Josef Pieper Knihy

Filozof Josef Pieper v roku 1948 napísal knihu - Voľný čas a kult, ktorá sa dá ešte aj dnes prečítať na jeden dych. Dielo si vás vnútorne podmaní, dá vám precítiť vnútornú slobodu a hlboko vás nadchne. Kniha „Voľný čas a kult“ Josefa Piepera bola preložená do pätnástich jazykov a vyšla v náklade viac než milión exemplárov. Prvé vydanie bolo publikované už v roku 1948 (Kösel), no dnes je aktuálnejšie než v čase svojho vzniku. Dielo vďačí za mnohé Ernstovi Jüngerovi a jeho diagnóze sveta práce. Jünger bol pre Piepera rovnako ako pre Heideggera celý život inšpiráciou... Pieper sa kriticky stavia proti preceňovaniu aktivity ako takej, proti nadhodnocovaniu námahy a ťažkej práce, ale aj proti preceňovaniu sociálnych funkcií a vo voľnom čase vidí zdroj posvätného a teda kultúry... V 6. zväzku Pieperovho „Súborného diela“ vydavateľ Berthold Wald upozorňuje, že aj v očiach samotného Piepera mal tento spis strategický význam a že po roku 1945 patril k rozhodujúcim dielam usilujúcim sa ponúknuť odpoveď na duchovnú situáciu doby popri dielach ako „Dialektika osvietenstva“ od Horkheimera a Adorna, či prácach Guardiniho, Jaspersa, Ortegu y Gasseta a Plessnera.

3 eseje, ktoré majú spoločné prieniky - akademické, respektíve vysokoškolské štúdium, ktoré by malo mať svoju oporu vo filozofii. Autor naznačuje, prečo je to tak. V ďalších esejach polemizuje nad historickými, ale aj súčasnými formami sofizmu, a to nielen po inštitucionálnej stránke, ale aj politickej.

Die Begründung eines rechten Verhältnisses zwischen Philosophie und Theologie, das den Philosophen in seinem eigenen Felde völlig autonom sein läßt – das ist, scheint mir, einer der wichtigsten Grundzüge der Untersuchungen von Josef Pieper. Aufs Ganze gesehen, sollte sein Einfluß hinwirken auf die Wiedereinsetzung der Philosophie in die Würde einer für jeden gebildeten und denkenden Menschen wichtigen Sache – statt daß man sie einschränkt auf den Bereich einer Art Geheimwissenschaft, welche auf das Gemeinleben nur mittelbar wirkt, sozusagen heimtückisch und oft in entstellter Form. Er setzt in den gebührenden Rang innerhalb der Philosophie das wieder ein, was der schlichte Verstand unnachgiebig dort anzutreffen verlangt: Einsicht und Weisheit.

Každý člověk touží po štěstí, zakouší ve svém nitru žízeň, která volá po utišení. Touha po štěstí je člověku přirozená, vychází z nejvnitřnějšího jádra lidské bytosti, kam byla vepsána už při stvoření. A tato touha musí nakonec dojít naplnění, má-li mít lidský život vůbec nějaký smysl. Kdyby neexistovala naděje na utišení, byl by člověk odsouzen k zoufalství. Lidskou touhu po štěstí ovšem nemůže utišit nic stvořeného. I kdyby člověk získal celý svět, nenasytí se, nepřestane prahnout po něčem víc. Onu nejhlubší žízeň může utišit jedině „dobro v úplnosti“, Bůh sám. Znamená to tedy, že štěstí nám bude dopřáno až na věčnosti? Nikoli. Už zde můžeme okoušet předchuť věčného štěstí, v milujícím patření, v pozemské kontemplaci. Ta není vyhrazena pouze mystikům či světcům, ale každému, kdo se dokáže zastavit, ztišit, žasnout a s láskou pohlížet i na ty nejnepatrnější věci.

Josef Pieper, významný německý filosof 20. století, podává filosofickou analýzu víry, naděje a lásky a ukazuje, jak tyto postoje či úkony souvisejí s existenciální situací člověka. Nejsou krotkou „spořádaností“ a „správným chováním“ šosáka, ale bytostným povýšením lidské osoby. Jsou krajností toho, co člověk může být, naplněním lidské možnosti být. Neochvějně člověka zaměřují k pravému uskutečnění jeho podstaty – k dobru.

Thomas von Aquin (1225–1274) gilt als der bedeutendste Theologe des Hochmittelalters. Er war ein Mensch, dessen Verstand das Geheimnis von Gott und Welt zu erhellen vermochte und darin von unerschöpflicher Aktualität geblieben ist. Für Josef Pieper verkörpert er wie kein anderer das „Prinzip des christlichen Abendlandes: Weltverpflichtung in eins mit der Offenheit für den überweltlichen Anruf“. Piepers Einführung in Leben und Werk zeichnet auf spannende Weise das Bild eines bedeutenden Denkers in seiner Zeit.

Práce a volný čas – Co je to universita – Moudrost

Personalities and Problems of Medieval Philosophy [Apr 01, 200...

Filosofická a teologická studie o největším scholastikovi Tomáši Akvinském, rozbor jeho osobnosti a díla.