Karel Klostermann Poradie kníh (chronologicky)

Soubor osmi krátkých povídek spjatých se šumavským regionem. Kniha přináší známé i méně známé drobné lidské příběhy, v nichž jednání a osudy lidí jsou určovány nejen drsnou přírodou a jejími neměnnými cykly.

Slavné a méně známé vánoční i novoroční povídky Karla Klostermanna se odehrávají v drsných podmínkách sněhem a mrazem zkoušené Šumavy. Příběhy jsou svědectvím o lidských osudech, vztazích, láskách i tvrdém životě. Spisovatel v nich zaznamenává vzpomínky svého otce, který jako lékař poznal tento kraj i její obyvatele, a přidává i své vlastní zážitky. Vyprávění rámuje šumavská krajina a její drsné přírodní podmínky, které jsou zvláště v zimě neúprosné, a v každé povídce se odráží silná láska spisovatele k Šumavě a lidem, kteří tam žijí. „Napsal jsem tyto řádky na památku zemřelým, na slávu posud žijícím, kteří v bídě pomáhali, v neštěstí těšili. Ničeho nepřidávám, holou pravdu povídám, do minulosti sahám; ale co se tehdy událo, i dnes státi se může.“ Karel Klostermann

Další kniha z románové řady, v níž autor čerpá ze své důvěrné znalosti Šumavy a hospodářských proměn, které způsobilo pronikání spekulace do těchto končin. Román Kam spějí děti tvoří třetí a poslední článek řady románů o Šumavě - navazuje na tituly Ze světa lesních samot a V ráji šumavském. V něm se odehrává úplný rozpad horalské rodiny, v níž velký počet dětí způsobil rozdrobení původního majetku a alkoholismus a dluhy dovršily úpadek.

"Ferien im Böhmerwald" ist eine Sammlung von Feuilletons, die der Böhmerwalddichter Karl Klostermann (1848 - 1923) gegen Ende des 19. Jahrhunderts unter dem Obertitel "Faustins Erzählungen" in der deutschsprachigen Zeitschrift "Politik" veröffentlicht hat."Ferien im Böhmerwald" enthält eine Reihe von Erinnerungen, "Ferialreminiszenzen" Karl Klostermanns, der schon zu seiner Schulzeit sämtliche schulfreien Tage in seinem geliebten Böhmerwald zugebracht hat.Der Autor schildert eine Fahrt mit der Transversalbahn von Schüttenhofen nach Winterberg, Ausflüge nach Pürstling und zum Lusen, von Innergefild über Haidl nach Bergreichenstein, zu den künischen Freibauern nach Stachau/Stachy und nimmt den Leser mit zu den einfachen Leuten, mit denen er sich oft unterhält und bei denen er häufig einkehrt.Die Erinnerungen Klostermanns gewähren uns einen Blick in eine vergangene Zeit aus der Sicht eines einfachen Böhmerwaldkindes, dem das Schicksal eine neue Welt eröffnet hat.

Cyklus třiatřiceti fejetonů Heiteres und Trauriges aus dem BöhmerwaIde / Veselé i smutné ze Šumavy z let 1885 až 1887, má pro dílo Karla Faustina Klostermanna (1848–1923), jednu z klíčových postav české prózy přelomu 19. a 20. století, mimořádný význam. Nejenže stojí na samém počátku jeho spisovatelské dráhy, ale zároveň otevírá před čtenáři téma, které se stalo celoživotním středobodem jeho tvorby. Přesto soubor šumavských fejetonů vychází v českém jazyce vůbec poprvé až nyní, po více než 130 letech.„Pila stojí na bažinaté půdě, vzdálená mnoho hodin od jakéhokoli lidského obydlí, okolí je nekonečně chmurné a jednotvárné. Slatiny bez konce, obrovské mýtiny, jejichž houpavá půda je pokryta trouchnivějícími kmeny pralesních stromů, na metr vysokou travou, neproniknutelným křovím, vřesem a maliním. Četné potoky a vodní žíly protkávají klikatě po nestálých stezkách tuto pustinu, kterou v zimě neoživí jediný pták, jediné zvíře, všechno odtáhne pryč a předá panování hlubokému sněhu a husté bílé mlze. Až na několik dělníků, kteří tu hledají obživu, vstoupí do této děsivé smutné divočiny málokdy lidská noha, a ti, kteří tak učiní, se obvykle nepohybují na cestě zákona. Jsou to ubozí podloudníci, kteří dávají všanc život a svobodu kvůli pár kilogramům šňupavého tabáku nebo střelného prachu, neboť právě když vánice nejvíc zuří, je také nejméně pravděpodobné setkání s hraničáři.“

