Herbert George Wells (* 21. september 1866, Bromley, Spojené kráľovstvo – † 13. august 1946, Londýn ), bol anglický spisovateľ. Spolu s francúzskym spisovateľom Julesom Verneom je nazývaný "otec science fiction". Pôvodným povolaním bol chemik.
Progresívny manifest slávneho intelektuála z roku 1940 inšpiroval znenie Všeobecnej deklarácie ľudských práv a ešte aj dnes s nadčasovou platnosťou znie jeho volanie, aby sme sa k nášmu druhu postavili s patričnou zodpovednosťou a od politikov žiadali slobodu, rovnosť, spravodlivosť a jasnú víziu toho, za čo bojujeme. Alebo možno ešte lepšie, nech vypadnú.
Vtipný príbeh o osudoch drobného anglického mešťáka z prelomu 19. a 20. storočia. Pán Polly vstupuje do života s elánom. V čase, keď sa učí v obchode, nadväzuje prvé veselé priateľstvá: láka ho rôzna literatúra, aj keď ho chatrné vzdelanie nepripravilo na správnu výslovnosť cudzích mien a slov. Pán Polly toho nakoniec využíva, šprýmaří a rád si vymýšľa "vtipné" úslovia. Bez toho, aby si to uvedomil, sa náhle ocitne v nerozumnom manželstve a stane sa ubohým obchodníkom na malom meste. Súži ho zlé trávenie, nudná žena, nedostatok priateľov a hroziaca insolvencia. Akési vyslobodenie z ubíjajúcej všednosti hľadá v romantickom úniku do vidieckej idyly - ale ani tu nezíska, pokiaľ sa o ňu náležite neporve.
Najznámejšia kniha svetového sci-fi autora je dramatickým príbehom okupácie Zeme mimozemšťanmi, ktorých planéta už bola preľudnená, preto pre seba hľadajú nové územia. Ťažiskovou lokalizáciou deja je Londýn, kde vypukne neúprosná panika a boj o preži tie pred neznámymi smrtonosnými zbraňami. Zakladateľ modernej sci-fi literatúry nimi vniesol do hry vtedy ešte neznáme laserové zbrane. Panike prepadla i armáda. Román je písaný takmer dokumentárnym štýlom, možno povedať, že ide o denník hlavného hrdinu, ktorý udalosti mapuje cez prizmu osudu jednotlivca a jeho blízkych v katastrofickej, maximálne vyhrotenej situácii. Tá odhaľuje charaktery hlavných postáv v medzných situáciách a strháva vírom neočakávaného druhu nebezpečenstva. Hoci od Wellsových čias pribudlo množstvo podobnej katastrofickej sci-fi literatúry, Vojna svetov si svojou prelomovosťou vydobyla zaslúžené miesto medzi klasickými dielami. Ide o nový slovenský preklad, prvý kompletný, necenzurovaný.
Ostrov doktora Moreaua je jeden z prvých románov dnes už klasického anglického autora žánru vedecko-fantastickej literatúry Herberta Georgea Wellsa. Román podáva príbeh stroskotanca Prendicka, ktorého pred istou smrťou zachráni čln doktora Moreaua. Hoci román patrí medzi rané diela tohto klasika sci-fi literatúry, nesie významné morálne a filozofické posolstvo. Predovšetkým preto, že skúma hranice medzi morálnym a nemorálnym konaním človeka. Doktor Moreau sa utiahne na pustý ostrov, aby robil po kusy na zvieratách, pri ktorých ich nevýslovne mučí, ale svoje konanie ospravedlňuje vyšším záujmom záujmom vedeckého poznania. Takýmto počínaním sa stáva pre svoje skonštruované stvorenia akýmsi Bohom, čo otvára pole premýšľaniu nad vzťahom moci a jej správneho používania či zneužívania. V neposlednom rade sa otvára analógia so súčasnosťou, keď v rámci genetického inžinierstva a klonovania existuje reálna možnosť robiť obdobné pokusy, hoci v inom zmysle, než ako zamýšľal Wells. Aj to nastavuje určité kritické zrkadlo súčasnej civilizácii a vede ako inštitúcii, aby si ľudstvo určilo hranice medzi normálnym vedeckým skúmaním a takým, kde by sa nové poznatky mohli zneužiť alebo vymknúť spod kontroly vedcov.
