Bruno Latour Knihy

Autor, jeden z najprekladanejších francúzskych filozofov, sa zamýšľa nad problémami, s ktorými je konfrontovaná súčasná spoločnosť: kríza ideológií, pád socializmu, rozvoj moderných telekomunikačných technológií a pod.

Rozhovory shrnuté pod názvem Vyjasňování spolu vedli Michel Serres (1930–2019) a Bruno Latour (1947–2022) na začátku 90. let. O generaci mladší Latour se v nich staršího filosofa s respektem dotazuje na pozadí jeho díla i života a zároveň se neústupně dožaduje vyjasnění jeho rozsáhlého a složitého myšlenkového světa. Vznikl tak napínavý dialog, který od počátečního kroužení kolem východisek Serresova myšlení a jeho vztahu k epistemologii a dobovým filosofickým proudům dochází k pronikavému pohledu na současný svět, dotýká se otázky zla a morálky a dodnes neztrácí svou živost a aktuálnost. Michel Serres představuje zvláštní postavu francouzského myšlení, která stála stranou ústředních tendencí a diskuzí. Rozhovor poprvé vyšel v roce 1992, poté co Michel Serres vydal dvě ze svých ústředních knih – Přirozenou smlouvu (1990) a Poučeného třetího (1991). V první z nich se objevným způsobem věnuje ekologické problematice a v mnohém předznamenává pozdější ekologické myšlení, ve druhé zdůrazňuje důležitost všestranného vzdělání, které neopomíjí exaktní ani humanitní obory a staví na jejich propojení. Dílo Bruna Latoura v mnohém navazuje na tyto Serresovy podněty.

Za jakých podmínek by mohla ekologie organizovat celkovou politiku kolem sebe, a nebyla jen okrajovým souborem protestních hnutí? Může aspirovat na to, aby vymezila politický horizont podobně jako v minulosti liberalismus, později socialismus, neoliberalismus a v poslední době i neliberální či neofašistické strany, které jsou na vzestupu? Co se může ekologie naučit z historie o tom, jak vznikají nová politická hnutí a jak vítězí v boji o ideje dlouho předtím, než se jejich úspěchy promítnou do stran a voleb? Bruno Latour a Nikolaj Schultz v tomto krátkém textu sestávajícím ze sedmdesáti šesti bodů argumentují, že pokud má environmentální hnutí získat ideologickou konzistenci a autonomii, musí nabídnout politický narativ, který rozpozná, přijme a účinně představí jeho projekt z hlediska sociálního konfliktu. Politická ekologie se musí smířit s tím, že sebou přináší rozdělení. Musí poskytnout přesvědčivou kartografii konfliktů, které vytváří, a na jejím základě se pokusit definovat společný horizont kolektivního jednání. Pro reprezentaci a popis těchto konfliktů Latour a Schultz navrhují znovu použít staré pojmy „třída“ a „třídní boj“, i když naplněné novým významem v souladu s ekologickými zájmy našeho nového klimatického režimu. Prosazují myšlenku nové ekologické třídy, která se sdružuje na základě kolektivních zájmů v boji proti logice produktivismu a ochraně podmínek obyvatelnosti naší planety, a ptají se: jak může vzniknout hrdá a sebevědomá ekologická třída a podniknout účinné kroky k utváření naší společné budoucnosti?

Po otřesných zkušenostech s pandemií covid-19 a s lockdownem hledají státy i jednotlivci způsoby, jak se z krize dostat, a mnozí doufají, že se co nejdříve vrátí ke „světu, jaký byl před pandemií“. Existuje však i jiný způsob, jak si z této těžké zkoušky vzít ponaučení: jako obyvatelé Země možná nakonec nebudeme schopni opustit lockdown tak snadno, protože globální zdravotní krize je zakotvena v jiné větší a závažnější krizi - krizi způsobené Novým klimatickým režimem. Naučit se žít v lockdownu může být příležitostí, kterou je třeba využít: generální zkouškou na klimatickou mutaci, příležitostí konečně pochopit, kde my - obyvatelé Země, pozemšťané - žijeme, co je to za místo „Země“ a jak se budeme moci v tomto světě v příštích letech orientovat a existovat. Možná budeme konečně schopni prozkoumat zemi, v níž žijeme, společně se všemi ostatními živými bytostmi, začít chápat skutečnou povahu klimatické mutace, kterou prožíváme, a objevit, jaký druh svobody je možný - svobody jinak situované a jinak chápané.Bruno Latour v tomto pokračování svého bestselleru Zpátky na zem poskytuje kompas pro tuto nezbytnou změnu orientace našich životů a nastiňuje metafyziku omezení a rozvolnění, s níž se všichni budeme muset vyrovnat v důsledku podivné doby, v níž žijeme.

