Ivo Fleischmann Poradie kníh (chronologicky)

Tři divadelní hry představující vrchol dramatické tvorby Oscara Wilda. Wildova verze biblického příběhu Salome, kterou nejprve vyprávěl a později na žádost svého přítele za jediný večer sepsal, se stala pro svou stručnost a básnivost libretem pro stejnojmennou velkou operu Richarda Strausse. Ideální manžel už nese základní prvky wildovské "lehkovážné komedie". Své umění paradoxu, elegantní kombinace a dobového glosování společnosti v brilantních dialozích dovedl ještě k větší dokonalosti ve své nejúspěšnější hře Jak je důležité mít Filipa, která ani po více než sto letech od svého vzniku neztrácí nic ze své schopnosti originálně pobavit.

Histoire sombre de l'histoire de la Tchécoslovaquie.

tento výběr obsahuje verše z let 1947 až 1963.Většina básní vyšla ve sbírkách-Píseň růží,cestopis,Města,ty a já,naše láska zítra,Smrt a zrození mladého muže. Nejde tedy o výbor díla,ale spíše o autorovu zálibu v myšlence,že lyrika je určitým portrétem duchovního vývoje jednohourčitého člověka.

Básnické příběhy s autobiografickými prvky vyjadřují názor, že "je nutno žít družněji, vědoměji vidět svět i prostřednictvím životů těch druhých".

Novela čerpá svůj námět ze stejného prostředí jako film Mzda strachu, k němuž psal Arnaud scénář. Líčí drsný a tvrdý život venezuelských šoférů kamionů, nebezpečí, kterému se denně vystavují na úzkých horských serpentinách. Auta se řítí stokilometrovou rychlostí, šoféři se předhánějí s nasazením života, protože teprve dvě túry vykonané za den znamenají zajištěnou obživu.

V účinně vystiženém dusném ovzduší Němci obsazené Francie autorka rozvíjí příběh mladé písařky, která se účastní Hnutí odporu.

Milostná lyrika promítaná do pražských motivů i do reflexí nad prací všedního dne, postupující od osobních smutků a snů k problémům současnosti a vyznívající v bojovný životní optimismus a lásku k lidem.

Výbor z fejetonů a článků, které autor uveřejňoval za předmnichovské republiky v denním tisku, pojednává o temných i světlých stránkách tehdejšího života Prahy, brojí proti výstřelkům buržoazní politiky,varuje před nebezpečím fašismu.

Lyrický deník, básnický cestopis, osobní vyznání, komentář k událostem i básnické pozdravy a nekrology - tím vším je Fleischmannova sbírka, vyznačující se úsilím o melodický a prostý verš

Výbor přináší ukázky z italské lyriky z doby renesance, kdy se Italie „povznesla k netušenému rozkvětu umění, který byl jakýmsi odleskem klasického starověku“ (Engels). Překladatelé soustředil svůj zájem především na autory a tvorbu, jež nebyla dosud u nás překládána nebo kde staré překlady upadly v zapomenutí. Vedle nejvýznamnějších básníků - Danta, Petrarcy, Tassa, Ariosta, Michelangela, Boccaccia, Bruna jsou v hojném počtu ukázek zastoupení i básníci u nás dosud většinou neznámí (Burchiello, Cecco, Berni, Gianni Angiolieri a j.), jejichž tvorba je však pro renesanční lyriku charakteristická. Thematika všech básní výboru - přes své bohatství a různorodost - má jeden společný rys: opravdovost citu a prožitku, zvláště citu milostného, a smysl pro pozemskou skutečnost.

Lyrické verše mladého básníka, jednoho z okruhu kolem "Mladé fronty".

Básnická sbírka. Báseň „Jde to“ ze stejnojmenné knížky přeložil Ivo Fleischmann. Doplněno Poznámkou k francouzskému vydání a Poznámkou k českému vydání od Marie Koťátkové.

Básnické vylíčení pocitů zmaru, zoufalství a hrůzy, které přináší válka, se skládá ze tří částí: 1. Patetická, 2. Zápisník, 3. Příchod.