Herbert George Wells, anglický prozaik konca 19. a prvej polovice 20. storočia, bol autorom známych science-fiction románov a viacerých náučno-populárnych kníh, ktoré sa zaoberali aktuálnymi politickými témami. Medzi jeho najvýznamnejšie diela patrí Vojna svetov, Stroj času a Neviditeľný. Po prvej svetovej vojne napísal monumentálne trojzväzkové dielo Náčrt histórie sveta, z ktorého vznikla kratšia verzia pod názvom Stručné dejiny sveta. Tieto dielo, vydané v roku 1922, predstavuje podrobný opis fyzického, duchovného a intelektuálneho vývinu ľudstva, pričom zaznamenáva kľúčové udalosti histórie. Wells osvetľuje kontinuitu dejín a vyzýva čitateľov, aby uvažovali o dôsledkoch budúceho rozvoja spoločnosti na základe vtedajšieho vedeckého poznania. Dielo poskytuje prehľad o jednotlivých obdobiach histórie a významných udalostiach takmer encyklopedickým spôsobom, pričom si zachováva pohľad anglického prozaika a ľavicového intelektuála. Je vhodné pre mladú generáciu, študentov, ako aj pre profesionálov zaoberajúcich sa históriou a literatúrou, pričom určite obohatí knižnice a prácu prekladateľov, redaktorov a novinárov.
Román legendárneho amerického spisovateľa považovaného za zakladateľa modernej sci-fi. Talentovaný vynálezca Griffin vynájde metódu, ako učiniť živú hmotu neviditeľnú. Tento objav skúša sám na sebe, no zabúda, čím môže prispieť ľudstvu a pomocou svojho objavu chce získať moc a terorizovať ľudí.....
Prvýkrát publikovaná v roku 1895, Stroj času je považovaný za jedno z veľkých majstrovských diel literatúry sci-fi. Popularizoval koncept cestovania v čase a predstavil zariadenie "stroj času", ktoré umožňuje cestovať dopredu a dozadu v čase. Príbeh rozpráva o neuveriteľnej ceste jedného muža za hranice bežnej predstavivosti. Hlavný hrdina, Cestovateľ v čase, konštruuje stroj, ktorý mu umožňuje preskúmať, čo mu budúcnosť ponúka. Keď sa odvážne prvýkrát dostane zo svojho stroja, ocitne sa v roku 802 701, kde sa všetko zmenilo. V tejto neznámej utopickej dobe sa zdá, že bytosti žijú v dokonalej harmónii. Mysliac si, že môže študovať tieto úžasné bytosti a odhaliť ich tajomstvá, aby sa vrátil do svojho času, zistí, že jeho jediná cesta na únik, jeho vynález, bola ukradnutá. Wells je všeobecne považovaný za popularizátora konceptu cestovania v čase prostredníctvom vozidla, ktoré umožňuje operátorovi cestovať cielene a selektívne. Termín "stroj času", ktorý vymyslel Wells, sa teraz univerzálne používa na označenie takéhoto vozidla.
Situovaný na začiatku 20. storočia, tento poloautobiografický román skúma život svojho protagonistu prostredníctvom kombinácie realizmu a absurdity. Zameriava sa na témy ambície a dopad komercializmu, pričom ukazuje vzostup pochybného zdravotného produktu, Tono-Bungay. Naratív reflektuje spoločenské zmeny a osobné túžby, zdôrazňujúc Wellsovu kritiku modernity, pričom si zachováva realistický pohľad. Príbeh prepletá osobné skúsenosti s širším spoločenským komentárom, čím sa stáva jedinečným príspevkom do Wellsovej literárnej tvorby.