Karel Klostermann je od nepaměti znám jako spisovatel Šumavy, která tvoří pevný rámec většiny jeho děl. Ve Sklářích (1897) jde však o mnohem víc. Osobní dramata dvou rodin, které spojuje sklářská profese, vykreslují nejen tvrdý život na staré Šumavě, ale i mnohé skutečné příběhy a postavy ze spisovatelovy rodiny. Středobodem děje je dnes již zaniklá obec, Hůrka u Prášil (Jezerné), avšak témata, která autor nastoluje, obdivuhodně rezonují právě s dnešní dobou. Tato kniha vás zavede do zadumaných šumavských hvozdů, kde můžete v klidu a tichu přemítat o osudu, vině, cti, smyslu lidského snažení, nestálosti úspěchu i pomíjivosti života.

Karl Faustin Klostermann, ein bedeutender tschechischer Schriftsteller, wurde am 13. Februar 1848 in Haag am Hausruck geboren und starb am 16. Juli 1923 in Štěkna. Neben zahlreichen Romanen und Erzählungen in tschechischer Sprache veröffentlichte er zwischen 1884 und 1907 auch Novellen in deutscher Sprache in der Prager Tageszeitung „Politik“. Diese Werke thematisieren den Böhmerwald, die Heimat seiner deutschen Vorfahren, und schildern nüchtern die Lebensrealität der dort lebenden Menschen. Klostermann beschreibt die Herausforderungen der einfachen Leute, Kleinbauern und Holzarbeiter, sowie die bürgerliche Welt der wohlhabenden Glas- und Resonanzholzfabrikanten, Lehrer und Bürokraten. Er fungiert als Vermittler zwischen den zunehmend auseinanderdriftenden Volksgemeinschaften Böhmens. In seinen eigenen Worten drückt er die Hoffnung aus, dass gemeinsame materielle Ziele und Bedürfnisse die Menschen wieder zusammenführen können. Klostermann erinnert das heutige Publikum an eine Welt, die bis nach dem Zweiten Weltkrieg Heimat für die Bewohner des Böhmerwaldes war, und betont, dass diese Erinnerungen nicht in Vergessenheit geraten sollten.

Poslední díl edice neznámých Klostermannových prací. Opět z překladů Maxe Regala, dvě časopisecké povídky a první spisovatelův český text z roku 1887 o kraji jeho srdce – hořejší Vydře.

Diese Biografie des Arztes Dr. Josef Klostermann (1814-1875) ist für das Verständnis des literarischen Werkes seines Sohnes, des „Dichters des Böhmerwaldes“ Karl Klostermann, von Bedeutung, da sie oft dem Andenken an den Vater und dessen Erzählungen gewidmet ist. Um ein authentisches Lebensbild zu schaffen, wurden zwei relevante Schriftstücke kombiniert: ein Textfragment von Karl Klostermann (übersetzt von Helfried Reischl) und das umfassende Manuskript seiner Enkeltochter, Anna Jelinek, mit dem Titel „Dr. Josef Klostermann - das Leben eines Arztes im Böhmerwald“. Beide Autoren zeichnen einfühlsam das Leben des Vaters und Großvaters nach, der im 19. Jahrhundert als Arzt im Böhmerwald wirkte. Josef Klostermann war geprägt von edler Gesinnung, Menschenliebe, sozialer und demokratischer Einstellung, Redlichkeit und einem unerschütterlichen Gerechtigkeitssinn, während seine berufliche Laufbahn von wechselhaften und leidvollen Lebensumständen geprägt war. Nahezu lebenslang verbanden ihn enge Beziehungen zur Glasmacherfamilie Abele. Die Söhne Christoph, Wilhelm und Ferdinand des Spiegelglasunternehmers Georg Christoph Abele waren seine Freunde, und deren Cousine Lotte wurde seine Ehefrau. So wird dieses Buch zu einem Klostermann-Abele’schen Familienvermächtnis.

