Recepce Janových epištol v díle Klementa z Alexandrie
Křesťanský platonik Klement z Alexandrie usiloval o propojování světa židovsko-křesťanské víry s řeckou filosofickou tradicí. Byl (ač se o tom v literatuře dost pochybovalo) pevně zakotven v Písmu. Kniha J. Plátové zkoumá v první části odkazy na jednotlivé verše tří biblických janovských epištol, ve druhé části postupuje tématicky a všímá si teologie 1. Janova dopisu jako součásti Klementova učení (především jeho koncepce dokonalého gnostika).
Kniha Izaiáš patří mezi nejvlivnější biblické spisy. Její řecký překlad, založený na hebrejském textu, obsahuje verše s obsahovými odlišnostmi, které reflektují historické události 2. století př. Kr., zejména židovskou diasporu v Egyptě. Septuagintní verze tak poskytuje cenné svědectví o interpretaci židovské literatury v období helenismu a kulturních dějinách židovského národa. Hlubší porozumění textu a jeho vztahu k hebrejské předloze je důležité pro badatele Nového zákona a patrology, neboť Izaiáš je jedním z nejčastěji citovaných textů v novozákonních spisech. Jeho septuagintní verze ovlivnila teologii raných řecky píšících církevních Otců a prostřednictvím Vetus Latina i latinských Otců. Publikace, kterou čtenáři dostávají do rukou, je průvodcem textem, s nímž pracovali raní křesťané při hledání zaslíbení v posvátných spisech vyvoleného národa, aby lépe pochopili a ocenili význam Ježíše z Nazareta. O teologickém a kulturním významu tohoto spisu, jehož český komentovaný překlad připravily Gabriela Ivana Vlková a Jana Plátová, není pochyb. Kniha vychází s podporou Grantové agentury ČR.
Der vorliegende Sammelband enthält Beiträge, die auf einer patristischen Konferenz präsentiert wurden. Diese fand am 7. und 8. November 2008 in Olmütz statt und wurde vom Zentrum für die Arbeit mit patristischen, mittelalterlichen und renaissancezeitlichen Texten sowie der Theologischen Fakultät der Universität Palacký in Olmütz organisiert. Die Konferenz richtete sich an ein breites Publikum aus akademischen und Forschungsbereichen, Doktoranden und Studierenden, die ihre Interessensgebiete, Ansätze und Methoden aus philosophischer, theologischer, historischer oder literarischer Perspektive vorstellten. Thematisch war die Konferenz nicht eingegrenzt, jedoch wurden vorläufig drei Bereiche vorgeschlagen: antike philosophische und literarische Motive bei frühchristlichen Autoren, Theologie und Spiritualität frühchristlicher Autoren sowie frühchristliche Liturgie und Ikonografie. Aus den insgesamt sechsundzwanzig präsentierten Beiträgen wurden zwölf für die Veröffentlichung überarbeitet, was den Sammelband zu einer wertvollen Darstellung der aktuellen Arbeit von patrologischen Forschern der jüngeren Generation in Tschechien, Mähren und der Slowakei macht. Der Leser findet darin einen interessanten interdisziplinären Blick auf das frühe Christentum in seiner breiten chronologischen und thematischen Vielfalt.
Výklad a cvičebnice latinské pádové a větné syntaxe, který je výběrem příkladových vět a textů určen pro studenty teologie a navazuje na Šlesingerovy "Základy latinského jazyka pro studenty teologie".
Příspěvky v tomto sborníku vznikly jako referáty na setkání mladých patrologů v říjnu 2006 na Cyrilometodějské teologické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci. Matyáš Havrda zkoumá Klementa z Alexandrie (cca 150–215) a jeho pojetí víry v souvislosti s kritériem pravdy, přičemž srovnává Klementův koncept víry jako anticipace s epikurejským významem. Václav Němec se zaměřuje na metafyzické rozvrhy Maria Victorina (cca 285–365) a analyzuje jeho filosofické prameny ve srovnání s metafyzickými systémy 3.–4. století. Ladislav Chvátal identifikuje možné textové prameny Maxima Vyznavače (cca 580–662) v kontextu aristotelské a novoplatónské tradice. Jana Plátová zkoumá fragment ztraceného díla Hypotyposes Klementa a upozorňuje na jeho podobnost s fragmentem neznámého evangelia, Papyrus Egerton 2. Vít Hušek se věnuje teologickému problému milosti a odpuštění hříchů u Ambrosiastra (4. stol.), který rozvíjí motiv naděje na obrácení i po smrti. Publikace je určena odborníkům a studentům filosofie, filologie, teologie a kulturní historie, ale zaujme i širší čtenářské publikum se zájmem o antické křesťanské myšlení a české patristické bádání.
