Sofokles alebo Sofoklés (starogr. Σοφοκλης – Sofokles/iný prepis Sofoklés) (* 497/496 pred Kr., Kolónos – † 406/405 pred Kr., Atény) bol najväčší grécky dramatik, autor tragédií, 18-násobný víťaz dionýzií, kňaz a politik v Aténach.
Tragédie Kráľ Oidipus, Oidipus na Kolóne a Antigona, i keď autor ich nenapísal v rovnakom období, tvoria zaujímavú trilógiu, v ktorej sa dozvedáme o udalostiach pradávnych Téb. No nielen to, pretože tieto tragédie majú silný emocionálny náboj. Ukazujú útrapy človeka postihnutého neľútostným osudom, ale hovoria i o práve, ktoré človeku patrí, a spravodlivosti, ktorej sa dostáva ľuďom za ich činy.
Sofokles je jeden z najväčších starogréckych dramatikov. V jeho hrách dominuje ľudská vôľa, psychológia jednotlivých postáv a z nej vyplývajúce antagonizmy a konflikty, ktorých povaha býva práve tak osobná ako spoločenská. Jeho zachované dramatické dielo je dodnes živé, no spomedzi všetkých hier najživšia je Antigona. Hra sa odohráva v mýtickej dobe pred tébskym palácom. Po smrti kráľa Oidipa sa vlády v Tébach spoločne ujali jeho dvaja synovia Polyneikes a Eteokles. Zakrátko však vznikli medzi nimi rozpory a v boji sa navzájom pripravili o život. Po ich smrti sa vlády ujal ich strýko Kreón. Dej Sofoklovej Antigony sa začína vo chvíli, keď nový tébsky kráľ vydá rozkaz, že iba Eteokles smie byť pochovaný so všetkými poctami. Jeho brat Polyneikes, ktorý sa pokúšal dobyť Téby, si však podobný pohreb nezaslúži, a preto má ostať nepochovaný napospas divej zveri.
Z jeho díla se zachovalo sedm úplných tragédií a četné zlomky, především ze satyrského dramatu Slídiči, objeveného teprve roku 1912 v egyptských papyrech. Nejmohutnější jsou jeho tragédie z okruhu bájí thébských: Král Oidipús vypravuje na příběhu muže, jenž nevědomky zabil svého otce a žije v manželství s matkou, o nevyhnutelnosti osudu. Oidipús na Kolónu líčí konec jeho strastiplného života a Antigoné zachycuje osudy Oidipovy dcery, která přes zákaz pohřbí svého bratra a pyká za svůj čin smrtí, konflikt svědomí a příkaz otce. Z okruhu bájí homérských čerpal Sofoklés látku k tragédiím Aiás, jež zpracovává dramaticky sebevraždu hrdiny stojícího mravně výš než božstvo, Élektrá, která líčí osud Agamemnonovy dcery Élektry a pomstu Orestovu, a Filoktétés, jež předvádí psychologicky podaný příběh jednoho z homérských hrdinů. Poslední ze zachovaných tragédií, Tráchíňanky, líčí Hérakleovu smrt a jí předcházející rodinný konflikt. Sofoklés jako stále hraný dramatický básník náleží k nesmrtelným postavám světové vzdělanosti a jeho dílo k největšímu kulturnímu odkazu antiky. Souborně vychází v češtině poprvé.
In SophoclesAE hands the focus of the play is on Electra herself: her endurance and loyalty to the dead Agamemnon while oppressed and persecuted by Clytemnestra and Aegistus; schovat popis
Dvě antické tragédie s ústředními ženskými hrdinkami z pera starořeckého dramatika o pomstě, spravedlnosti i zodpovědnosti člověka k člověku, vychází v překladu Ferdinanda Stiebitze jako 62. svazek.
Jedna z nejdokonalejších a nejznámějších antických tragédií, o neodvratné síle osudu.
Divadelní program Národního divadla obsahuje kromě textu hry také stati o dramatikovi, o hře, mytologických námětech či inscenační historii hry na českých jevištích. Národní divadlo Praha, autor: Sofoklés, režie: Jan Frič, premiéra: 5. 12. 2019.
The tragedy of Oedipus' daughter - a wise, fearless heroine who shuns society's laws - from the master Greek dramatist.
