Šomšák Ladislav Knihy






Obrázková kvetena Slovenska a pokračovanie o najcharakteristickejších rastlinách našich vôd, močiarov, mokrých a suchších lúk. 170 celostránkových obrázkov rastlín. 1. vydanie.
Velká kniha rostlin, hornin, minerálů a zkamenělin
- 384 stránok
- 14 hodin čítania
Velká kniha rostlin, minerálů, hornin a zkamenělin je bohatě ilustrované dílo, které v ucelené formě podává obraz o živé i neživé přírodě ve střední Evropě. Úvodem jsou uvedeny základní informace o rostlinách, o botanice jako vědě a jejích nejdůležitějších disciplínách. Další část se zabývá poznáváním života rostlin, např. jejich rozmnožováním, rozšiřováním, dráždivostí, přeměnami orgánů a chemickými procesy, především fotosyntézou a vodním režimem. Poutavou formou jsou zpracovány i údaje o významu rostlin, ať již jde o význam pro výživu lidí, léčivé účinky, medonosnost, nebo toxicitu. Všeobecnou část uzavírají kapitoly o ochraně rostlin, přírodních rezervacích a chráněných územích. Těžištěm celého díla jsou však barevné tabule, které v kreslené i fotografické podobě zobrazují 1686 rostlinných druhů a 99 minerálů, hornin a zkamenělin. Autorem překrásných vyobrazení rostlin je akademický malíř Jindřich Krejča. Tomuto výjimečnému, dnes již nežijícímu výtvarníkovi se s neuvěřitelnou přesností podařilo zobrazit morfologické detaily jednotlivých druhů, a tak harmonicky skloubit svět reality s výtvarným uměním.
Volné listy v papierových obálkach. I. Rastliny stojatých vôd -- II. Rašeliniskové a močiarne druhy -- III. Močiarne a zaplavované lesy -- IV. Rastliny viatych pieskov a slaných pôd -- V. Lesy teplejších pahorkatín -- VI. Rastliny skál, skalnatých a sprašových stepí -- VII. Lesy podhorských a horských polôh -- VIII. Rastliny sviežich podhorských a horských lúk -- IX. Vysokohorské rastliny
Atlas 1035 rostlin naší květeny, především volně rostoucích druhů. Obrazová část spolu se stručným popisem upozorňuje na jejich vlastnosti, mající historický význam v přírodě a krajině, na jejich účast při vytváření rostlinných společenstev, na jejich vyhraněné nároky ekologickéa v neposlední řadě na některé jejich vlastnosti člověkem využívané. Netradiční formou sestavení atlasu do celků podle barvy květů či květenství zvolili autoři s ohledem na snadné použití a orientování se. Barevný atlas rostlin je sestaven podle pěti základních barev. Tedy rostliny s květy bílými, žlutými, červenými, modrými a zelenými. Každá z těchto barev má ovšem v přírodě mnoho odstínů, přechodů a kombinací, což se při členění nedalo respektovat. Čtenář je nalezne v popise květů nebo celých květenství, nebo je může postřehnout přímo na fotografii. Určitá volnost byla uplatněna i při zařazování do skupin základních barev, zejména v případech, kdy bylo sporné rozhodnout, zda květ podle své barvy patří např. do skupiny modrých nebo červených, žlutých či zelených květů apod. Skupiny rostlin podle barev jsou však jen první pomůckou.