Katastrofický román od zakladateľa modernej sci-fi literatúry. Dielo sa stalo známe aj po tom, ako sa v roku 1938 vysielalo ako rozhlasová hra. Prvé dve tretiny vysielania boli prezentované ako spravodajstvo, čo spôsobilo paniku, lebo niektorí poslucháči uverili, že ide o skutočnú katastrofu. Sci-fi zo Zlatého fondu SME.
Digitalizovaná druhá část publikace: Herbert George Wells. Vojna svetov. „Bibliotheka“, účastinárska spoločnosť. Bratislava 1933. 206 s. Vladimír Roy preložil.
Predstavte si, že existuje planéta, kdesi ďaleko za Síriusom , ktorá je
identickou kópiou Zeme s rovnakou geografiou, kde všetci obyvatelia Zeme
existujú duplicitne, avšak disponujú inými5 Tradíciami, znalosťami, oblečením,
spotrebičmi a podobne. Na takejto planéte žije naša lepšia. dokonalejšia
kópia. Poriadok dobrovoľného šľachtického rádu tzv. samurajov ako vláda
Svetového štátu, ktorá je dynamická, nestatická, s cieľom vyriešiť otázky
pokroku a politickej stability – taká je v stručnosti Moderná Utópia (1905)
viktoriánskeho sci-fi vizionára H.G.Wellsa, autora dnes už legendárnych ( a
neraz aj mimoriadne úspešne sfilmovaných) diel ako Stroj času (1895), Ostrov
doktora Moreaua (1986), Neviditeľný muž (1897) či vojna svetov (1898). Autor-
futurista, Shakespeare sci-fi žánru, vizionársky predvídal celý rad vynálezov,
napr. nástup lietadiel a tankov, cestovanie do vesmíru, jadrové zbrane,
satelitné televízie, náznak webovej siete , laser, stroj času, neviditeľnosť,
biologické inžinierstvo – vivisekciu, mimozemskú inváziu – teda motívy, ktoré
sa neskôr stali súčasťou žánru sci-fi knihách a filmoch, ale mnohé aj súčasťou
reality. Predpovedal sexuálnu revolúciu, svetovú vojnu aj nebezpečenstvo
rasových teórií. Možno ho zaradiť medzi najväčších sci-fi vizionárov a
utopistov. Projektoval utópie aj dystópie, ukázal tak nádeje, ako aj
sklamania, ktoré priniesli a môžu priniesť technológie. Poučí sa ľudstvo z
Welsových varovaní?
Román legendárneho amerického spisovateľa považovaného za zakladateľa modernej sci-fi. Talentovaný vynálezca Griffin vynájde metódu, ako učiniť živú hmotu neviditeľnú. Tento objav skúša sám na sebe, no zabúda, čím môže prispieť ľudstvu a pomocou svojho objavu chce získať moc a terorizovať ľudí...
Zjednodušené dvojjazyčné převyprávění klasického fantastického románu H.G. Wellse, doplněné cvičeními a odkazem na MP3 nahrávku anglického textu. Určeno začátečníkům v angličtině.Román líčí příběh nadaného fyzika, který objevil metodu zprůsvitnění hmoty, a objevil tak princip neviditelnosti. Provede pokus sám na sobě a prochází řadou nesnází, které jeho neviditelnost zapříčiní, zároveň ale chápe, jak nesmírná moc se mu jeho objevem dostala do rukou. Rozhodne se zneužít svého vynálezu k tomu, aby ovládal lidstvo - jeho tragédií však je, že nepočítá s lidskou solidaritou proti teroru. Zahyne jako vyvrženec lidské společnosti v honbě, kterou na něj ohrožení spoluobčané uspořádali. Námět klasického fantastického příběhu zde byl převyprávěn zjednodušeným jazykem, doplněn zrcadlovým českým překladem, několika cvičeními a odkazem na MP3 nahrávku anglického textu v podání rodilého mluvčího. Celek je cvičným textem pro začínající angličtináře.
