Tato publikace prezentuje ovocnářskou tradici i současnost v jednotlivých oblastech, výsledky mapování starých a krajových odrůd ovoce. Naleznete zde také tradiční způsoby zpracování, zajímavé regionální recepty aj.
V učebnicích dějepisu se žáci setkávají zpravidla chronologicky s událostmi, které v minulosti formovaly společnost. Avšak s proměnami krajiny, jež tyto společenské změny způsobily, se setkávají jen zřídka. O to více jsou pak často zaskočeni v krajině samotné. Tato publikace se snaží netradiční, avšak mladým lidem blízkou, formou piktogramů přiblížit vývoj krajiny v kontextu historických událostí, vývoje společnosti, zemědělství, řemesel a průmyslu. Zaměřuje se při tom na pět zlomových období ve vývoji krajiny.
Historie pěstování jeřábu u nás i v okolních zemích, pozůstatky pěstovaných sladkoplodých jeřábů v jesenické krajině, výsadba původní odrůdy "Moravský velkoplodý" do krajiny Jesenicka, první projekt – Alej v obci Ostružná.
Každá doba zanechává v krajině své otisky. Často jim nerozumíme: Proč roste strom uprostřed pole, proč k lesu nevede žádná cesta a proč v pohraničí rostou švestky a jablka i v lese? Čím to, že jsou vesnice od sebe vzdálené skoro vždycky skoro stejně daleko a často se jmenují Lhota? V učebnicích dějepisu odpovědi na takové otázky většinou nenajdeme. Tato knížka se snaží mezeru vyplnit. Na sto stranách popisuje proměny krajiny od mladší doby kamenné až po současnost, a to ve spojení s historickými událostmi, vývojem společnosti, zemědělským hospodařením, osídlením a rozvojem řemesel, resp. průmyslu. Je rozvržena do šesti etap – zlomových období, v nichž docházelo v krajině k zásadním změnám. Je určena ke čtení a studiu pedagogům i zvídavým starším žákům. Lepšímu porozumění pomáhají také výstižné a svébytné schematické ilustrace Miroslavy Kolářové Šulcové. Druhé vydání je doplněno o kapitolu Postmoderní kaše, která se týká nejnovější doby.