novověku 1492-1815
    • Jak jsem to tenkrát viděl

      • 412 stránok
      • 15 hodin čítania

      V knize vzpomínek rekapituluje jeden z nejvýznamnějších českých historiků Miroslav Hroch svou profesní dráhu, zejména působení na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Kromě badatelské činnosti se ale zamýšlí i nad svým osobním životem v kontextu soudobých politických událostí a reflektuje, jak je tehdy vnímal. Každou kapitolu vzpomínek uzavírají otázky, které autorovi položil o dvě generace mladší kolega Zdeněk Nebřenský.

      Jak jsem to tenkrát viděl
    • Dějepis pro ZŠ. I. díl

      Středověk

      • 86 stránok
      • 4 hodiny čítania

      prof. Dr. Miroslav Hroch, DrSc. a kolektiv: Dějepis - středověk, I. díl - učebnice pro základní školy. Rok 1993, 3. vydání.

      Dějepis pro ZŠ. I. díl
    • Sté výročí vzniku Československa inspirovalo historiky různých generací k sepsání kritických úvah, které se nesnaží zmenšovat národní sebevědomí ani se podbízet nacionalistickým oslavám. Cílem není zastínit analýzu problému množstvím „událostních faktů“, ale zvažovat hodnotu vzniku samostatného národního státu z pohledu tehdejších aktérů a současných badatelů. Některé studie se zaměřují na cenu zaplacenou za nezávislost, včetně hmotných a nehmotných aspektů. Často se diskutuje o tom, zda byla republika nezralým projektem a zda obyvatelstvo bylo připraveno na státnost. Kritizovaná „nevyzrálost“ byla však běžnou charakteristikou mnoha národních států, které vznikly v Evropě ve dvacátém století. Konsenzus panuje v tom, že Československo mělo hodnoty demokratického a prosperujícího státu. Otázky se týkají dlouhodobého úsilí o národní stát, jeho počátků, hodnoty „svobody národa“ a vztahu k nadnárodním institucím. Jak se měnilo postavení židovské menšiny a s čím se identifikovali? Jaké perspektivy má národní stát v globalizaci? Je smysluplné hledat alternativy ke vzniku národního státu? Autorský tým zahrnuje několik renomovaných historiků.

      Sto let - Hodnota svobody, nebo cena za nezávislost?