Co se stane s civilizací napadenou jedovatými mravenci? Jak lze během jednoho dne vystoupat na alpský štít a bezpečně se dostat zase zpět do hotelu? Co se ukrývá za tajemnými dveřmi ve zdi anebo v rádžově trezoru? Tak rozmanité otázky si ve svých fantastických, dobrodružných anebo čistě humoristických prózách klade anglický spisovatel H. G. Wells ve třetím, závěrečném svazku sebraných povídek, představujícím autorovu pozdější, vyzrálou tvorbu i méně známé texty vycházející ve své době pouze časopisecky.
Klasická fantastika svou vizuální přitažlivostí vysloveně vybízí ke komiksovým adaptacím, které jsou čím dál častější a úspěšnější. Francouzští komiksoví tvůrci se tentokrát pustili do stále oblíbených románů H. G. Wellse. V prvním svazku vám nabízíme adaptace dvou z jeho nejslavnějších románů: Války světů a Stroje času.Kreslíři se v tomto wellsovském cyklu střídají. Zachycením Války světů byl pověřen španělský malíř Vicente Cifuentes, narozený roku 1979 v Albacete. Kreslí už odmala a po úspěšné kariéře v rodné zemi získal i výtvarné zakázky z Francie. Na Stroji času zase vyrazil Mathieu Moreau, narozený v roce 1988 v Limoges, autor úspěšného cyklu Nibiru.Scénář wellsovských komiksů si vzal na starost scenárista píšící pod pseudonymem Dobbs. Vlastním jménem Olivier Dobremel.
Antologie 3x3 English Authors je určena všem, kteří ve studiu angličtiny dosáhli určitého stupně pokročilosti. Jedná se o anglicko-český zrcadlový text tří detektivních povídek známých autorů: G. K. Chestertona, A. C. Doyla a H. G. Wellse. Sestavil a přeložil Ivo Pospíšil.
Druhý svazek sebraných povídek od jednoho ze zakladatelů moderní science fiction.
Muž, jenž přišel o své tělo, svérázný lovec pokladů hrající si na boha, duch, který se sám bojí, nebo hrůzostrašné údolí pavouků. I v povídkách z pozdějšího období Herbert George Wells ukazuje, že zdaleka není jen autorem science fiction, ale brilantně ovládá i jiné žánry. Kratší příběhy jsou doplněny dvěma rozsáhlejšími novelami, „Příběhem doby kamenné“ z dávného pravěku a „Příběhem dnů příštích“ z daleké budoucnosti.
Mimozemské bytosti přepadly Zemi! V pravidelných čtyřiadvacetihodinových intervalech se jejich kosmické lodi zarývají do půdy londýnského předměstí, což spouští útok na velkoměsto žijící v idylickém poklidu konce devatenáctého století. Herbert George Wells, jeden z otců science fiction, prvně dramaticky a věrohodně ztvárnil myšlenku hvězdných válek. I po sto letech od vzniku tohoto příběhu neztratil na působivosti. 30. října 1938 propukla v USA panika, když Orson Welles inscenoval Válku světů jako realistickou rozhlasovou reportáž. Dnes stále prožíváme dramatickou meziplanetární invazi, selhání lidské obrany proti technicky vyspělejším útočníkům a tragédii cizorodých agresorů. H. G. Wells mistrně vytváří kulisu a strhující děj, přičemž oživuje svět před sto lety, který nepůsobí komicky, i když bicykl je jednou z nejnovějších vymožeností. Umění mystifikace prostupuje i výběrem dalších fantastických povídek, které doprovázejí Válku světů, od logické smyčky v Muži, jenž dokázal činit zázraky, až po Zemi slepců. Wells měl široký rejstřík životních setkání, od Juliana Huxleye po Karla Čapka. Jeho obraz marťanského vpádu dodnes dráždí čtenáře a dotýká se jejich nejskrytějších obav: Nebyl to jen předvoj? Nejsou v hlubinách vesmíru připraveny další vlny kosmického výsadku?
