Valentin Petrovič Katajev Knihy

Príhody dvoch chlapcov, Gavrika a Peťu, jedného úbohého rybárskeho uličníka a druhého gymnazistu, stoja v popredí románu. No v úzadí celého deja ustavične sa šinie tieň revolučného krížnika "Potemkina" so vzbúrenou posádkou, lebo prežívame osudný rok 1905, keď sa ruský ľud raz pokúsilzúčtovať s cárizmom..

Rozprávač Šaša Pčolkin nad svojimi starými listami spomína už v dospelom veku na mladosť. V jeho rozprávaní sa konfrontuje hľadisko voľakedajšieho mládenca s postojom dozretého človeka, ktorý spomienky spresňuje, koriguje a doplna. Výsledkom je zložitá umelecká štruktúra, akoby mozaika zostavená z Pčolkinových listov, mladíckych literárnych pokusov i konkrétnych zážitkov z detstva, z gymnázia i z frontov prvej svetovej vojny — Pčolkin sa ako dobrovoľník prihlásil do armády, je účastníkom i svedkom jej porážok na západnom a rumunskom fronte, jej postupného rozkladu. Pčolkinovo ľudské dozrievanie sa takto spája s dozrievaním ruskej armády a celej spoločnosti k revolúcii a k prevratným zmenám, ku ktorým v nej došlo. To všetko sledujeme cez konkrétny ľudský osud, v zrkadle duchovného sveta mladého človeka so všetkými jeho túžbami, láskami, ilúziami i sklamaniami.

Kniha esejí, která vykresluje začátek 20. let, kdy se z nejrůznějších uměleckých směrů rodila sovětská literatura.

Tři prózy z posledního desetiletí autorovy tvorby (Živá voda, Tráva zapomnění, Kubík) , v nichž se autobiografické motivy prolínají s úvahami o perspektivách člověka v dnešní společnosti a vzpomínkami na tváře několika výrazných literárních osobností, jako Zosčenka, Babela, Mejercholda, Bloka, Bagrického a především Bunina a Majakovského. Převzato z: http://baila.net/kniha/151363227/trava-zapomneni-a-jine-prozy-valentin-petrovic-katajev

Příběh dvou kamarádů Péťi a Gavrika, který se odehrává v revolučním roce 1905 v Oděse.

Román o složitém životním osudu nemocného umělce a jeho nadějích.