Portréty několika desítek čs. uprchlíků, kteří se vraceli do vlasti jako agenti a kurýři (většinou pod patronací zpravodajských služeb USA), byli odhaleni, dopadeni a odsouzeni k nejvyšším trestům.
Průvodce po pražských sídlech Státní bezpečnosti.
Druhé doplněné vydání obsahuje kromě stávajících i nové lokality, nově objevené dobové fotografie a plánky spojené s činností Státní bezpečnosti před rokem 1989. Kniha přináší i základní informace o úkolech, struktuře a funkcích různých složek StB. Suché údaje tak dostávají nový význam a atraktivitu zasazením do rámce města. Odhalit místa působení StB je poměrně obtížné. Jedním z atributů Státní bezpečnosti bylo přísné utajení. To se důsledně týkalo i objektů, v nichž StB působila. Kromě budov úřadů a věznic užívala StB ke schůzkám s agenty i byty a další prostory. Lze ale také říci, že veškerý veřejný prostor se stával operačním prostorem Státní bezpečnosti. Hlavní část knihy tvoří hesla věnovaná jednotlivým lokalitám. Hesla obsahují identifikační údaje a reflektují historický, stavební a uživatelský vývoj místa včetně dobových snímků a plánků zachycujících i dřívější situaci či instalaci různých zařízení. Současné fotografie ukazují změny za posledních několik desetiletí. Kniha poskytuje nejen přístupnou informaci o Státní bezpečnosti, ale také umožňuje podívat se na město jinak, jako na dějiště skrytých dramat a příběhů.
Kniha sleduje vzestup a pád ministra vnitra Rudolfa Baráka (1915-1995), pozoruhodné postavy komunistické éry v našich dějinách. Ambiciózní pohlavár, jehož zatčení za přítomnosti samotného Antonína Novotného a následující proces a odsouzení byly již ve své době provázeny legendami, a v letech následujících byl orwellovským způsobem vymazáván z dějin, byl a stále je v obecném povědomí považován za jakéhosi předchůdce pokusů o modernizaci a liberalizaci komunistického režimu. Práce Prokopa Tomka, založená na studiu množství archivních materiálů, zbavuje ministra Baráka této nezasloužené pověsti a ukazuje jej ve skutečném, a nelichotivém, světle jako bezskrupulózního aparátčíka, nemilosrdného vykonavatele a organizátora bezpráví, který neváhal organizovat teroristické činy únosy a atentáty, využívat ve službě komunistického represivního aparátu bývalých nacistických zločinců, i člověka ovládaného osobními ambicemi a touhou po obohacení. Ukazuje ale i jinou tvář nejednoznačné Barákovy osobnosti jeho kulturní mecenášství, například podporu malířů Otakara Kubína a Jana Zrzavého
Brigádní generál František Moravec, účastník prvního, druhého i
protikomunistického zahraničního odboje, je dnes připomínán především jako
duchovní otec operace Anthropoid. V zapomnění upadlo, že za druhé světové
války byl po boku Jana Masaryka, Prokopa Drtiny či Ferdinanda Peroutky také
jedním z „hlasů“ BBC, hovořících z Londýna ke krajanům v okupované vlasti.
Nápravu přináší publikace, v níž se čtenáři mohou poprvé seznámit se všemi
Moravcovými rozhlasovými komentáři z válečných let. Jejich autor se v nich
představuje jako střízlivý vojenský odborník, povzbuzující ducha obyvatel
protektorátu brilantními rozbory probíhajícího konfliktu.
První exil ve Velké Británii v letech druhé světové války byl pro Pavla Tigrida obdobím tvůrčího a osobního zrání. Jeho dnes již zapomenutý reportážní a autobiografický text „Volá Londýn. Ze zákulisí čs. vysílání z Londýna“ je příležitostí seznámit se s málo známým úsekem života této mimořádné osobnosti československých dějin.