Román G. H .Wellse „War of the worlds“ patří mezi první vlaštovky žánru sci-fi, získal světovou proslulost a dočkal se mnoha zfilmování (naposledy Stevenem Spilbergem, kdy byl do hlavní role obsazen Tom Cruise).
Jeho zjednodušená verze v této knize je určena pro mírně pokročilé studenty anglického jazyka. Účelem je především rozšířit slovní zásobu, ale také schopnost rychle a bezpečně porozumět mluvené angličtině.
Kniha je formálně sestavena tak, aby studentovi umožňovala co největší komfort při tomto stylu učení. Obsahuje:
- český překlad na protější / levé straně od anglického textu
- kontrolní otázky, jak jste porozuměli anglickému textu
- okomentované zajímavé gramatické jevy
- slovníček s fonetickým přepisem na konci knihy
Na audio CD najdete román v angličtině namluvený rodilým mluvčím, a to v pomalém i běžném hovorovém tempu! Můžete tak text poslouchat a zároveň kontrolovat psaný v knize.
Zjistíte, že učení hrou vám umožní zapamatovat si mnohem více, a hlavně je radostné i zábavné!
Anglie na sklonku 19. století. Obyvatelé Země, zaslepení pýchou na vyspělost své civilizace, netuší, že deset krátkých vzdálených záblesků kdesi na planetce Mars znamená dosud největší ohrožení lidstva v jeho dějinách. Deset dutých kovových válců s nezvanými návštěvníky z kosmu dopadá postupně poblíž Londýna a začíná válka o vládu ve vesmíru. Početní převaha Pozemšťanů s jejich těžkopádnými bojovými mechanismy se ukáže být nicotným argumentem ve srovnání se zkázonosnými bojovými metodami Marťanů. Ale ani Marťané nejsou nezranitelní. Podaří se Pozemšťanům odkrýt slabé místo protivníků? Zvítězí lidská disciplína, organizace a tradiční morální hodnoty nad mnohonásobně vyspělejší marťanskou technikou a chladnou inteligencí?
Anglický spisovatel Herbert George Wells proslul zejména svými sci-fi romány Válka světů nebo Stroj času, neméně bohatá je ovšem i jeho povídková tvorba. I v ní hrají fantastické motivy významnou roli – například v příbězích o létajícím stroji či tajemné observatoři –, ale Wellsovi nejsou cizí ani povídky s prvky tajemna, dobrodružství a humoru. Vynálezci zázraků jsou prvním z plánovaných tří svazků Wellsových sebraných povídek.
První oddíl tohoto svazku s názvem Ukradený bacil a jiné příběhy obsahuje patnáct povídek původně publikovaných v různých periodikách v letech 1893 až 1895, které poprvé jako celek vyšly v knize "The Stolen Bacillus and Other Incidents (1895)". K těmto povídkám připojujeme povídku „Temporální argonauti“ (Chronic Argonauts) z roku 1888.
