Václav Bláha Knihy

Časoprostor Autor patří k našim nejvýznamnějším básníkům, ale i k nejznámějším českým autorům ve světě: jeho básnické dílo bylo přeloženo téměř do 40 jazyků. Přispěl k tomu věcný, logický jazyk jeho textů, což souvisí s tím, že svou vědeckou činnost (věnoval se imunologii) propojil s literaturou. Nový výbor v edici Skvosty poezie uspořádal Vladimír Justl a ilustroval Václav Bláha. M. Holub (1923–1998) debutoval sbírkou Denní služba (1958), jíž se přiřadil ke skupině autorů kolem časopisu Květen. „Denní“ věcnosti zůstal věrný. Vydal 17 sbírek, 3 cestopisy a několik svazků esejů.

Kniha o činnosti Václava Bláhy - autora knižní grafiky, obálek a ilustrací. Obsahuje anglické a německé resumé.

Román Majster a Margaréta považoval Bulgakov za svoje najdôležitejšie dielo, hoci vedel, že v Moskve v tridsiatych rokoch 20. storočia mu ho nikto nevydá. Román začal písať už v roku 1928, o rok neskôr vznikla pod názvom Konzultant s kopytom jeho prvá verzia. Na Majstrovi a Margaréte v ich definitívnej podobe však Bulgakov pracoval celý život a dielo dokončil päť dní pred svojou smrťou. Posledné kapitoly už diktoval. V Sovietskom zväze vyšla kniha prvýkrát až v roku 1966. Majster a Margaréta je román o románe, čo autorovi umožnilo spojiť dve dejové línie: na jednej strane je príbeh násilne umlčaného autora, neuznaného oficiálnymi štruktúrami, v ktorom rezonuje faustovský motív; na druhej strane príbeh literárnej postavy, Pontského Piláta, ktorý však nekopíruje biblickú verziu, ale ponúka čitateľovi nový pohľad na udalosti v starom Jeruzaleme. Román bol v rozdielnom čase rozlične prijímaný a hodnotený, aj jeho interpretácie sa rôznia. Nesporne však patrí k najoriginálnejším dielam minulého storočia, v ktorom autor syntézou grotesky, satiry a mytológie vyjadril nielen svoju filozofiu, ale na príbehu Piláta, ktorý dal ukrižovať Krista zo strachu pred vyššou autoritou, vytvoril aj symbolickú paralelu s pomermi v Rusku v dvadsiatych a tridsiatych rokoch 20. storočia.

Lidové říkadlo a verše Václava Bláhy doprovázené veselými obrázky Marcely Walterové. ISBN 978-80-00-01670-2 (dotisk 2009)

Čtyři drobné prózy italského prozaika (1896–1957), autora jediného románu Gepard, známého i z filmového přepisu.

Třetí český výbor z básnické tvorby vychází ze sbírek Tajemství (1983) a Sad (1987), vytvořených v malebném staroruském městečku nad Okou Tarusa, kam autorka chodila hledat klid a inspiraci.

Jeden z nejpozoruhodnějších válečných románů, který představuje v autorově tvorbě dílo nejvýznamnější a který ovlivnil další generaci sovětských spisovatelů svým nepatetickým pojetím války. Román doplňuje v tomto vydání několik kapitol (Ta zatracená sedmička) z "nenapsaného" třetího dílu V stalingradských zákopech a cestopisná črta Na Mamajově mohyle, v níž se Někrasov vrací na dějiště své prvotiny a setkává se s jejími hrdiny.