Karel Klostermann (1848–1923) je v českém kontextu vnímán především jako autor, jehož dílo představuje jedinečný dokument takzvané „staré Šumavy“. Ve svých nejznámějších románech Ze světa lesních samot (1891) a V ráji šumavském (1893) totiž zobrazil české jihozápadní příhraničí jako oblast, která vlivem přírodní pohromy spojené s lidskou chamtivostí během několika let pozbyla svůj staletý řád i podobu. Opozice „původní vs. současný“ je klíčová také ve struktuře šesti povídek, které tvoří tuto kompilaci. Tajemný titul Velebnost, melancholie, hrůza, z úvodu povídky Schovanec a který upozorňuje na fundamentální, avšak opomíjený rys Klostermannovy tvorby – svár věrného popisu s romantickou ambicí, je výzvou k novému, pozornému čtení málem klasického autora. Výběr z povídkové knihy V srdci šumavských hvozdů.

Der nun in deutscher Übersetzung vorliegende Roman „Dem Glück hinterher“ zählt mit den bekannten Böhmerwaldromanen (wie „Aus der Welt der Waldeinsamkeiten“, „Im Böhmerwaldparadies“) zu den literarischen wertvollsten Werken Karl Klostermanns. Im Mittelpunkt stehen junge Tschechen, die im Wien der zweiten Hälfte des 19. Jahrhunderts als Arbeitssuchende oder Studenten ihr Glück versuchen. Doch mit dem Glück ist es so eine Sache! Den einen gelingt es, in der Großstadt Fuß zu fassen, aufzusteigen, die anderen erfasst der Strudel der Donaumetropole, stürzt sie in den Abgrund. Bisweilen ist es Menschen gegönnt, eine Facette des Glücks zu erhaschen; sie finden es in der Liebe, in einem ruhigen Familienleben, in der Berühmtheit, in Kunst, Wissenschaft, in guten Taten Realistisch bis drastisch schildert der Autor die Schicksale der Romanfiguren und zieht den Leser in deren Bann. Mit zeitgeschichtlichem Kolorit und milieukritischer Analyse verleiht er dem Stoff aus der Endperiode des Habsburgerreiches belebend frische Farbigkeit. Wie in allen seinen Werken, sind es auch hier im Grunde die Liebe zum Menschen, das Verständnis für ihn, der Glaube an die Kraft des menschlihcen Strebens, die Toleranz gegenüber Nationalitäten des Vielvölkerstaates, die den bleibenden Wert von Karl Klostermanns Prosa ausmachen.

Die nun in deutscher Sprache vorliegenden „Jugenderinnerungen“ Klostermanns ermöglichen es auch dem deutschsprachigen Leser, die Kindheits- und Jugendperiode des großen Schriftstellers kennenzulernen und sich damit gleichsam den Wurzelgrund von dessen Leben und Werk zu erschließen. Die Memoirentexte geben Einblick in wesentliche Facetten und Charakteristika des schulischen Werdegangs, der Entfaltung von Person und Charakter, von Wesenszügen der Weltanschauung und politischen Einstellung dieses großen Sohnes des Böhmerwaldes, dessen Werk in mannigfachen Teilen als die „literarische Stimme des Ausgleichs“ zwischen Deutschen und Tschechen im gemeinsamen Lande Böhmen gelten kann. Nicht zuletzt ist dieses Buch, nach den Worten des Autors, einzuschätzen als ein „Baustein der Kulturgeschichte des Landes Böhmen“ in dem Sinne, dass es „in einem federleichten Gewand“ mit den Geistesströmungen sowie den konkreten Daseinsbedingungen vergangener Zeiten bekanntmacht, um kommenden Generationen zu Diensten zu sein.