Druhý oddíl tvoří všech sedmnáct povídek ze souboru The Plattner Story and Other (1897), jež samostatně vycházely v letech 1894 až 1896 vyjma povídek „Ztracené dědictví“ (The Lost Inheritance) a „Jak Jane dostala košem“ (The Jilting of Jane), které se prvně objevily právě až v tomto souborném vydání. Přeložili Sylva Ficová, Markéta Musilová, Richard Podaný, Vladimír Svoboda
Ještě nevěděl o atomové pumě, když psal tuto knihu. Přesto se netajil svým přesvědčením, že se člověk brzy vyzbrojí takovými prostředky naprostého sebezničení. Tato kniha je proroctvím, jež nedávné události výstražně přiblížily na dosah. H. G. Wells praví, že touto knihou dovršil vše, co dosud napsal o základní povaze života a času. Vyciťuje v naší době krizi a náhlou hrozivou změnu v podmínkách existence člověka na zemi. "Svět," říká, "je v koncích." Nijak zvláště se nepokouší přesvědčovat čtenáře o konečné zkáze, která, jak cítít, nyní ohrožuje naše pokolení. Přesto jsou jeho slova neobyčejně sugestivní; jeho výroky jsou odrazovým můstkem tvořivého myšlení. Čtenář zde opět poznává, že Wells je předním vědeckým a kritickým spisovatelem našeho století. (Zdroj: nakladatelství William Heinemann Ltd. London, 1945)
" Je vis des arbres croître et changer comme des bouffées de vapeur ; tantôt roux, tantôt verts ; ils croissaient, s'étendaient, se brisaient et disparaissaient. je vis d'immenses édifices s'élever, vagues et splendides, et passer comme des rêves. Toute la surface de la terre semblait changée, ondoyant et s'évanouissant sous mes yeux. Les petites aiguilles, sur les cadrans qui enregistraient ma vitesse, couraient de plus en plus vite. Bientôt je remarquai que le cercle lumineux du soleil montait et descendait, d'un solstice à l'autre, en moins d'une minute, et que par conséquent j'allais à une vitesse de plus d'une année par minute ; et de minute en minute la neige blanche apparaissait sur le monde et s'évanouissait pour être suivie par la verdure brillante et courte du printemps. "
Proslulý vědeckofantastický román o přistání lidí na Měsíci. Je sice pomalu už dostižen dobou, která uskuteční, co se při jeho vyjití před více než šedesáti lety zdálo pouhou fantazíí, ale dramatickým líčením příhod hrdinů, vědce a zkrachovaného obchodníka, v udivujícím prostředí Měsíce a při setkáních s jeho obyvateli zaujme i dnes. Má zvláštní aktuálnost v kritice rozdílných, v společenském řádu tkvících pohnutek, které hrdiny vedly při jejich podniku...
H.G. Wells' most successful mainstream novel explores themes of social commentary and human nature through a compelling narrative. The story delves into the complexities of society, reflecting on the impact of technological advancements and the moral dilemmas they create. With its engaging characters and thought-provoking plot, this classic work offers a timeless perspective that resonates with contemporary readers. Its return to print allows a new generation to appreciate Wells' insightful storytelling and visionary ideas.
Herbert George Wells (1866–1946) byl významný anglický spisovatel a vizionář, jeden ze zakladatelů žánru science-fiction. Kromě předpovědí technologií se zaměřoval na budoucí společenské uspořádání, popisující nový světový řád ve svých sociálně vědeckých utopiích. Jako socialista a globalista, člen tajných společností, byl zastáncem myšlenky jedné světové vlády, omezování kontroly populace a odmítal nacionalismus, náboženství a neomezené soukromé vlastnictví. Pravidelně se setkával se světovými elitami, které ovlivňoval a naopak. Někteří tvrdí, že v knize Otevřené spiknutí poskytl návod na dosažení světové vlády, jiní, že ji napsal na jejich objednávku a odhalil, co elity plánují. Wellsovy předpovědi se shodují s poválečným vývojem a současnými pokusy Západu o kontrolu nad populací a vytvoření globální vlády, která pod pláštíkem humanismu kontroluje aspekty lidského života. I přes téměř sto let starou verzi jeho knihy zůstává jasné, že plány světových elit jsou často mnohem starší, než se zdá. Fabiánská společnost, jejíž logo obsahuje želvu s mottem „když udeřím, udeřím tvrdě“, symbolizuje pomalé, ale razantní prosazování politických procesů.
Příběh budoucí revoluce v technokratické kapitalistické společnosti, pozdeji přepracovaný The Sleeper Awakes (1910), je jedním z autorových méně úspěšných děl, ale stále zůstává nadprůměrným dílem své doby.