Ekologická proměna, jíž jsme dnes svědky, už celých posledních třicet let ovlivňuje naši politickou krajinu. To vysvětluje i vražedný koktejl prudce narůstajících nerovností, masivní deregulace a přeměny snu o globalizujícím se světě do noční můry pro většinu lidí na světě. Tyto tři fenomény spojuje přesvědčení mnoha mocných lidí. Nepopírají, že ekologická hrozba je reálná. Patrně ale došli k závěru, že nejlépe bude přestat předstírat, že sdílejí společnou budoucnost se zbytkem světa. A tak se stěhují do daňových rájů a masivně investují do popírání klimatické změny. Levice k této nové situaci obrací svoji pozornost s velkým zpožděním. V převážné míře se stále organizuje podle osy, která začíná od investice do lokálních hodnot a jde vstříc naději v globalizaci. V momentě, kdy lidé po celém světě začínají být nespokojení s ideálem modernity, se vrací zpátky k obraně národních a etnických hranic. Toto je důvod, proč je naléhavě potřeba udělat krok stranou a definovat politiku, která bude směřovat k Zemi a nikoli ke globální nebo národní perspektivě. Je potřeba znovu promýšlet a pečlivě popsat, co obnáší přináležet k určitému teritoriu. Naší největší výzvou ovšem je naučit se nově obývat Zemi. Úkolem současné politiky je dostat nás zpátky na zem.

Kniha zachycuje myšlení autora v jeho výzkumném záběru od studií vědy a technologií přes analýzu povahy reprezentace v umění a náboženství po nejsoučasnější texty zabývající se globálním oteplováním či vědou a politikou v období antropocénu, kdy se lidstvo stává klíčovým geologickým činitelem na Zemi. Je to právě i tento široký záběr, který činí Bruno Latoura jednou z klíčových postav současných společenských věd a inspirátora uměleckých projektů.

You are about to enter a new genre of scientific fables, which aim to reveal the complexities of understanding animal behavior. Is it acceptable to urinate in front of animals? What does it signify when a monkey throws feces? This book presents twenty-six questions that challenge our assumptions about animal behavior and cognition. Through an engaging abecedarium of chapters, Vinciane Despret explores remarkable and often humorous interactions between animals and humans—researchers, farmers, zookeepers, and handlers. Do animals possess a sense of humor? The stories illustrate that animals often delight in perplexing even the most knowledgeable experts, prompting them to develop new hypotheses that reveal animals' intelligence. These accounts encourage readers to engage with both ethology and philosophy, blending serious scholarship with humor that appeals to all. With a foreword by renowned philosopher Bruno Latour, this work is essential not only for specialists but also for general readers, including dog owners, who will gain a fresh perspective on their canine companions.

This monumental ZKM publication redefines politics as a concern for the things around which the fluid and expansive public gathers, featuring contributions from over 100 writers and artists. In a time of political turmoil, it challenges traditional notions of politics, suggesting that it operates in the realm of things rather than merely as an arena or system. The book poses essential questions about how things are made public and explores the concept of a republic, or res publica, in this context. It highlights various assemblies that engage the public around things—such as scientific laboratories, supermarkets, churches, and natural resource disputes—beyond the conventional political sphere. The authors examine the implications of centering politics around disputed things and the new atmospheric conditions—technologies, interfaces, platforms, and networks—that facilitate the public engagement of these things. They argue that the traditional definition of politics is too narrow, emphasizing the diverse techniques of representation in politics, science, and art, with Parliaments and Congresses being just a part of the landscape. Esteemed thinkers like Richard Rorty, Donna Haraway, and others contribute to this discourse, complemented by excerpts from literary figures such as Shakespeare and Melville. The publication is richly illustrated with over 500 color images that support the concept of "object-oriented democracy."

Describes Pasteur's roles in improving health practices in France and identifies the other forces that helped implement his ideas about health care.