Text je doplněn ukázkami z Tigridovy tvorby pro rozhlasové vysílání z Londýna a řadou informací o jeho rozsáhlé kulturní činnosti v tehdejším československém exilu.
Kniha vychází ke stému výročí Tigridova narození.
Informace o činnosti StB se doposud spíše orientovaly na známé osobnosti v prostředí velkoměst. Tato kniha se snaží doplnit chybějící informace o existenci StB na periferii, mimo hlavní město a další velkoměsta. Práce se opírá především o zatím málo využívané archivní materiály bývalé StB z Oddělení StB Havlíčkův Brod, případně zprávy o činnosti Krajské správy SNB. Autor dále v práci vychází z rozkazů, nařízení a směrnic ministerstva vnitra. Jako doplňkový materiál využívá místní tisk Cesta Vysočiny a vzpomínek pamětníků. Kniha je členěna na dva základní tematické okruhy: na otázky související s aparátem StB a státní mocí a na důsledky existence bezpečnostního aparátu pro občany. Čtenáři v knížce najdou jak odpovědi a vysvětlení obecně platných postupů, a tak i vodítko, jak hodnotit své osobní zážitky nebo špatné zkušenosti. Kniha vychází ve spolupráci s Úřadem dokumentace a vyšetřování zločin. komunismu. Na příkladu konkrétní situace v okrese Havlíčkův Brod popisuje autor vznik, vývoj a činnost Státní bezpečnosti, její propojení se státními i stranickými orgány. Zabývá se rovněž metodami činnosti, technickými prostředky a agenturní sítí.
V pořadí již třetí kniha, zaměřená na období politických procesů v Československu a jejich oběti, se věnuje oblasti popravených příslušníků SNB, Ministerstva vnitra a Sboru vězeňské stráže. Publikace narušuje zažitou představu policistů jako jednolité hmoty, bezvýhradně oddané komunistickému režimu. Mezi popravenými nacházíme odhodlané protikomunistické odbojáře, nevinné oběti politických procesů a ve dvou případech také exponenty vládnoucí moci, smetené intrikami svých spolustraníků. Jeden z policistů byl dokonce souzen v neznámějším procesu doby nesvobody, jehož hlavní osobou se stala doktorka Milada Horáková. K policistům, popraveným z politických důvodů jsou v samostatné části knihy přiřazeny také případy exekvovaných z kriminálních příčin (podobně jako u knihy Vojáci na popravišti), mezi policisty se takové kauzy vyskytly dvě. Kniha je doprovázena množstvím fotografického materiálu, ke každému z popisovaných mužů se podařilo dohledat fotografii, některé autorům poskytli přímo členové rodiny.
Podtitul zní: Nové pohledy na invazi armád Varšavské smlouvy do Československa roku 1968, počátek okupace a její oběti. // Publikace byla pokřtěna ve čtvrtek 17. srpna 2017
Jaké mělo místo Rádio Svobodná Evropa v českých dějinách? Jak ovlivňovalo politické a společenské prostředí v Československu? Kniha se zabývá vývojem československé redakce RFE jako instituce, ale i historickým vývojem celé RFE jako formálně nevládní organizace.Zkoumá reakce posluchačů, kterým bylo vysílání zejména určeno, reakce politické a státní moci, vůči které se RFE vymezovalo. Studie se věnuje i srovnání RFE s dalšími zahraničními rozhlasovými stanicemi.Studie se neomezuje jen na události do listopadu 1989, ale sleduje i otázku dalšího směřování RFE v rychle se měnícím světě. RFE našla svoje místo zprvu v pomoci demokratickým změnám v Evropě a později ve službě svobodě slova zemím i mimo Evropu.