Román líčí v řadě příběhů bezútěšný život a bankrot anglického maloměšťáka, zločin, jímž se vyprostí z nesnesitelného prostředí, a nový život, v němž najde splnění svých skromných tužeb,
Kromě románu Neviditelný muž obsahuje vydání z roku 1925 (Nakladatelství B. Procházka) také tři povídky H. G. Wellse – Sen o válce (též známá jako Sen o Armagedonu), Květ zvláštního vstavače a Létající muž.
Kniha obsahuje krátké povídky, spíše fantastické, o záhadných přírodních úkazech a o objevu nestvůrných živočichů. 2. část tvoří novela Válka světů o ničivé invazi Marťanů na Zemi. Zejména Válka světů i po mnoha letech od svého vzniku upoutá čtenáře plastickým líčením katastrofální situace zcela nepřipraveného lidstva. 13-792-88
Příběh pana Pollyho je román který líčí v řadě příběhů bezútěšný život a bankrot anglického maloměšťáka, zločin, jímž se vyprostí z nesnesitelného prostředí, a nový život, v němž najde splnění svých skromných tužeb. Láska a pan Lewisham je román v němž hlavní hrdinaobětuje milostnému vztahu svou kariéru i přátele.
Pan Barnstaple si potřebuje odpočinout od práce i od rodiny a tak se sám vydá na dovolenou. Na obyčejné anglické silnici se ale něco stane a on, spolu s další skupinkou lidí, se ocitne v jiném světě. V překrásném světě, jakési Utopii, o jaké se mu ani nesnilo. Pan Barnstaple se snaží pochopit zákony krásné země a nenarušovat je, ovšem skupinka lidí, kteří se tam ocitli spolu s ním, se na to dívá jinak...
Láska a Lewisham je příběh lásky chudého studenta, který kolísá mezi erotickým poutem ke své první lásce a intelektuálním vztahem ke kolegyni ze studia, až nakonec upřednostní roli manžela a budoucího otce před vědeckou kariérou.
Skeptický popis změn v komunistickém Rusku. Po ruské revoluci se Wellsovy hodnoty a politické ideály dostávaly v anglosaském světě pod stále ostřejší kritiku. Nedostatek informací o vývoji v Sovětském svazu ho v roce 1920 vedl k rozhodnutí navštívit ho osobně. Jako již věhlasný světovýspisovatel se stal osobním hostem Maxima Gorkého, jeho prostřednictvím se setkává s vůdcem ruské revoluce Leninem. Z Wellsovy knihy Russia in Shadow (u nás tradičně Rusko v mlze, lépe však asi Rusko ve stínu či Stíny Ruska, 1920) vyplývá, že na něj zpočátku působily vize o zlepšení sociálních podmínek nejnižších tříd, a Lenina vnímal jako sílu, která by mohla vést k onomu druhu "plánovaného světa" v nějž doufal. V cyklu článků o této cestě, z nichž později kniha Russia in Shadow vznikla, a které vycházely na přelomu dvacátých let v listu The New York Times píše, že by panu Leninovi přál, aby se jeho vize uskutečnily, nicméně on sám v jejich realizaci příliš nevěří.
Proslulý autor utopických románů líčí v tomto fantastickém příběhu osudy mladého přírodovědce Griffina, který objeví tajemství neviditelnosti a vyzkouší je sám na sobě. Neviditelný a nepolapitelný bloudí nejprve Londýnem, pak anglickým venkovem, šíří kolem sebe zmatek a hrůzu, stává se štvancem, propadá zuřivosti, která se mu nakonec stane osudnou a vede k jeho záhubě..
