Niall Ferguson Knihy

podtitul: Finančné dejiny sveta Bubáky, fuky, love, prachy, šupy. Nazývajte si ich, ako chcete, dnes na nich záleží viac ako kedykoľvek predtým. Vo Vzostupe peňazí známy britský historik Niall Ferguson ukazuje, že za celou históriou treba vidieť dejiny financií. Od bankárskej dynastie, ktorá financovala taliansku renesanciu, až po bublinu na akciovom trhu, ktorá zapríčinila Francúzsku revolúciu, je to rozprávanie o konjunktúrach a krachoch, o akých sa predtým nehovorilo. Nikdy nebol vhodnejší čas pochopiť vzostup a pád peňazí, ako vo chvíli, keď sa svet zmieta v najväčšej finančnej kríze od Veľkej hospodárskej krízy. Prvé vydanie

Známy britský historik Niall Ferguson sa v tejto knihe zamýšľa nad tým, čo spôsobilo, že počas posledných šiestich storočí západná civilizácia nadobudla prevahu nad zvyškom sveta. Ako je možné, že civilizácia, ktorá tak zaostávala za vyspelými východnými kultúrami, dokázala vyvinúť prostriedky, ktoré ju napokon dostali do pozície jedinečného vzoru? Na pozadí stretu civilizácií autor zároveň vtipne a s nadhľadom mapuje svetové dejiny. Aj napriek tomu však konštatuje, že dni dominancie Západu sú zrátané. Zvyšok sveta totiž Západ dobieha a ten postupne stráca vieru vo vlastné hodnoty. Prvé vydanie.

Historické alternativy Historické hypotézy - jak by se dějiny vyvíjely, kdyby určité historické události dopadly jinak než ve skutečnosti. Na publikaci se podílelo několik autorů, většinou historiků, a celá představuje práci z oblasti "alternativní historie", dnes populárního vědního oboru. Jak sám název napovídá, jedná se o historické hypotézy, vývody. Autoři se zamýšlejí nad tím, kam by se cesta lidstva ubírala, kdyby historické události dopadly jinak, než opravdu dopadly, v duchu "co kdyby". Autoři této knihy domýšlejí např. vývoj Anglie bez Cromwella, vývoj Ameriky bez války za nezávislost či vývoj Ruska bez Gorbačova. Kniha přináší celkem devět historických zamyšlení nad konkrétními událostmi.

Britský historik zkoumá politickou roli Spojených států amerických v současném světě a mocenský zrod tohoto světového impéria v 19. a 20. stol. Autor se domnívá, že Spojené státy sice představují dominantní impérium současného světa, avšak jejich imperiální politika je velice neefektivní. Tato velmoc by svoji mocenskou pozici měla nejenom přiznat, ale především by se měla poučit u impéria viktoriánské Británie, jež bylo nejenom výrazně efektivnější, ale světu výrazně prospělo. Spojené státy by se měly stát politickým garantem ekonomické globalizace, převzít z důvodu vlastní bezpečnosti i z čirého altruismu roli liberálního impéria. Dosáhnout tohoto cíle však mohou jedině cestou hlubokých změn v ekonomické struktuře, sociálním uspořádání a politické kultuře. Spojené státy americké by se o své impérium měly začít odpovědněji starat.

Pojednání přibližuje příčiny i samotný průběh 1. světové války a naznačuje její důsledky. Autor zpochybňuje tradiční výklad a vžité představy o válce. Tento globální válečný konflikt hodnotí autor především z hlediska britských mocenských zájmů a cílů. Hlavní podíl na vzniku 1.světové války měla, podle něj, Velká Británie, která podcenila německý potenciál. Z kontinentálního konfliktu se stala válka světová, neboť Velká Británie si počínala velice nekvalifikovaně, což si vyžádalo zásah Spojených států amerických. K válce tak došlo na základě chybných rozhodnutí vedoucích činitelů! Celý tento válečný konflikt se zrodil z osobní pošetilosti, jež měla katastrofální následky!

The world at the beginning of the 20th century seemed for most of its inhabitants stable and relatively benign. Globalizing, booming economies married to technological breakthroughs seemed to promise a better world for most people. Instead, the 20th century proved to be overwhelmingly the most violent, frightening and brutalized in history with fanatical, often genocidal warfare engulfing most societies between the outbreak of the First World War and the end of the Cold War. What went wrong? How did we do this to ourselves? The War of the World comes up with compelling, fascinating answers. It is Niall Ferguson's masterpiece.

At its peak in the nineteenth century, the British Empire governed about a quarter of the world's population, making it the largest empire ever known. Niall Ferguson explores how this "archipelago of rainy islands" came to dominate globally, weighing the costs and benefits of British imperialism. While the book is not a comprehensive history, Ferguson aims to extract lessons for current and future empires, particularly the United States, which he describes as an "empire in denial." He challenges America to consider whether it should "shed or shoulder the imperial load it has inherited," presenting compelling arguments for both perspectives. Ferguson highlights that the achievements of empire are often overlooked compared to its sins, noting that the British did contribute positively to humanity through the promotion of free trade, capital movement, and a common rule of law. He questions whether a less violent path to modernity was possible. The U.S. faces the challenge of using its power for positive global change while avoiding the pitfalls of its predecessor. Covering diverse topics like consumerism, mass migration, the role of missionaries, capitalism's rise, the spread of English, and globalization, this work offers a brilliant synthesis and is highly engaging.

'The most brilliant historian of his generation' The Times Most history is hierarchical- it's about popes, presidents, and prime ministers. But what if that's simply because they create the historical archives? What if we are missing equally powerful but less visible networks - leaving them to the conspiracy theorists, with their dreams of all-powerful Illuminati? The twenty-first century has been hailed as the Networked Age. But in The Square and the Tower Niall Ferguson argues that social networks are nothing new. From the printers and preachers who made the Reformation to the freemasons who led the American Revolution, it was the networkers who disrupted the old order of popes and kings. Far from being novel, our era is the Second Networked Age, with the computer in the role of the printing press. But networks have a dark side, prone to clustering, contagions, and even outages. And the conflicts of the past already have unnerving parallels today, in the time of Facebook, Islamic State and Trumpworld.

The decline of the West is something that has long been prophesied. Symptoms of decline are all around us today: slowing growth, crushing debts, ageing populations. But what exactly is amiss with Western civilization? The author argues that the institutions that were once the four pillars of Western society - representative government, and more. schovat popis

Katastrofy jsou ze své podstaty těžko předvídatelné. Neexistuje žádný historický cyklus, který by nám pomohl předvídat příští pandemie, zemětřesení, požáry, finanční krize nebo války. Když však katastrofa udeří, měli bychom být připraveni lépe než Římané, když vybuchl Vesuv,nebo středověcí Italové, když udeřila černá smrt. Koneckonců máme na své straně vědu. Přesto byla v roce 2020 reakce mnoha vyspělých zemí na nový virus z Číny špatně zvládnutá. Proč? Proč se jen několik asijských zemí poučilo ze SARS a MERS? Autor tvrdí, že pandemie odhalila hlubší patologie – patologie, které byly patrné již v našich reakcích na dřívější katastrofy. Kniha čerpá z mnoha oborů, včetně ekonomie, kliodynamiky a vědy o sítích, a nabízí nejen historii, ale i obecnou teorii katastrof a ukazuje, proč se naše stále byrokratičtější a složitější systémy s nimi vyrovnávají čím dál hůře.