Niall Ferguson Knihy

podtitul: Finančné dejiny sveta Bubáky, fuky, love, prachy, šupy. Nazývajte si ich, ako chcete, dnes na nich záleží viac ako kedykoľvek predtým. Vo Vzostupe peňazí známy britský historik Niall Ferguson ukazuje, že za celou históriou treba vidieť dejiny financií. Od bankárskej dynastie, ktorá financovala taliansku renesanciu, až po bublinu na akciovom trhu, ktorá zapríčinila Francúzsku revolúciu, je to rozprávanie o konjunktúrach a krachoch, o akých sa predtým nehovorilo. Nikdy nebol vhodnejší čas pochopiť vzostup a pád peňazí, ako vo chvíli, keď sa svet zmieta v najväčšej finančnej kríze od Veľkej hospodárskej krízy. Prvé vydanie

Známy britský historik Niall Ferguson sa v tejto knihe zamýšľa nad tým, čo spôsobilo, že počas posledných šiestich storočí západná civilizácia nadobudla prevahu nad zvyškom sveta. Ako je možné, že civilizácia, ktorá tak zaostávala za vyspelými východnými kultúrami, dokázala vyvinúť prostriedky, ktoré ju napokon dostali do pozície jedinečného vzoru? Na pozadí stretu civilizácií autor zároveň vtipne a s nadhľadom mapuje svetové dejiny. Aj napriek tomu však konštatuje, že dni dominancie Západu sú zrátané. Zvyšok sveta totiž Západ dobieha a ten postupne stráca vieru vo vlastné hodnoty. Prvé vydanie.

Historické alternativy Historické hypotézy - jak by se dějiny vyvíjely, kdyby určité historické události dopadly jinak než ve skutečnosti. Na publikaci se podílelo několik autorů, většinou historiků, a celá představuje práci z oblasti "alternativní historie", dnes populárního vědního oboru. Jak sám název napovídá, jedná se o historické hypotézy, vývody. Autoři se zamýšlejí nad tím, kam by se cesta lidstva ubírala, kdyby historické události dopadly jinak, než opravdu dopadly, v duchu "co kdyby". Autoři této knihy domýšlejí např. vývoj Anglie bez Cromwella, vývoj Ameriky bez války za nezávislost či vývoj Ruska bez Gorbačova. Kniha přináší celkem devět historických zamyšlení nad konkrétními událostmi.

Britský historik zkoumá politickou roli Spojených států amerických v současném světě a mocenský zrod tohoto světového impéria v 19. a 20. stol. Autor se domnívá, že Spojené státy sice představují dominantní impérium současného světa, avšak jejich imperiální politika je velice neefektivní. Tato velmoc by svoji mocenskou pozici měla nejenom přiznat, ale především by se měla poučit u impéria viktoriánské Británie, jež bylo nejenom výrazně efektivnější, ale světu výrazně prospělo. Spojené státy by se měly stát politickým garantem ekonomické globalizace, převzít z důvodu vlastní bezpečnosti i z čirého altruismu roli liberálního impéria. Dosáhnout tohoto cíle však mohou jedině cestou hlubokých změn v ekonomické struktuře, sociálním uspořádání a politické kultuře. Spojené státy americké by se o své impérium měly začít odpovědněji starat.

Pojednání přibližuje příčiny i samotný průběh 1. světové války a naznačuje její důsledky. Autor zpochybňuje tradiční výklad a vžité představy o válce. Tento globální válečný konflikt hodnotí autor především z hlediska britských mocenských zájmů a cílů. Hlavní podíl na vzniku 1.světové války měla, podle něj, Velká Británie, která podcenila německý potenciál. Z kontinentálního konfliktu se stala válka světová, neboť Velká Británie si počínala velice nekvalifikovaně, což si vyžádalo zásah Spojených států amerických. K válce tak došlo na základě chybných rozhodnutí vedoucích činitelů! Celý tento válečný konflikt se zrodil z osobní pošetilosti, jež měla katastrofální následky!

The world at the beginning of the 20th century seemed for most of its inhabitants stable and relatively benign. Globalizing, booming economies married to technological breakthroughs seemed to promise a better world for most people. Instead, the 20th century proved to be overwhelmingly the most violent, frightening and brutalized in history with fanatical, often genocidal warfare engulfing most societies between the outbreak of the First World War and the end of the Cold War. What went wrong? How did we do this to ourselves? The War of the World comes up with compelling, fascinating answers. It is Niall Ferguson's masterpiece.

Niall Ferguson recreates the excitement, brutality and adventure of the British Empire, showing on a vast canvas how the British Empire in the 19th century spearheaded real globalization with steampower, telegraphs, guns, engineers, missionaries and millions of settlers.

'The most brilliant historian of his generation' The Times Most history is hierarchical- it's about popes, presidents, and prime ministers. But what if that's simply because they create the historical archives? What if we are missing equally powerful but less visible networks - leaving them to the conspiracy theorists, with their dreams of all-powerful Illuminati? The twenty-first century has been hailed as the Networked Age. But in The Square and the Tower Niall Ferguson argues that social networks are nothing new. From the printers and preachers who made the Reformation to the freemasons who led the American Revolution, it was the networkers who disrupted the old order of popes and kings. Far from being novel, our era is the Second Networked Age, with the computer in the role of the printing press. But networks have a dark side, prone to clustering, contagions, and even outages. And the conflicts of the past already have unnerving parallels today, in the time of Facebook, Islamic State and Trumpworld.

The decline of the West is something that has long been prophesied. Symptoms of decline are all around us: slowing growth, crushing debts, aging populations, anti-social behaviour. But what is the cause? The answer, Niall Ferguson argues, is that our institutions - the intricate frameworks within which a society can flourish or fail - are degenerating. Representative government, the free market, the rule of law and civil society: these were the four pillars of Western societies, which set them on the path to global dominance after around 1500. In our time, however, these institutions have deteriorated. Our democracies have broken the contract between the generations by heaping IOUs on our children and grandchildren. Our markets are distorted by over-complex regulations. The rule of law has metamorphosed into the rule of lawyers. And civil society has become uncivil society. While the Arab world struggles to adopt democracy, and while China struggles to move from economic liberalization to the rule of law, Europeans and Americans alike are frittering away the institutional inheritance of centuries. To arrest the degeneration of the West, Ferguson warns, will take heroic leadership and radical reform. This book is based on Niall Ferguson's BBC Radio 4 Reith Lectures, which were broadcast under the title 'The Rule of Law and Its Enemies'.

Katastrofy jsou ze své podstaty těžko předvídatelné. Neexistuje žádný historický cyklus, který by nám pomohl předvídat příští pandemie, zemětřesení, požáry, finanční krize nebo války. Když však katastrofa udeří, měli bychom být připraveni lépe než Římané, když vybuchl Vesuv,nebo středověcí Italové, když udeřila černá smrt. Koneckonců máme na své straně vědu. Přesto byla v roce 2020 reakce mnoha vyspělých zemí na nový virus z Číny špatně zvládnutá. Proč? Proč se jen několik asijských zemí poučilo ze SARS a MERS? Autor tvrdí, že pandemie odhalila hlubší patologie – patologie, které byly patrné již v našich reakcích na dřívější katastrofy. Kniha čerpá z mnoha oborů, včetně ekonomie, kliodynamiky a vědy o sítích, a nabízí nejen historii, ale i obecnou teorii katastrof a ukazuje, proč se naše stále byrokratičtější a složitější systémy s nimi vyrovnávají čím dál hůře.