Warnender Roman, in dem H. G. Wells acht Jahre vor dem Ausbruch des Zweiten Weltkriegs darauf hinweist, wie leicht eine charismatische Persönlichkeit die Macht im Staat übernehmen kann, der die Massen folgt. Ein Universitätshistoriker verwandelt sich während einer spiritistischen Sitzung in den Führer Britanniens, der aus rein ideologischen Gründen einen Krieg auf der ganzen Welt entfesselt. Letztendlich wird die totale Zerstörung von Unternehmern abgewendet, die ihm verweigern, das Geheimnis des tödlichen Gases preiszugeben, mit dem er Europa unterwerfen wollte.
Ve zdánlivě odlehčeném sociálně-realistickém románu s důrazem na třídní systém současné společnosti, podobně jako v Kippsovi, Wells brzy přechází ke kritice tehdejší legislativy duševního zdraví a léčeben. Před koncem knihy pomocí postav rozebírá feminismus a konflikt mezi individuální nezávislostí a podrobení se většinové společnosti.
Soubor fantastických povídek H. G. Wellse: – Muž, jenž dokázal činit zázraky – Příběh Gottfrieda Plattnera – Jak to opravdu bylo s Pyecraftem – Superstimulátor – Lupiči v Hammerpondu – Pštrosí byznys – Vláda mravenců – Ostrov aepyornisův – Útok z moře – Pozoruhodný případ Davidsonových očí – Země slepců.
Vědeckofantastický a utopický román, vyprávějící o řadovém novináři a všedním člověku, který se sám bez rodiny vypraví na dovolenou, se svým vozem se pojednou octne na silnici divů, dojede po ní do Utopie a poznává v ní přednosti a blaho života v beztřídní společnosti.
Sedmnáct povídek otce moderní sci-fi a fantasy Herberta George Wellse, mj. i autora slavných románů Neviditelný, Stroj času, Ostrov Dr. Moreaua či Válka světů, obsahuje jak nové současné překlady jeho nejznámějších příběhů (např. Země slepců či Muž, který uměl dělat zázraky), tak povídky, s nimiž se český čtenář setkává vůbec poprvé (jako jsou ve světě proslulé Dveře ve zdi). Překvapující fantazie a originalita spisovatele, který inspiroval vznik desítek filmů a knih svých pozdějších kolegů, spolu s plastickými líčeními světů, které teprve čekají na své objevení, jeho proslulým černým humorem a schopností vytvářet neobyčejnou atmosféru napětí, jsou zárukou nevšedního čtenářského zážitku.
Klasická filosofická utopie o novém uspořádání lidské společnosti. Wells se snaží o koncipování dokonale svobodné společnosti, v níž svoboda jednotlivce je omezena pouze svobodou ostatních a zároveň bezpečností celku. Vědeckotechnický pokrok a jeho správné využití je pro něj prostředkem k uskutečnění pravé utopie, pomáhá k maximálnímu využití všech přírodních zdrojů a k osvobození člověka od těžké fyzické práce. Nezbytnou součástí života společnosti se stávají stroje, které usnadňují lidský život snad ve všech jeho sférách. Stát se musí stát syntézou všech ras, kultur, politik a náboženství a odmítnout válku jako prostředek dosahování moci, aby se alespoň přiblížil ideálnímu stavu.
Vědec během pokusu oslepne. Místo světa okolo sebe vidí místo, které je několik set kilometrů vzdáleno. Zatímco se pohybuje po Londýně, pohybují se jeho oči po stejné dráze na jakémsi ostrově.
Sedmnáct povídek otce moderní sci-fi a fantasy Herberta George Wellse, mj. i autora slavných románů Neviditelný, Stroj času, Ostrov Dr. Moreaua či Válka světů, obsahuje nové současné překlady jeho nejznámějších příběhů (např. Země slepců, Muž, který uměl dělat zázraky či světově proslulé Dveře ve zdi). Překvapující fantazie a originalita spisovatele, který inspiroval vznik desítek filmů a knih svých pozdějších kolegů, spolu s plastickými líčeními světů, které teprve čekají na své objevení, jeho proslulým černým humorem a schopností vytvářet neobyčejnou atmosféru napětí, jsou zárukou nevšedního čtenářského zážitku.