Krátké, ale působivé povídky o lidech v mezních situacích. O některých budete ještě dlouho po přečtení přemýšlet.
Presne táto pôjde do košíka
Parametre
- 140 stránok
- 5 hodin čítania
Viac o knihe
Každý z nás se někdy ocitne v situaci, která najednou znejistí vše, co dosud prožil, a před člověkem se rozevře neznámý svět. A právě v takových zlomových okamžicích nacházíme i hrdiny Balabánových povídek, Oldřicha trpícího chorobným strachem z ptáků, Editu opouštějící manžela a opuštěnou milencem, pacienty v protialkoholní léčebně a mnohé další. V těchto textech není žádná protivná spisovatelská ležérnost, se kterou se prostě píše o čemkoliv, v doufání, že autorův vzkaz čtenáři se nějak sám urodí z navršených slov. Ale taky v nich chybí stejně protivná přesymbolizovanost, která nabízí autorovo poselství už jaksi dopředu a dělá z postav a dějů jen strnulé alegorie. Lidé v Balabánových povídkách skutečně “chvíli žijí”, mluví spolu, ptají se a nepospíchají překotně ke katarzi, pozorni ke každodenním událostem a obrazům, z nichž se teprve mohou stát naléhavá znamení. Znamení, která pomohou rozpoznat, zda člověk ve svém osudu — byť alespoň na chvíli — skutečně žil.
Skladom máme celkom knihy Možná, že odcházíme (2004).
Nákup knihy
Možná, že odcházíme, Jan Balabán
- Jazyk
- Rok vydania
- 2004
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná),
- Stav knihy
- Poškodená
- Cena
- 2,26 €
Platobné metódy
- Titul
- Možná, že odcházíme
- Jazyk
- česky
- Autori
- Jan Balabán
- Vydavateľ
- Host
- Rok vydania
- 2004
- Väzba
- pevná
- Počet strán
- 140
- ISBN10
- 8072941186
- ISBN13
- 9788072941186
- Série
- Zbierka
- Česká próza
- Štítky
- Beletria, Česká literatúra, Poviedky, Škola, Spoločenské romány, Česká republika, Morava, Magnesia Litera, Slezsko
- Hodnotenie
- 4,1 z 5
- Anotácia
- Každý z nás se někdy ocitne v situaci, která najednou znejistí vše, co dosud prožil, a před člověkem se rozevře neznámý svět. A právě v takových zlomových okamžicích nacházíme i hrdiny Balabánových povídek, Oldřicha trpícího chorobným strachem z ptáků, Editu opouštějící manžela a opuštěnou milencem, pacienty v protialkoholní léčebně a mnohé další. V těchto textech není žádná protivná spisovatelská ležérnost, se kterou se prostě píše o čemkoliv, v doufání, že autorův vzkaz čtenáři se nějak sám urodí z navršených slov. Ale taky v nich chybí stejně protivná přesymbolizovanost, která nabízí autorovo poselství už jaksi dopředu a dělá z postav a dějů jen strnulé alegorie. Lidé v Balabánových povídkách skutečně “chvíli žijí”, mluví spolu, ptají se a nepospíchají překotně ke katarzi, pozorni ke každodenním událostem a obrazům, z nichž se teprve mohou stát naléhavá znamení. Znamení, která pomohou rozpoznat, zda člověk ve svém osudu — byť alespoň na chvíli — skutečně žil.