Jiří Weil Knihy

Dokumentarischer Reportageroman des tschechischen Autors (1900 - 1959) über die beginnende Säuberungswelle im Moskau der 30er Jahre.

Souborné vydání dvou románů,v nichž autor podává svědectví o situaci Židů v protektorátu za nacistické okupace. Život s hvězdou (1949) vypráví o židovském úředníkovi, který se skrývá před transportem na předměstí a žije v očekávání nevyhnutelné smrti. V kritickém okamžiku se vzchopí a rozhodne se zápasit o svůj život. Na střeše je Mendelssohn (1960) vychází ze situace při odstraňování Mendelssonovy sochy ze střechy Rudolfina. Od toho se odvíjejí jednotlivé osudy protagonistů různého společenského postavení.

V knize povídkových a cestopisných črt podává autor výbor ze svých beletristických prací za uplynulých třiceti let. V cestopisné črtě Jezero issykkulské líčí cestu na sovětský Dálný Východ, povídka O korunu a lásku vypráví o mostecké hornické stávce, dějištěm několika črt jsou koncentrační tábory. Knihu uzavírají poválečné črty ze Švýcarska. Mezi ně patří i titulní črta, ironicky konfrontující památku Byronovu se zájmy dnešní společnosti.

Bankovní úředník Roubíček, hrdina románu, je přímo prototypem všedního, obyčejného člověka, který je náhle vržen do nepřátelského, absurdního a nesmyslného světa nacistické hrůzovlády.

Román volně navazuje na román: Moskva-hranice. Zobrazuje budování sovětského státu a líčí krutost řádu, který zcela potlačil význam individuality a svobodu jednotlivce. Hrdina knihy Tony Stricker tragicky zahyne na stavbě druhé pětiletky, na Balchaši. Textologicky připravily Jarmila Víšková a Alice Jedličková. Doslov „Shledávám, chtě chválit skutky božské, že bohové jsou zlí...“ napsala Alice Jedličková. Vydavatelskou poznámku napsala Jarmila Víšková.

První svazek publicistiky Jiřího Weila zahrnuje jeho práce od počátků až po odjezd do Moskvy v létě 1933, kde byl vyslán Komunistickou stranou Československa jako překladatel a lektor marxismu-leninismu. Publicistice jsou vyhrazeny tři svazky, které se snaží zachytit všechny aspekty Weilova novinářského působení, přičemž texty s převahou zpravodajského charakteru byly vynechány. Před vydáním prvního románu měl Weil za sebou téměř dvacet let novinářské činnosti, která úzce souvisí s jeho pozdější beletristickou tvorbou. Publicistika není oddělena do samostatné sekce, ale je zařazena mezi beletristické svazky jako č. 1, 3 a 8, podobně jako u jiných spisovatelů té doby. Weil nikdy neuspořádal svou publicistiku do knihy, přestože v roce 1924 vydal dvě brožury a v roce 1937 malou knihu reportáží, které obsahovaly i dříve publikované články. Je možné, že jeho zdrženlivost pramenila z nevhodného vydavatelského klimatu od třicátých let 20. století až do konce padesátých let, nebo z přesvědčení, že jeho novinářské psaní nebylo dostatečně významné pro knižní vydání, zejména když se od poloviny třicátých let více zaměřoval na beletristický projev. Uspořádal a připravil k vydání Michael Špirit, který napsal ediční poznámku a komentáře.

Souborné vydání tří samostatných próz Jiřího Weila charakterizuje jeho dobově těžko zařaditelný, prožitkově složitý, střihový, výrazně pointovaný styl, umožňující zachytit celou skutečnost až do paradoxních poloh, i hlavní téma jeho díla – osudy českých Židů za protektorátu. V době svého vydání prošlo Weilovo dílo dramatickou kritikou i textovou cenzurou. Popis tohoto Weilova „případu“ v komentáři zachycuje v dokumentární podobě souhrnně historicky těžko popsatelné okolnosti českého literárního života v 50. a 60. letech.

Děj románu z prostředí pražského židovského města se odehrává na přelomu 18. a 19. století. Životní osudy harfeníka, napoleonského vysloužilce i obchodní úspěchy a rodinný život židovského továrníka jsou dějově spjaty s osudy dalších pražských židů v letech kartounkářských bouří, vyvolaných novými vykořisťovatelskými metodami měšťanských podnikatelů a finanční aristokracie. Historický materiál čerpal autor z pamětí židovského továrníka Mojžíše Porgese a z tehdejších policejních relací. Kniha je věnována Státnímu židovskému muzeu.

Román zachycuje trpký úděl českých židů v době nacistické okupace. Ze zápletky kolem svržení Mendelssohnovy sochy ze střechy pražského Rudolfina se paprskovitě rozbíhají příběhy řady lidí nejrůznějšího společenského postavení.

Dobrodružný román o výpravě mladého ruského antropologa do Buchárského emirátu a na Pamír. Bojoval s krutou horskou přírodou, náboženským fanatismem a pověrami i nepoctivostí lidi. Statečnost, odhodlání a vytrvalost mu umožnila dosáhnout exotických oblastí, kam před ním nikdo nepronikl.