Vincent Hložník Poradie kníh (chronologicky)

Proglas je veršovaný předzpěv vzniklý v 9. století k překladu evangelií do staroslověnštiny, jejíž autorem je pravděpodobně sám Konstantin Filozof. Jde pravděpodobně o první literární památku sepsanou ve staroslověnštině. Její délka je 110 veršů (111. verš je Amen). Je psán dvanáctislabičným veršem. V předmluvě je chválen slovanský překlad a současně je zde zdůrazňováno právo člověka na bohoslužby v mateřském jazyce.

Výber kresbovej tvorby Vincenta Hložníka doplnený poéziou Viliama Turčányho predstavuje v tejto pohnutej dobe toľko vyhľadávaný emočný ventil, pričom nás zároveň núti zamýšľať sa nad sebou samými, nad naším vlastným poslaním...

Velkolepá románová freska o stalingradské bitvě Za Volhou není země, kterou napsal Vasilij Grossman několik let po ukončení 2. světové války, si získala v sovětské válečné literatuře své pevné místo. Její bezprostřednost, humanistický patos, ale i autorovo poctivé úsilí proniknout do složitých zákonitostí, příčin, zdrojů individuálního i kolektivního jednání, jež vytváří dějiny a rozhoduje o osudech jednotlivců a národů, budou vždy znovu a znovu upoutávat pozornost čtenářů. Román Za Volhou není země zůstal torzem rozsáhlé epopeje. Nenajdeme zde vpravdě šolochovovské nebo tolstojovské psychologické vedení postav a spletitou propojenost historických událostí s jejich individuálními osudy v bohatě rozvětvených dějových liniích. Síla Grossmanovy knihy tkví jinde – především v opravdovosti a autentické pravdivosti, s níž autor vydává své hořké svědectví. Spočívá ve spisovatelově umění mozaikovitě, kamínek ke kamínku, skládat líčení válečných událostí, drobné postřehy, filozofická zamyšlení, desítky živě vykreslených postav a postaviček sovětských vojáků, jejich rodin v zázemí i ohroženém Stalingradu do monumentálního celku, do sugestivního obrazu jedné z největších bitev druhé světové války – bitvy u Stalingradu. (předsádka)

Povesti a báje Štefana Žáryho dokazujú, že aj staré básnické formy môžu zasvietiť novým svetlom, ak ich vyspelý a citlivý básnik prispôsobí svojim myšlienkam.

Veršovaný príbeh o ligotavom zámočku, ktorý sa z diaľky ligoce a láka všetky zvieratká z lesa.

Kocúrkovania boli neobyčajne múdri a boli radcami všetkých cisárov a kráľov, kniežat a vojvodcov sveta. Ale ich ženám sa nepáčilo, že sú doma na všetko samé a mesto chátra. A tak sa rozhodli, že múdrosť zavesia na klinec. 66-020-74

Peter, od detstva sirota, vracia sa po dlhom čase do dediny, kde zanechal milovanú Magdalénu. Vyslúžil si povesť tuláka, lebo jeho práca - skupúvanie dreva od sedliakov po dedinách, vyžadovala neustále cestovanie. V noci, pri príchode, stretne pašerákov koní Jána Zapotočného a Jožka Greguša. Od Jožka sa dozvie, že matka Magdalény ju núti vydať sa za Jana, veľkého boháča. Peter si zaumieni získať Magdaléninu ruku skôr ako Jano. Vie, že Magdaléna Jana nemiluje a čaká len na Petrov návrat...

Čínský literát Pchu Sung-ling (1640-1715), zvaný "kronikář podivných příběhů", proslul ve své době (dynastie Ming) jako uznávaný autor básnických sbírek i divadelních her. Nesmrtelnou slávu si však získal obsáhlou sbírkou krátkých příběhů nazvanou Záznamy o podivném ze Studovny klábosení. Naše Zkazky jsou výborem z této sbírky. Původní středověký žánr "zápisků" (pi-ťi) Pchu Sung-ling obohatil o narativní složku a vytvořil fantastickou povídku psanou vytříbeným klasickým jazykem bohatým na literární a historické narážky, které vytvářejí síť odkazů ke známým starším textům a přinášejí do podtextu povídek nepřímé hodnocení, ironický komentář či skrytý druhý smysl. Čtenář zde najde horor, detektivku i snové příběhy o upírech, liškách a jiných nadpřirozených zjeveních. Ty autor často proměňuje v romantické příběhy lásky, kde mezi člověkem a bytostí z jiných sfér vzniká hluboké citové pouto.

Autorka zvolila zaujimavy kompozicny postup: realisticka postava sa pohybuje v rozpravkovej krajine a stretava sa s viacerymi postavami zo slovenskych ludovych rozpravok.

Báseň je zo školského prostredia. O tom ako sa školákovi Jankovi spraví v zošite machuľa...

Kraj kolem Malé Fatry se nám otevírá v zachycených vyprávěních starých horalů a horalek o zdejším způsobu života v době jejich mládí, o místních zvycích a pověstech.

Jeden z najkrajších výtvorov ľudovej duše Orientu, ktorú tvorilo a v ktorej nachádzalo potechu po dlhé stáročia niekoľko východných národov a v ktorej sa kochá už niekoľko generácií západu.