Předposlední díl edice neznámých či zapadlých textů známého spisovatele Šumavy. V souboru najdete texty z knihy Z mého revíru a další povídky přeložené z německých originálů Maxem Regalem. V bloku se prezentují Klostermannovy originální texty ze starých novin, časopisů a ročenek, včetně filozofického textu Kulturní nezbytnost. Kniha je doprovázena kresbami Šumavy zhotovenými kolem roku 1860.

Karl Klostermann Der Hühnerkrieg Erzählungen aus dem Böhmerwald Johann Friedrich Schwarz stöberte in tschechischen Antiquariaten und fand dort interessante Bücher des Böhmerwalddichters Karl Klostermann – es war eine Liebe auf den ersten Blick! Die Erzählungen Klostermanns begeisterten den aus Böhmen stammenden Lehrer, weil sie realistisch, kenntnisreich und mit Herzenswärme und voller Poesie geschrieben sind. Sie erinnerten ihn mit den Schilderungen der Natur und des Lebens der armen Leute an die eigene Jugend in Böhmen. In seinem letzten Lebensjahrzehnt übersetzte er ein Dutzend dieser Erzählungen ins Deutsche, die hier erstmals veröffentlicht werden. Er wünschte sich sehr, dass diese lebendigen Geschichten interessierte Leser erreichen.

Druhý díl edice neznámých rukopisných, časopiseckých a sborníkových prací šumavského spisovatele.

Dvě povídky ze Šumavy (Mrtví se nevracejí, Bába), se v tomto zvláštním výboru potkávají se vzpomínkami na autorovo studium medicíny ve Vídni (Paralysis moralis, Sekundář) a s rozsáhlými vzpomínkami na jeho mládí a cestu do Francie (Různé vzpomínky z mládí).

Kniha obsahuje tyto povídky: Dokonalý kavalír, Děti vystěhovalých, Koupil na oko, Sláviččiny jesličky, Nerozuměli si, Novoroční noc rozhodla, Pominul se, Korálky. V původním vydání nesla sbírka název Dokonalý kavalír, současný název Korálky byl nakladatelstvím zvolen podle poslední povídky souboru, protože mnohem lépe evokuje vzpomínky na starou, dávno zapomenutou Šumavu, tak jak ji Klostermann zaznamenal.

Schön war sie, wunderschön, eine der schönsten Frauen, die ich je gesehen habe. Ich sehe sie noch vor mir, ihre prächtigen, von rabenschwarzen Brauen überwölbten Augen, wie sie mich anblickten und ich folge im Geiste den schönen Bewegungen ihrer hohen, vollen, junonischen Gestalt, wie sie mit unhörbaren Schritten auf den dicken Teppichen in dem weiten Gemache des Herrenhauses von Dobylov mehr schwebte als dahinging. Ihr ganzes Wesen atmete höchste Vornehmheit, eine unbeschreibliche Grazie lag in ihrer äußeren Erscheinung, in ihrem ganzen Beginnen, umgab sie mit einem unwiderstehlichen Zauber. Eine jener Frauen, für die man ohne Bedenken sein Leben geopfert hätte, ohne einen Lohn zu fordern als den eines dankbaren Blickes aus ihren herrlichen Augen. Nicht die geringste Unregelmäßigkeit störte die seltene Harmonie ihres blassen, leicht geröteten Gesichts, das mir das Ideal einer herrlichen Göttin der Antike erschien, in weißem Marmor verewigt – nur dass es lebte.

Soubor povídek Karla Klostermanna odehrávajících se na šumavských Pláních: Vánice, Korálky, Zmizela, Bába, Co Nový rok nadělil dědečkovi, To byl špás!, Bílý samum a další.