Prokop Tomek a Ivo Pejčoch, pracovníci Vojenského historického ústavu v Praze, se zabývají dosud opomíjeným tématem vynuceného pobytu sovětských jednotek v Československu a škodami, které způsobily během dvacetileté okupace. Po invazi Varšavské smlouvy v srpnu 1968 vzrostly oběti na životech a zranění způsobená okupačními jednotkami, které způsobily škody v řádu desítek až stovek milionů korun. Nová kniha ukazuje, že dosud uváděný počet 108 civilních obětí byl silně podhodnocený. Během „dočasného“ pobytu, který se stal v očích obyvatel věčností, umírali další nevinní civilisté a vznikaly nezvratné zdravotní problémy. Kniha se věnuje také právnímu rámci „pobytu“ Střední skupiny vojsk a metodice jednání o škodách. Další kapitoly přinášejí informace o počtech a úkolech okupačních jednotek a každodenním životě v uzavřených prostorách. Zmiňuje také odsun sovětských vojsk po pádu komunistického režimu a hledání spravedlnosti pro oběti. Kniha poprvé analyzuje zločiny a násilné chování okupantů, skutečný počet obětí a způsob, jakým se československé orgány s pachateli vypořádaly. Obsahuje unikátní, dosud nezveřejněné fotografie a fakta z původních archivních pramenů.
Tématem monografie je postava Miroslava Picha, symbolického aktéra doby upevňování moci KSČ v Československu. Narodil se v roce 1919 a zapojil se do levicového hnutí před nacistickou okupací. Po emigraci do SSSR v roce 1940 se účastnil odboje a po absolvování vojensko-politických kurzů byl v roce 1944 vysazen jako komisař do protektorátu. Zde se zapojil do partyzánského boje a po válce se angažoval v zpravodajské struktuře Zemského odboru bezpečnosti, kde plnil úkoly pro KSČ. Jeho činnost se nesmazatelně zapsala do historie komunistického násilí, podílel se na případech vražd a mučení. Po roce 1949 byl nucen opustit Státní bezpečnost kvůli násilí a později se dostal do soukolí čistek v KSČ. Po propuštění z vězení v roce 1957 pracoval jako horník a jeho pověst oběti přispěla k jeho rehabilitaci jako účastníka protinacistického odboje. V roce 1968 byl znovu zadržen a jeho příběh se stal známým v kontextu diskuse o zneužívání moci StB. Po roce 1989 se ocitl v centru zájmu, ale nedostatek informací ovlivnil diskusi o jeho minulosti. Na počátku roku 1995 se rozhodl odejít ze života. Monografie detailně mapuje jeho život, zločiny a vztahy s historickou obcí, čímž pomáhá lépe pochopit proces uchopení moci KSČ a zneužití moci.
Kniha „Balony svobody. Letákové operace Svobodné Evropy 1951-1956“ představuje první české shrnutí jednoho z aspektů studené války. V letech 1951 až 1956 probíhaly z Německa propagandistické kampaně s letáky, které byly dopravovány nad Československo pomocí balonů. Tento projekt byl nejrozsáhlejší svého druhu v Československu a ve srovnání s podobnými akcemi pro Maďarsko a Polsko byl největší. Hlavními organizacemi byly americký Národní výbor pro svobodnou Evropu a Tažení za svobodu, přičemž skutečnými iniciátory byly CIA a americká vláda, které financovaly projekty. Letáky byly součástí psychologické války proti předpokládanému komunistickému ohrožení. Kniha zkoumá okolnosti vzniku balonových akcí a popisuje i jiné využití balonů během studené války, včetně přepravy agentů do Československa. Dále se zaměřuje na vznik letákového projektu „Větry svobody“, operaci „Prospero“ a největší operaci „Veto“. Kniha také odhaluje autorské pozadí letáků a popisuje podobné projekty pro Polsko a Maďarsko. Vysílání balonů vyvolávalo silné reakce totalitního režimu a mělo i negativní důsledky, včetně zranění obyvatel. Analýza ukazuje, že šlo o unikátní formu exilové publicistiky. Vliv balonových akcí na domácí obyvatelstvo nelze přesně posoudit, ale reakce režimu naznačují, že měly určitý dopad.
