Série
Viac o knihe
Dvě věty o neúplnosti, které formuloval rakouský logik, brněnský rodák Kurt Gödel, patří k nejvýznamnějším, ale také k nejčastěji dezinterpretovaným objevům logiky a matematiky 20. století. Tento geniální matematik byl blízkým přítelem Alberta Einsteina, ale sám se cítil intelektuálním vyhnancem. Americká autorka Rebecca Goldsteinová srozumitelně prezentuje strategii Gödelova slavného důkazu. Zároveň nás i provází intelektuální atmosférou míst, v nichž Gödel žil předválečné Vídně a poválečného Princetonu v USA. Popisuje jeho ojedinělé přátelství s Albertem Einsteinem a vysvětluje i jeho skrytou opozici vůči vlivným intelektuálním proudům jeho doby, především vůči pozitivismu proslulého Vídeňského kruhu a názorům neméně proslulého Ludwiga Wittgensteina.
Nákup knihy
Neúplnost – Důkaz a paradox Kurta Gödela, Rebecca Goldstein
- Jazyk
- Rok vydania
- 2006
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná)
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Jazyk
- česky
- Autori
- Rebecca Goldstein
- Vydavateľ
- Dokořán
- Rok vydania
- 2006
- Väzba
- pevná
- ISBN10
- 8072037668
- ISBN13
- 9788072037667
- Série
- Veľké objavy
- Štítky
- Náučná literatúra, Spoločenské vedy, Historické téma, História, Skutočné príbehy, Životopisy, Veda & Matematika, Filozofická tematika, Filozofia, Veda, Matematika, Príbehy zo života, Viedeň, Logika, Životopisy myslitelov, Matematici
- Pôvodný názov
- Incompleteness: The Proof and Paradox of Kurt Gödel
- Hodnotenie
- 4 z 5
- Anotácia
- Dvě věty o neúplnosti, které formuloval rakouský logik, brněnský rodák Kurt Gödel, patří k nejvýznamnějším, ale také k nejčastěji dezinterpretovaným objevům logiky a matematiky 20. století. Tento geniální matematik byl blízkým přítelem Alberta Einsteina, ale sám se cítil intelektuálním vyhnancem. Americká autorka Rebecca Goldsteinová srozumitelně prezentuje strategii Gödelova slavného důkazu. Zároveň nás i provází intelektuální atmosférou míst, v nichž Gödel žil předválečné Vídně a poválečného Princetonu v USA. Popisuje jeho ojedinělé přátelství s Albertem Einsteinem a vysvětluje i jeho skrytou opozici vůči vlivným intelektuálním proudům jeho doby, především vůči pozitivismu proslulého Vídeňského kruhu a názorům neméně proslulého Ludwiga Wittgensteina.