Robert Muchembled je francúzsky historik, ktorého dielo sa zameriava na kultúrne a sociálne dejiny Európy, predovšetkým Francúzska. Jeho rozsiahly výskum sa zaoberá hlbokými spoločenskými zmenami a kultúrnymi presunmi, ktoré formovali kontinent. Muchembled skúma, ako sa predstavy o svete a spoločnosti v priebehu času vyvíjali, a analyzuje spôsoby, akými tieto zmeny ovplyvňovali každodenný život ľudí. Jeho prístup často zahŕňa detailné skúmanie historických prameňov na odhalenie skrytých procesov a vplyvov.
Kniha je originální ve zkoumání vztahů mezi kulturou, pojímáním těla, společenskými vazbami a zobrazováním Zla. Prizmatem obrazu ďábla autor pozoruje a probírá všechny kulturní a intelektuální projevy západní společnosti (literaturu, film, komiksy, výtvarné umění apod.).
Dějiny rozkoše jsou dějinami slasti, individuální, mnohdy nesdělitelné, nepopsatelné, skryté, jindy naopak tabuizované. Dějiny orgasmu jsou ale zároveň kulturním fenoménem, který podléhá kolektivní zkušenosti, jež se během staletí proměňuje. Muchembled zkoumá sociálně a kulturně podmíněné proměny vztahu společnosti i jedinců k rozkoši v dlouhé časové perspektivě od 16. do 20. století. Při své analýze vychází především z literárních pramenů, egodokumentů i zdrojů vizuálních. Jeho vhled do dějin rozkoše je rovněž analýzou tabu a společenské morálky, jež prodělala od raného novověku do moderní doby mnoho zcela zásadních změn, v katolickém, protestantském i sekulárním prostředí. Vydání knihy podpořil Francouzský institut v Praze.
Dějiny evropského čarodějnictví a magie. Kolektiv autorů popisuje fenomén čarodějnictví v jednotlivých evropských zemích v rozmezí 15. - 18. století. Pozornost je věnována historickým událostem a čarodějnickým procesům, ale také vysvětlování jevů, které se dotýkaly problematiky čarodějnictví.
Can the orgasm be explained in historical terms? An almost incommunicable individual emotion yet also a cultural reality, the orgasm is part of, but also escapes, collective experience. The history of the orgasm is that of the hidden body, of forbidden desires, of flesh constrained by taboos and morality.
Presents a history of violence in Europe and discusses the theory that violence has actually been in decline since the thirteenth century.
A rich cultural history of smells that sheds new light on an under-appreciated sense--
Die Bändigung der Sinne und die Entfesselung der Moderne Der renommierte Pariser Kulturhistoriker Robert Muchembled erzählt die Geschichte der Sexualität vom 16. Jahrhundert bis zur sexuellen Revolution der sechziger Jahre des 20. Jahrhunderts. Die Geschichte der Sexualität ist aber auch eine Geschichte ihrer Unterdrückung und Sublimierung. Die körperliche Lust, so Muchembled, wurde verwandelt und machte die Menschen kreativ und innovativ. Ab dem 16. Jahrhundert wurde die Sexualität im Abendland vonseiten der Kirche und des Staates zunehmenden Restriktionen unterworfen, Lust wurde geächtet, Sex durfte nur in der Ehe stattfinden und wurde auch hier auf Fortpflanzung reduziert. Allerdings, und das ist Muchembleds überzeugende These, wirkte sich diese Überwachung des Körpers und der Seele, die Michel Foucault beschrieben hat, unerwartet positiv aus. Die unterdrückte Lust wurde gleichsam verwandelt und entwickelte sich zum versteckten Motor, der Europa zu großen innovativen künstlerischen, kriegerischen und ökonomischen Leistungen verhalf und es schließlich zur Weltmacht aufsteigen ließ. Robert Muchembled beschreibt die Geschichte der Sexualität während der letzten fünfhundert Jahre und auf der Grundlage vielfältiger Quellen, die einen faszinierenden Blick in das Alltagsleben der Menschen geben. Erste umfassende Geschichte der Lust im modernen Europa.
Obecne dzieło jest ciekawym, dobrze udokumentowanym, obejmującym wiele dziedzin wprowadzeniem w kształtowanie się kultury Zachodu, z włączeniem Stanów Zjednoczonych, na osnowie stosunku do problematyki szatana i roli zła.
Cet ouvrage, traduit en plusieurs langues, fait désormais figure de classique dans l'histoire des mentalités. Comme tout travail d'historien, il porte la marque d'une époque, celle du désenchantement politique qui a succédé aux espoirs de 1968 mais surtout - et cela est essentiel - il vient à la suite de Michel Foucault et du Braudel de Civilisation matérielle, économie et capitalisme. Traitant de la culture paysanne à son apogée (l'espace, les rythmes temporels, la vision du monde, les fêtes et le sacré) et de la culture populaire urbaine, il en décrit la destruction progressive et la réduction en culture de masse sous l'effet du pouvoir centralisateur : une lente mais violente révolution culturelle.