Podtitul: Pavel Pecháček v Československém rozhlase, v Hlasu Ameriky a ve Svobodné Evropě
Kniha zachycuje životní a profesní příběh Pavla Pecháčka, významné osobnosti Československého/Českého rozhlasu. Jeho dramatické osudy začínají po nucené emigraci rodičů po roce 1948, v níž se jeho otec stane významným činitelem, posléze ředitelem zahraničního vysílání Svobodná Evropa a Hlas Ameriky. Pavel je vychováván s dalšími sourozenci ostatními příbuznými v socialistickém Československu, skoro zázrakem se prosadí rovněž v rozhlase a jde ve stopách svého otce… Dramatický životopisný příběh je prokládán autentickými vzpomínkami hlavní postavy příběhu.
Fenomén věznice. 1627-1857-2007 Sborník příspěvků z mezinárodní konference konané v Jičíně ve dnech 23. a 24. října 2007 Část II. - Historie věznice (1857-2007)
Jindřich pochází ze Šluknova, kde se narodil 22. července 1952. Vždy se cítil
a cítí být severočeským patriotem. Mnoho na tom nezměnila ani skutečnost, že
léta dětství, dospívání a rané dospělosti prožil v Karlových Varech. Pro jeho
celkové osobnostní a odborné založení mělo rozhodující význam rodinné zázemí.
Od mala jej takto provázel étos Masarykovy první republiky s legionářskou a
sokolskou tradicí. Odtud pramení základy jeho hodnotového systému a úcta k
historii vlastního národa a státu.
: výstava k 60. výročí zahájení zahraničního protikomunistického odboje Katalog výstavy věnováné 60. výročí zahájení československého protikomunistického zahraničního odboje.
Rozsáhlá studie mapuje takřka čtyřicetileté úsilí Státní bezpečnosti o pronikání do rozhlasové stanice Rádio svobodná Evropa, sídlícího od zahájení své činnosti v roce 1951 do pádu totalitních režimů Východní Evropy v Bavorském Mnichově. Většina dokumentů z provenience StB je v publikaci předkládána veřejnosti poprvé.
Vývoj systému agenturní činnosti ve vězeňských zařízeních československého komunistického režimu 1948-1989. Budování a vývoj věznic StB v období 1948-1952. Studie přibližují situaci v československém vězeňství v letech 1948 až 1989 i budování a vývoj vězeňských zařízení.
Publikace prostřednictvím dokumentů přibližuje uplatnění projektu přísně tajné databáze nepřátel Sovětského svazu a jeho satelitů v československých podmínkách.
Události v armádě na konci totalitní vlády a během budování demokratického státu až do rozdělení Československa představují fascinující část našich dějin. Kniha se zaměřuje na rok 1989, události Sametové revoluce a vývoj do roku 1992. Dosud nebyly vojenské aspekty těchto událostí takto souhrnně zpracovány. Tématem je nejen organizační vývoj, ale i vnitřní stav armády v roce 1989, měnící se postavení armády ve společnosti, vliv mezinárodních odzbrojovacích jednání na reformy a první stažení sovětských vojsk. V listopadu a prosinci 1989 je zajímavá nejen příprava na vojenský zásah, ale i reakce vojenských útvarů na společenský pohyb a vojenská politika Občanského fóra. V roce 1990 se armáda měnila pomalu, ale došlo k zkrácení vojenské služby, zavedení alternativní služby a dalším politickým a humanizačním reformám. Vzrůstající zájem veřejnosti a médií o armádu doplnil obraz o definitivním stažení sovětských vojsk, rozpuštění Varšavské smlouvy a počátky zahraničních misí. Kniha uzavírá události roku 1992, redislokaci a přípravy na rozdělení státu a armády. Může být užitečná pro zájemce o vojenskou a politickou historii Československa v málo zpracovaném období.