Užil jsem si ji a ta myšlenka zločince a unesene ženy.
Miláčik čitateľov je práve vypredaný
Parametre
- 264 stránok
- 10 hodin čítania
Viac o knihe
Hlavním hrdinou, osobitého a experimentálními prvky nabitého „psychothrilleru“ z roku 1963, je psychopatický sběratel motýlů Frederick Clegg, jenž hříčkou náhody získá nemalý obnos, díky tomu si zakoupí nový dům, kam unese a kde vězní krásnou a nadanou studentku malířství Mirandu Greyovou – nechce jí ublížit, chce ji jen vlastnit. Struktura této Fowlesovy prózy je vybudována na střídání dvou působivých vnitřních monologů a především Mirandino vyprávění, jež je pro celou knihu ústřední, vyjevuje děs a absurditu celé situace – stále jasněji se totiž ukazuje, že není vůbec jisté, kdo je zde vězeň a kdo věznitel. Klinicky přesná studie chování člověka a výstavba románu s paralelou k Shakespearově Bouři fascinuje nejen svou bizarní zvráceností, ale i jako alegorie dobra a zla nebo studie niterných muk a vnitřního pekla vychýlené obsese, sublimované do hrozivých a pro okolí nebezpečných libůstek.
Nákup knihy
Sběratel, John Fowles
- Jazyk
- Rok vydania
- 2004
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná)
Platobné metódy
Recenzia obsahuje spoilery.
Výborná kniha
- Titul
- Sběratel
- Jazyk
- česky
- Autori
- John Fowles
- Vydavateľ
- Volvox Globator
- Rok vydania
- 2004
- Väzba
- pevná
- Počet strán
- 264
- ISBN10
- 8072075330
- ISBN13
- 9788072075331
- Série
- Zbierka
- Albion
- Štítky
- Beletria, Detektívky & Thriller, Historické romány, Thrillery, Klasika, Napätie, Horor, USA, Americká literatúra, Darčeky pre mužov, Anglicko, Psychologické thrillery, Anglická literatúra, Sfilmované, Únosy, Juh USA, Zúfalstvo, Motýle, Komplex menejcennosti
- Prvé vydanie
- 1963
- Pôvodný názov
- The Collector
- Hodnotenie
- 3,95 z 5
- Anotácia
- Hlavním hrdinou, osobitého a experimentálními prvky nabitého „psychothrilleru“ z roku 1963, je psychopatický sběratel motýlů Frederick Clegg, jenž hříčkou náhody získá nemalý obnos, díky tomu si zakoupí nový dům, kam unese a kde vězní krásnou a nadanou studentku malířství Mirandu Greyovou – nechce jí ublížit, chce ji jen vlastnit. Struktura této Fowlesovy prózy je vybudována na střídání dvou působivých vnitřních monologů a především Mirandino vyprávění, jež je pro celou knihu ústřední, vyjevuje děs a absurditu celé situace – stále jasněji se totiž ukazuje, že není vůbec jisté, kdo je zde vězeň a kdo věznitel. Klinicky přesná studie chování člověka a výstavba románu s paralelou k Shakespearově Bouři fascinuje nejen svou bizarní zvráceností, ale i jako alegorie dobra a zla nebo studie niterných muk a vnitřního pekla vychýlené obsese, sublimované do hrozivých a pro okolí nebezpečných libůstek.