Parametre
- 274 stránok
- 10 hodin čítania
Viac o knihe
Gaiovo dílo Institutionum commentarii quattuor, neboli Učebnice práva ve čtyřech knihách, napsané v posledním 2. století n. l., patří mezi klasické texty římského práva. Již v době svého vzniku bylo toto dílo zamýšleno jako učebnice práva, a díky tomu je jeho výklad nejen systematický, ale také srozumitelný. Poskytuje komplexní informace o římském soukromém právu té doby, stejně jako vzor při vytváření první oficiální učebnice římského práva nazvané Institutiones seu Elementa z roku 533 n. l., podle níž se na právnických fakultách vyučovalo ještě v 18. století. Rukopis Gaiova díla, pocházející z 5. století, byl objeven v knihovně veronské kapituly roku 1816 německým badatelem B. G. Niebuhrem. Od té doby patří, spolu se zákoníky císaře Iustiniana, k základním římskoprávním dílům.
Nákup knihy
Učebnice práva ve čtyřech knihách, Jaromír Kincl
- Jazyk
- Rok vydania
- 1999
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Jazyk
- česky
- Autori
- Jaromír Kincl
- Vydavateľ
- Masarykova univerzita
- Rok vydania
- 1999
- Počet strán
- 274
- ISBN10
- 8072390570
- ISBN13
- 9788072390571
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Spoločenské vedy, Učebnice, Byznys, Biznis & Manažment, Právna tematika, Vysokoškolské učebnice, Právo, Právne dejiny, Učebnice práva, Rímske právo, Štát a právo
- Hodnotenie
- 4,5 z 5
- Anotácia
- Gaiovo dílo Institutionum commentarii quattuor, neboli Učebnice práva ve čtyřech knihách, napsané v posledním 2. století n. l., patří mezi klasické texty římského práva. Již v době svého vzniku bylo toto dílo zamýšleno jako učebnice práva, a díky tomu je jeho výklad nejen systematický, ale také srozumitelný. Poskytuje komplexní informace o římském soukromém právu té doby, stejně jako vzor při vytváření první oficiální učebnice římského práva nazvané Institutiones seu Elementa z roku 533 n. l., podle níž se na právnických fakultách vyučovalo ještě v 18. století. Rukopis Gaiova díla, pocházející z 5. století, byl objeven v knihovně veronské kapituly roku 1816 německým badatelem B. G. Niebuhrem. Od té doby patří, spolu se zákoníky císaře Iustiniana, k základním římskoprávním dílům.