Poslední konec světa

Viac o knihe

Pod tímto možná trochu pochmurným názvem se skrývá třicet povídek autora, který dlouhodobě inklinuje k žánru science fiction a jeho „krajním mezím", jež často vykresluje s humorným nadhledem. Autor zviditelňuje základní „lidský moment", který má čtenáře šokovat a přivést k zamyšlení nad tím, co je opravdu lidské. Nevymýšlí jen neexistující vynálezy, jako jsou simulátory duše nebo generátory smíchu, ale především se zabývá člověkem a jeho vnitřními problémy vyvolanými fantastickými okolnostmi. Sympatizuje s lidskými postavami natolik, že je téměř zbožňuje, což je patrné v povídce Simulátor duše a v „pohádce" Tři přání. Přichází s novými příběhy, jejichž hrdinové – platební karty, mimozemšťané, robovčely či lochnesské nestvůry – ožívají a jsou nově pojmenováváni groteskním a ironickým nadhledem. Tento gejzír nečekaných nápadů s překvapivými pointami přináší hravý a léčivý tanec fantazie, humoru a zamyšlení. Ladislav Szalai je snad poslední matador, který v „nové době" pravidelně vydává sci-fi povídky, což svědčí o jeho zarputilosti a kvalitě projevu, který nachází své vnímavé čtenáře i dnes.