Parametre
- 181 stránok
- 7 hodin čítania
Viac o knihe
Jako se Kritika čistého rozumu (1781, 17872) podle Kanta týkala rozumu ve vztahu k přírodě, zabývá se Kritika praktického rozumu (1788) rozumem ve vztahu k druhé předmětné oblasti, totiž k oblasti svobody. Představuje Kantovo nejdůležitější dílo věnované praktické filosofii, které v úplnosti předkládá teorii morálního zákona známou již ze Základů metafyziky mravů (1785). Obsahuje však rovněž Kantovu definitivní odpověď na otázku metafyziky. Zatímco pojmy Boha a nesmrtelnosti duše zůstávají jakožto pouhé ideje na poli teoretického rozumu bez opory, získávají skrze pojem svobody prokázaný existencí morálního zákona „stálost a objektivní realitu, tj. jejich možnost je dokazována tím, že svoboda je skutečná, neboť tato idea se vyjevuje prostřednictvím morálního zákona“. Kritika praktického rozumu takto předkládá jádro Kantem reformovaného pojmu metafyziky, na nějž navázala generace tzv. německého idealismu.
Nákup knihy
Kritika praktického rozumu, Immanuel Kant
- Jazyk
- Rok vydania
- 2022
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná)
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Jazyk
- česky
- Autori
- Immanuel Kant
- Vydavateľ
- Oikoymenh
- Rok vydania
- 2022
- Väzba
- pevná
- Počet strán
- 181
- ISBN10
- 8072985493
- ISBN13
- 9788072985494
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Spoločenské vedy, Politológia & Politika, Psychologická tematika, Filozofická tematika, Politika, Nemecká literatúra, Darčeky pre dedka, 18. storočie, Štúdium, Kritika, Etika, Morálka, Rozum, Krajky, Filozofia prírody, Nemecká filozofia, Dialektika
- Prvé vydanie
- 1788
- Pôvodný názov
- Kritik der praktischen Vernunft
- Hodnotenie
- 4,1 z 5
- Anotácia
- Jako se Kritika čistého rozumu (1781, 17872) podle Kanta týkala rozumu ve vztahu k přírodě, zabývá se Kritika praktického rozumu (1788) rozumem ve vztahu k druhé předmětné oblasti, totiž k oblasti svobody. Představuje Kantovo nejdůležitější dílo věnované praktické filosofii, které v úplnosti předkládá teorii morálního zákona známou již ze Základů metafyziky mravů (1785). Obsahuje však rovněž Kantovu definitivní odpověď na otázku metafyziky. Zatímco pojmy Boha a nesmrtelnosti duše zůstávají jakožto pouhé ideje na poli teoretického rozumu bez opory, získávají skrze pojem svobody prokázaný existencí morálního zákona „stálost a objektivní realitu, tj. jejich možnost je dokazována tím, že svoboda je skutečná, neboť tato idea se vyjevuje prostřednictvím morálního zákona“. Kritika praktického rozumu takto předkládá jádro Kantem reformovaného pojmu metafyziky, na nějž navázala generace tzv. německého idealismu.