Bookbot

Nálet na Peenemünde. Noc ze 17. na 18. srpna 1943

Hodnotenie knihy

Viac o knihe

V polovině roku 1943 západní zpravodajské služby odhalily, že v Peenemünde na baltském pobřeží funguje výzkumná základna třetí říše, představující vážnou raketovou hrozbu pro spojence. Na příkaz Winstona Churchilla připravilo bombardovací velitelství Královského válečného letectva operaci HYDRA, která proběhla v noci ze 17. na 18. srpna 1943 s cílem oslabit tuto hrozbu. Autor analyzuje plánování, průběh a výsledky operace, do níž se zapojilo 596 britských bombardérů, a popisuje zážitky posádek RAF, luftwaffe a dalších pracovníků na základně. Úspěch náletu spočíval v pozdržení vývoje a výroby raket V–2, což vedlo k zhruba dvouměsíčnímu zpoždění pokusného programu. I když se nejednalo o rozhodující nálet, ukázal Němcům, že RAF může zasáhnout jakýkoli cíl v Německu, což oslabilo morálku mnohých. Autor také zmiňuje, že po válce americká armáda zajistila sto dokončených V–2 a zajala von Brauna a další klíčové vědce. Tito odborníci byli později zaměstnáni v USA, což přispělo k dosažení měsíčního programu.

Nákup knihy

Nálet na Peenemünde. Noc ze 17. na 18. srpna 1943, Martin Middlebrook

Jazyk
Rok vydania
2008
product-detail.submit-box.info.binding
(pevná),
Stav knihy
Poškodená
Cena
4,83 €

Platobné metódy

4,0
Veľmi dobrá
1 Hodnotenie

Tu nám chýba tvoja recenzia

Jazyk
česky
Vydavateľ
BB art
Rok vydania
2008
Väzba
pevná
Počet strán
300
ISBN10
807381336x
ISBN13
9788073813369
Série
Pôvodný názov
The Peenemünde Raid
Hodnotenie
4 z 5
Anotácia
V polovině roku 1943 západní zpravodajské služby odhalily, že v Peenemünde na baltském pobřeží funguje výzkumná základna třetí říše, představující vážnou raketovou hrozbu pro spojence. Na příkaz Winstona Churchilla připravilo bombardovací velitelství Královského válečného letectva operaci HYDRA, která proběhla v noci ze 17. na 18. srpna 1943 s cílem oslabit tuto hrozbu. Autor analyzuje plánování, průběh a výsledky operace, do níž se zapojilo 596 britských bombardérů, a popisuje zážitky posádek RAF, luftwaffe a dalších pracovníků na základně. Úspěch náletu spočíval v pozdržení vývoje a výroby raket V–2, což vedlo k zhruba dvouměsíčnímu zpoždění pokusného programu. I když se nejednalo o rozhodující nálet, ukázal Němcům, že RAF může zasáhnout jakýkoli cíl v Německu, což oslabilo morálku mnohých. Autor také zmiňuje, že po válce americká armáda zajistila sto dokončených V–2 a zajala von Brauna a další klíčové vědce. Tito odborníci byli později zaměstnáni v USA, což přispělo k dosažení měsíčního programu.