Marcel Duchamp bol francúzsky umelec, ktorého dielo a myšlienky výrazne ovplyvnili vývoj západného umenia po prvej svetovej vojne. Jeho rady zberateľom moderného umenia pomohli formovať vkus západného umeleckého sveta. Duchamp, známy svojou hravosťou, podnecoval k zamysleniu nad umeleckými procesmi a marketingom umenia svojimi činmi, napríklad označením pisoára za umelecké dielo a pomenovaním Fontána. Hoci bol spájaný s dadaizmom a surrealizmom, jeho skutočné umelecké a filozofické posolstvo zostáva zámerne tajomné, pričom samotný Duchamp prispieval k interpretáciám umenia ako k ďalším umeleckým kreáciám.
Thanks to Marcel Duchamp, we know that everything can become art and that there is no limit to thinking here. The first comprehensive exhibition in two decades shows Duchamp's works from all creative phases from 1902 to 1968. Through his early work of Post-Impressionist paintings, his caricatures and involvement with Cubism, to his iconic Readymakes, Duchamp's thinking is revealed. He created works with a persistent precision and stubborn anarchy peculiar to him, which only find their completion through us as viewers. In this way, the work changes with us and in time.
Dank Marcel Duchamp wissen wir, dass alles zu Kunst werden kann und dem Denken hier keine Grenze gesetzt ist. Die erste umfassende Ausstellung seit zwei Jahrzehnten zeigt Duchamps Werke aus allen Schaffensphasen der Jahre 1902 bis 1968 zeigt. Über sein Frühwerk postimpressionistischer Gemälde, seine Karikaturen und Auseinandersetzung mit dem Kubismus bis zu seinen ikonischen Readymakes offenbart sich das Denken Duchamps. Er schuf mit einer ihm eigenen beharrlichen Genauigkeit und eigensinniger Anarchie Werke, die erst durch uns als Betrachtende ihre Vollendung finden. So verändert sich das Werk mit uns und in der Zeit.
Ein Wegbereiter moderner Kunst Wie kaum ein anderer Künstler veränderte Marcel Duchamp (1887–1968) mit seinem außergewöhnlichen Werk unsere Sicht auf die Kunst. Mit seinem Konzept des Readymade und seinen komplexen Notizen wurde er zum Vordenker einer ganzen Generation von Konzeptkünstlerinnen und Konzeptkünstlern. Bis heute sind seine Ideen von erstaunlicher Aktualität und fordern immer wieder dazu auf, die eigene Kunstauffassung zu überdenken. Der Katalog publiziert erstmals den umfangreichen Marcel Duchamp-Bestand der Staatsgalerie Stuttgart. Ergänzt werden die Werke durch das Duchamp-Archiv des Schweizer Künstlers und Forschers Serge Stauffer (1929–1989), der sich über mehrere Jahrzehnte mit dem Werk seines französischen Künstlerkollegen auseinandersetzte. 1960 schickte er ihm „Hundert Fragen“, die Duchamp bereits nach wenigen Tagen beantwortete. Das Dokument gewährt nicht nur besondere Einblicke in Duchamps künstlerisches Denken, es zeigt auch die außergewöhnliche Forschertätigkeit Stauffers. Mit Beiträgen von Stefan Banz, Carlos Basualdo, Susanne Bieri, Lars Blunck, Deborah Bürgel, Gorka Couvrat Desvergnes, Dieter Daniels, Paul B. Franklin, Thomas Girst, Michael Hiltbrunner, Corinna Höper, Alexander Kauffman, Susanne M. I. Kaufmann, Joseph Kosuth, Herbert Molderings, Arnaud Obermann, Christian Sander und Gregor Wedekind.
Kniha je nejrozsáhlejším Duchampovým mluvený komentářem, jehož kouzlo spočívá v jednoduchosti, s jakou svůj komplexní přístup k práci, životu a umění tlumočí. S citáty z této knihy se setkáme jak v učebnici pro základní školu, uvádějící děti do problematiky moderního umění, tak v komplikovaných textech o filozofii umění, estetice a dějinách umění dvacátého století. Duchampovy postoje nabízejí zcela nový pohled na dějiny zobrazování, funkci umění a jsou nutnou četbou pro ty, kdo si chtějí vytvořit názor na bouřlivý vývoj umění ve 20. a 21. století.
Přelomový význam Duchampova díla zpochybňujícího vývoj umělecké reprezentace, začíná být v širším kontextu uznáván až díky umělcům a teoretikům konceptuálního umění, minimalistického umění a popartu na počátku šedesátých let. V nemalé míře k tomuto přesunu těžiště od sítnicového k mozkovému, jež bylo pro druhou polovinu 20. století příznačné, přispěla tato kniha.
Kromě rozmluv kniha obsahuje předmluvy Pierra Cabanna ke třem historickým vydáním z let 1966, 1976 a 1995. Spíše než Duchampovy práce se tyto předmluvy relevantně dotýkají přijetí rozmluv a zprostředkovávají nám dobové reakce, jež vyvolaly.
Collects together a novel and a memoir of a triangular relationship during the early days of the Dada movement in New York along with its creative progeny, two magazines: The Blindman and Rongwrong. Henri-Pierre Roche is best known for his novel Jules et Jim, based on the three-sided relationship between himself, the artist Marcel Duchamp and the actress Beatrice Wood. A unique first-hand evocation of the three friends and lovers within their milieu, which included extraordinary characters such as Francis Picabia, Isadora Duncan, Arthur Cravan and many more.
In 1964, Calvin Tomkins spent a number of afternoons interviewing Marcel Duchamp in his apartment in New York City. It reveals him to be a man and an artist whose playful principles toward living freed him to make art that was as unpredictable, complex, and surprising as life itself
Von der Appropriation bis zur Anti-Copyright-Bewegung, vom elektronischen zivilen Ungehorsam bis zum korporativen Situationismus, von der Kommunikationsguerilla bis zum Rebellionsmarketing: Irritative Umdeutungen von Images und Logos kommen in den letzten Jahren Kunst, Populärkultur, Werbung und politischem Aktivismus vermehrt zum Einsatz. Ausgehend von der gleichnamigen Ausstellung im „Lentos Kunstmuseum Linz“ stellt dieses Text-Bild-Kompendium Materialien zu Geschichte, Praktiken und Kritik des Culture Jammings vor.
When Duchamp moved from Paris to New York in 1915, he was disappointed by the predominantly nature-based abstraction he observed, publicly proclaiming that American artists were too dependent on outmoded European traditions and had overlooked their greatest subjects--the skyscraper and the machine. Meanwhile, the artists associated with Alfred Stieglitz and his "291" gallery remained loyal to their belief in nature as a source of ongoing renewal for visual culture, and emphasized the crucial role that intuition and spirituality played in their creation of art. The crossfire between Duchamp and Stieglitz and their respective circles defined a critical moment in early twentieth-century American art. Debating Modernism includes reproductions of work by artists from both camps, from Charles Demuth, Georgia O'Keeffe, and Paul Strand to Man Ray, Francis Picabia, and Marsden Hartley. An essay by curator Debra Bricker Balken traces the threads of the debate through the 1910s and 20s, and also addresses the appearance of sexualized imagery in nearly all of these artists' works, a phenomenon that ironically unifies the two seemingly opposed camps. Jay Bochner's essay focuses on the artists' respective violations of American expectations about art.