V knize čerpá autor ze své důvěrné znalosti Šumavy a hospodářských proměn, které způsobilo pronikání spekulace do těchto končin. Odehrává se zde úplný rozpad horalské rodiny, v níž velký počet dětí způsobil rozdrobení původního majetku a alkoholismus a dluhy dovršily úpadek. Knizebyl ponechán původní kouzelný Klostermanovský jazyk a je doplněna barevnými ilustracemi Aleše Čumy.

Slavný šumavský autor Karel Klostermann napsal tuto knihu v roce 1908 a povídkám v ní obsaženým bylo ponecháno kouzlo tohoto původního Klostermannovského jazyka. Kniha se skládá ze tří částí „Pan vrchní“, „Páni na Břízkovicích“, „Za věrné služby“. Je doprovázena barevnými ilustracemi Josefa Černého a fotografiemi Jana Kavale.

Novela známého spisovatele Karla Klostermanna, ve které popisuje svoji vlastní strastiplnou cestu ze studií z Písku do Kašperských Hor v dvojjazyčném česko-německém vydání v s ilustracemi známého výtvarníka Petra Hilského.

Zcela neznámé i slavné adventní, vánoční i novoroční texty Karla Klostermanna (Sláviččiny jesličky, Kaplanův Štědrý večer, Štědrý den na Pürstlinku, Co Nový rok nadělil dědečkovi a další) s doprovodnými ilustracemi výtvarníka Petra Hilského jsou jistě vhodným dárkem i vhodným čtením v dlouhých zimních večerech.

Jako student trávil Klostermann část prázdnin ve střední Francii. Čaroděj ve Vlčím dole je příběhem jednoho z rázovitých venkovanů, samotáře, který žije v místních brandech a živí se lovem zmijí. Povídka byla poprvé přeložena do francouzštiny i do němčiny – Klostermann byl později učitelem francouzštiny na německé reálce v Plzni.

Ponurý dramatický příběh z prostředí šumavské dřevařské osady pod Plohausenem. Lidské skutky a osudy, vina a trest na pozadí takřka dokumentárního popisu života a zvyků dřevařů a jejich rodin v hlubokých lesích Šumavy v sedmdesátých letech předminulého století, v tzv. zlatých broučkových dobách po velké zničující vichřici.

Z díla Karla Klostermanna, spisovatele Šumavy, byly vybrány povídky, jejichž děj se vztahuje k obci Srní (kdysi Rehberk) a jejímu blízkému okolí, kde vyrůstaly kořeny jeho rodiny a kde spisovatel prožil mnoho šťastných let svého dětství, jež mu byly inspirací pro značnou část pozdější tvorby. Kniha byla vydána k 160. výročí autorova narození 13. února 1848.

Soubor jedenácti povídek vybraných z několika povídkových sbírek je tematicky zaměřený na tragické důsledky tvrdého života v šumavských horách a na nerovný zápas místních usedlíků s neúprosnou horskou přírodou.

Této knize povídek bylo záměrně ponecháno původní kouzlo Klostermannovy řeči vydané v Nakladatelství J. R. Vilímka. Obsahuje povídky: "Malenovský Tell, "Menažerie", "Supák", "Dvě gardy", "Záloženská knížka", "Slepičí vojna", "Nioba z Malče", "Vyzrával na všecky", "Výstřel v lese", "Čemu se ve světě lidé naučí", "Mušketýr".

Jedná se o soubor pamětí vydaný v roce 1926 pod názvem "Červánky mého mládí". Chlapecké srdce, mužná mysl a malý vzrůst. Krátkozraké oči a silný vnitřní pohled. Náruživý kuřák i cudný milenec a manžel. Nimbus profesora i pověst výborného chodce a plavce. To vše byl "básník Šumavy". Sice s hlavou v oblacích, ale pevně nohama na zemi. Energii a moudrost čerpal z respektu a úcty ke svým předkům, neboť se cítil být součástí proudu života.

