Matěj Lipavský Knihy

„V lomu modrého kamene / barva ještě o kus hlubší než bolest,“ píše mladý básník a malíř v jednom z erbovních veršů své druhé sbírky, jejíž název odkazuje k… Ale to si vnímavý čtenář jistě rád vyhledá. Podstatné je, že jde o soubor silné obraznosti, pokus o „dospělé“, celistvé vnímání skutečnosti i o vyzrálejší víru, byť nikoli nutně výhradně o víru vertikální. Platí, že básník hledá především v jemných (ale i ostrých) lomech všedního života. Výsledkem je naléhavá „slitina obav i něhy“. Poezie vztahu, ustavičné, krásné pozornosti! Matěj Lipavský (nar. 1985) vystudoval AVU, je zastoupen v antologii Nejlepší české básně 2015. V roce 2016 vydal svůj básnický debut nazvaný Nika.

Autor (nar. 1985) vystudoval AVU v Praze (ateliér J. Sopka), je spoluautorem výtvarné části komiksové novely CHYBA (volně dle románu M. Šindelky). Své básně publikoval např. v Souvislostech, Listech či Přítomnosti. Je také zastoupen v antologii Nejlepší české básně 2015. Lipavský, jak se dá očekávat u tvůrce s dvojdomým záběrem, je nadán citem pro velké scenerie i drobná, jen letmo zahlédnutá zátiší: „Tys viděla sekvoj já velrybu / a nestalo se nic / obvyklý pocit cílových prázdných míst / kulky zarostlé v kůře borovic / na straně od moře.“ Nika je prostor, který ohraničuje prázdno, je to však prázdno k naději a sdílení. Nika je prvotina mocného zraku.

Jiří Hájíček je v české literatuře zaveden především jako autor povídek a románů. Kdysi však s verši začínal. I v posledních letech se příležitostně věnuje poezii, právě ve formě haiku, z nichž nakladatelství Host přináší tento komorní výbor.

Kniha obsahuje kompletní přepis deníků básnířky a historičky umění Věry Jirousové (1944–2011), které si jako školačka psala od ledna 1956. Skrz nelítostně intimní a originální komentování světa, který kolem sebe mladá dívka viděla a cítila, poznáváme naši minulost symbolizovanou dobou tání z jiné perspektivy. Knihu k vydání připravil autorčin syn Tobiáš Jirous.

The remarkable debut novel from Marek Šindelka, already the recipient of his country's major literary awards for poetry (Jiří Orten Prize) and prose (Magnesia Litera), Aberrant is a multifaceted work that mixes and mashes together a variety of genres and styles to create a heady concoction of crime story, horror story (inspired by the Japanese tradition of kaidan), ecological revenge fantasy, and Siberian shamanism. Nothing is what it seems. What appears to be human is actually a shell occupied by an alien spirit, or demon, and what appears to be an unassuming plant is an aggressive parasite that harbors a poisonous substance within, or manifests itself as an assassin, a phantom with no real substance who pursues his victims across Europe and through a post-apocalyptic Prague ravaged by floods. The blind see, and the seeing are blind. Plants behave like animals, and animals are symbionts with plants. Through these devices, Šindelka weaves a tale of three childhood friends, the errant paths their lives take, and the world of rare plant smuggling — and the consequences of taking the wrong plant — to show the rickety foundation of illusions on which our relationship to the environment, and to one another, rests. It is a world of aberrations, anomalies, and mistakes. 1st English edition. Artwork by Petr Nikl.

Kniha Hlasy dvou básníků představuje výbor z tvorby Jurije Darahana a Oleksy Stefanovyče – dvou ukrajinských básníků, kteří se ocitli ve dvacátých letech 20. století v Československu poté, co zkrachovaly snahy vytvořit nezávislý ukrajinský stát. V Praze nalezli nový domov a zde se také literárně etablovali. Oba bývají řazení k tzv. pražské škole ukrajinských exilových básníků. Publikace navazuje na předchozí vydání věnovaná básníkům „pražské školy“. Jurij Darahan (1894–1926) je zastoupen necelou polovinou básní ze sbírky „Toulec“. Převahu tvoří básně přírodní a lyrické, o něco méně je zastoupena poezie historická. Překlady byly vyhotoveny podle prvního vydání knihy: Sahajdak (Praha, 1925). Oleksa Stefanovyč (1899–1970) je prezentován výběrem z nejvýraznějších okruhů jeho poezie: historického (který převažuje) a doplňkově z okruhu přírodní a milostné lyriky. Překlady byly vyhotoveny podle vydání Poety Prazkoji školy: Sbirni surmy. Antolohija (Kyjev, 2009). Výbor uspořádaly Tereza Chlaňová a Alena Morávková, na překladech poezie se podíleli Tereza Chlaňová, Matěj Lipavský, Alena Morávková a Václav Daněk. Publikaci vydaly Národní knihovna České republiky – Slovanská knihovna a Česká asociace ukrajinistů s finanční podporou Ministerstva zahraničních věcí Ukrajiny.