Karl Klostermann Im Böhmerwaldparadies Ein gewaltiger Orkan hatte im Jahr 1870 große Teile des Böhmerwaldes entwurzelt. Da es an Straßen genauso fehlte wie an genügend Fuhrwerken, um das Holz aus den Urwäldern zu bringen, traten in kürzester Zeit riesige Schwärme von Borkenkäfern auf, die den angegriffenen Fichtenwald gnadenlos zerstörten. Die Waldbesitzer wetteiferten um die Holzhauer und Fuhrwerker und bezahlten ungewöhnlich hohe Löhne, um den wertvollen Wald möglichst schnell vom Käferbefall zu befreien. Auch für die „kleinen Leute“ waren damit „goldene Jahre“ gekommen. Der plötzliche Reichtum wurde aber für Viele zum Fluch. Einer, der sich von dieser Gier nicht anstecken ließ, war der legendäre Rankl Sepp, der mit seiner Körpergröße von über zwei Metern als „Riese des Böhmerwaldes“ weithin bekannt war und dem dieses Buch ein Denkmal setzt Karl Klostermann beschreibt den Böhmerwald seiner Zeit und lässt den Leser am Schicksal seiner Bewohner teilnehmen. Das „Böhmerwaldparadies“ entfaltet sich vor den Augen des Lesers in eine Landschaft voller Faszination, in der sich menschliche Hoffnungen, schwere Arbeit und bittere Schicksalsschläge wiederfinden. Ohetaler-Verlag

Tento titul je upraveným vydáním původní knihy Karla Klostermanna s názvem Klostermann mládeži - výbor ze spisů Karla Klostermanna s četnými obrázky, která vyšla v roce 1923 v nakladatelství Josefa R. Vilímka v Praze v úpravě F.J. Čečetky.

Samostatně vydaná povídka v češtině a němčině s podtitulem Velká bitka u Šťekně L. P. 1848.

„Paradies“ nennt Karel Klostermann (1848-1923) den zentralen Böhmerwald der Siebziger Jahre des 19. Jahrhunderts. Aber er meint das sehr bitter, ja sarkastisch. Durch den großen Orkan von 1870 und die darauf folgende Borkenkäferplage war zunächst eine nie da gewesene Fülle von Arbeits- und Verdienstmöglichkeiten in der Holzwirtschaft entstanden. Doch viele Leute konnten mit dem plötzlichen Geldsegen nicht richtig umgehen. Der Mammon verdarb Sitten und Moral. Dieses Paradies ist nach Klostermann der Hölle sehr viel näher als dem Himmel. Wie die nachfolgende Generation, die Kinder, mit dieser Hinterlassenschaft zurechtkamen, schildert er am Beispiel der eigenen Verwandtschaft in seinem Buch „Kam speji deti“, wörtlich übersetzt: „Was aus den Kindern wird“. Zum ersten Mal überhaupt liegt dieser Roman nun in deutscher Sprache vor. Gerold Dvorak, der sich lange Jahre mit dem „Böhmerwalddichter“ beschäftigt hatte, hat ihn aus dem Tschechischen übersetzt.

„Weiß Gott, wie das gekommen ist, aber der Herr Professor schaute nur mehr ein ganz klein bißchen finster drein, und noch ehe er es selbst gedacht hätte, war er mit dem Fräulein Sophie des Finanzamtsvorstands auf der Tanzfläche.“ Klostermann schildert in dieser Erzählung einige Jahre aus dem Leben des „Professors“ Jan Chlumák in einer böhmischen Stadt, die unschwer als Bergreichenstein/Kašperské Hory zu erkennen ist. Was sich zu Beginn wie eine Kleinstadtsatire liest, wird mehr und mehr zu einem Bericht von der Enge und Einsamkeit des Lebens unter Menschen, die alles über einen zu wissen meinen.

Z pozůstalosti Karla Klostermanna v Archivu města Plzně připravili Kristina Kaiserová a Ivan Martinovský. Překlad do němčiny Gerda Eckelt.

Die Böhmerwaldskizzen von Karel Klostermann bieten einen eindrucksvollen Einblick in die Natur und das Leben im Böhmerwald. Durch lebendige Beschreibungen und detailreiche Beobachtungen fängt der Autor die Schönheit der Landschaft und die Eigenheiten der Menschen ein. Klostermann verbindet persönliche Erlebnisse mit historischen und kulturellen Aspekten der Region, wodurch ein vielschichtiges Bild entsteht. Die Erzählungen sind geprägt von einer tiefen Verbundenheit zur Heimat und reflektieren die Herausforderungen und Freuden des Landlebens.

Črty o Šumavě na sklonku století, jejích přírodních krásách, životě horalů, lidových zvycích i počátcích turistiky. Jedná se o překlad a úpravu knihy " Böhmerwaldskizzen" z roku 1986 (autor překladu Bohumil Nohejl). V tomto vydání jsou vynechány některé pasáže zmiňující náboženskou tématiku, zmizely zmínky o podnikatelích ve sklářských hutích a podobně.

Kniha obsahuje medailón o autorovi a povídky připravené podle posledních vydání za autorova života, obsažených v různých svazcích Sebraných spisů Karla Klostermanna, které vycházely v nakladatelství J. R. Vilímka. Jedná se o tyto povídky: Na cestě k domovu Čaroděj, Zmizela Dva chytráci, Vánice V tísni Čemu se ve světě lidé naučí Mrtví se nevracejí Strýček z nebe Šupák Odysea soudního sluhy Výstřel v lese To byl špás!

Tři povídky (Schovanec, Vánice, Odysea soudního sluhy) jsou vybrány z autorových cyklů V srdci šumavských hvozdů, Bílý samum, Odysea soudního sluhy a představují odlišné časové i žánrově stylové vrstvy jeho tvorby.

Povídky určené pro mládež popisující romantické táboření dvou chlapců. Autorovou inspirací byl těžký život dřevorubců a sklářů z malých vsí v této zapomenuté ale krásné oblasti. Doslov Vladimír Kovářík.

Tragickým hrdinou je venkovský člověk z poblatské vesnice, z které ho vyhání bída. Pro nepatrný přestupek je uvězněn. Usazuje se v bohaté vesnici jako tovární dělník a snaží se založit novou existenci. Ale i odtud ho vyhání surovost selských představitelů obce, neschopných soucitu a porozumění...

Mrtví se nevracejí, Odysea soudního sluhy, Kochanovické epopeje, Vídni třeba se postavit, Kus cukerinu, Strýček z nebe a další povídky a fejetony ze šumavského Podlesí.

Obraz ze života na pražském gymnaziu v sedmdesátých letech 19. století

V obou románech obsažených v tomto svazku čerpá autor ze své důvěrné znalosti Šumavy a hospodářských proměn, které způsobilo pronikání spekulace do těchto končin. Kam spějí děti tvoří třetí a poslední článek řady románů o Šumavě - Ze světa lesních samot, V ráji šumavském, vněmž se odehrává úplný rozpad horalské rodiny, v níž velký počet dětí způsobil rozdrobení původního majetku a alkoholismus a dluhy dovršily úpadek. Skláři - román odehrávající se v měšťansko-šlechtickém prostředí v polovině 19. století líčí v rozkvětušumavského sklářského průmyslu vzestup a úpadek dvou sklářských podnikatelských rodin, z nichž jedna je původu francouzského (Chabléovi) a druhá českého (Haslingerovi). Autor v knize zajímavě dokresluje život nedotčené a zalesněné staré Šumavy.

Román Mlhy na Blatech je o dvou zámožných selských rodech, žijících v okolí zbudovských Blat. Krušnej se svou ženou a osmi dětmi bydlí v Pašicích a Potužák se svou manželkou, dcerou Apolenou, synem Václavem a hříbkem Vojtou žije v Plástovicích. Hříbka Vojtu Potužák vzal pod svou ochranu, když Vojtovi zemřela matka. Od té doby se na Potužákovu statku stará o koně a Blata zná tak, jako snad nikdo jiný. I poslepu by je prošel. Hlubocká neboli zbudovská Blata se rozkládají mezi Hlubokou a Netolicemi. Dříve Blata patřila knížectvu, poté o ně proběhlo několik bojů, ale jediný, kdo je pro obce vybojoval byl rychtář Jakub Kubata... Román Vypovězen - Tragickým hrdinou je venkovský člověk z pobaltské vesnice, z které ho vyhání bída. Pro nepatrný přestupek je uvězněn. Usazuje se v bohaté vesnici jako tovární dělník a snaží se založit novou existenci. Ale i odtud ho vyhání surovost selských představitelů obce, neschopných soucitu a porozumění... V knize je 8 černobílých fotografií.

Autor využívá detailní znalosti prostředí a kreslí Šumavu s neprostupnými lesy a nebezpečnými bažinami, s roztroušenými samotami, těžce přístupnými zvláště v zimě. V tomto rámci líčí tvrdý život vesničanů, dřevorubců a lesníků na příběhu místního revírníka Kořána, kterýse svými podřízenými svádí neustále nerovný boj nejen s drsnou přírodou, ale hlavně s pytláky a podloudníky, neváhajícími použít zbraň proti člověku. Dobrodružný děj, střety s muži překračujícími zákon i řada postav společenských vyděděnců uvádějí Klostermannovo dílo do souvislosti s novoromantickou prózou.

Karel Klostermann (1848-1923) patří svým románovým a povídkovým dílem do velké družiny kritických realistů před první světovou válkou. Objevil české literatuře Šumavu a Pošumaví, s kterým byl rodově spjat. Tam žili v roztroušených osadách a samotách lidé tvrdým životem horalů těžce hospodaříce na ubohých a neúrodných políčkach nebo pracujíce za bídnou mzdu v panských lesích. Klostermann se často ve svém díle zamýšlí nad tehdy nepřeklenutelnými sociálními rozdíly v životě obyvatel Šumavy, nad jejich tvrdým bojem nejen s nelítostnou přírodou, ale i nad bojem, který vedou často tito lidé mezi sebou. Povídky, vybrané do tohoto svazku, jsou toho dokladem. Výjimku tvoř humoristická povídka "Dvě gardy", která líčí směšnohrdinské počínání měšťanských gard měst Strakonic a Písku v historickém roce 1848.

Obraz ze života na pražském gymnaziu v sedmdesátých letech 19. století.

Obraz ze života na pražském gymnaziu v sedmdesátých letech 19. století

Soubor povídek: Z dobrého srdce, Plzeňská silueta, Kus cukerinu, Dobře se provdala po druhé, Vídni třeba se postavit, To byl špás!, Pan profesor.

Obraz ze života na pražském gymnaziu v sedmdesátých letech 19. století

V románu ztroskotaného manželství, který vyšel poprvé r. 1915, dotýká se autor sociální otázky sezónního vystěhovalectví z pošumavských dědin. Kreslí zde mladou dělnickou domácnost, kde muž-světák, odkázaný na sezónní výdělek v Sasku, zanedbává svou ženu a ta za jeho nepřítomnosti podléhá svodům jeho bratra.

Obraz ze života na pražském gymnaziu v sedmdesátých letech 19. století

Soubor povídek: Z dobrého srdce, Plzeňská silueta, Kus cukerinu, Dobře se provdala po druhé, Vídni třeba se postavit, To byl špás!, Pan profesor.

Soubor povídek od jednoho z největších znalců Šumavy. Povídky určené pro mládež popisující romantické táboření dvou chlapců. Autorovou inspirací byl těžký život dřevorubců a sklářů z malých vsí v této zapomenuté ale krásné oblasti. Kniha obsahuje tyto povídky: Robinson na Otavě, Svalený balvan, Dědova vina, Pytlák.