
Viac o knihe
K počátkům příběhu vánočního stromku - Ozdobené jehličnaté stromky vystupují v pramenech z Alsaska a Porýní z konce 16. století ve vánoční slavnosti cechovních společenství jako weyhenacht meyen, vánoční máje. Podobné zprávy z té doby jsou i z jiných měst. Tak v roce 1570 zaznamenávají listiny cechů ve švýcarském Bernu „setřásání datlových stromů“ o svátku Tří králů. Stromy byly ověšeny jablky, hruškami, ořechy, datlemi, preclíky a oplatkami a chlapci z rodin cechovních mistrů si je směli otrhat. Z cechovních místností se vánoční máj, brzy na to nazývaný vánoční strom či Kristův strom (Christbaum), přenesl do sídel aristokratů a k měšťanským a intelektuálským rodinám, do domácností řemeslníků a obchodníků, do kostelů a far, až se nakonec usadil i na vesnici, v rolnickém prostředí. V německých zemích, a zprvu v protestantských regionech, se stal vánoční strom dříve než jinde součástí svátku a znakem měšťanské kultury. V průběhu 19. století zažil mohutný vzestup obliby po celé Evropě. Přes prvotní odmítání vánočního stromu jako pohanského zvyku jej církev posléze přijala do Vánoc, oslavy Božího narození, a do svých kostelů.
Nákup knihy
Příběh vánočního stromku, Eva Večerková
- Jazyk
- Rok vydania
- 2013
- product-detail.submit-box.info.binding
- (mäkká)
Platobné metódy
Nikto zatiaľ neohodnotil.
- Titul
- Příběh vánočního stromku
- Jazyk
- česky
- Autori
- Eva Večerková
- Vydavateľ
- Moravské zemské muzeum
- Rok vydania
- 2013
- Väzba
- mäkká
- Počet strán
- 32
- ISBN10
- 8070284137
- ISBN13
- 9788070284131
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Historické téma, História, 20. storočie, Sviatky, Vianoce, 19. storočie, 21. storočie, Folklór a ludová kultúra, Dekorácie a ozdoby, Ľudové zvyky, Vianočné zvyky, České tradície
- Anotácia
- K počátkům příběhu vánočního stromku - Ozdobené jehličnaté stromky vystupují v pramenech z Alsaska a Porýní z konce 16. století ve vánoční slavnosti cechovních společenství jako weyhenacht meyen, vánoční máje. Podobné zprávy z té doby jsou i z jiných měst. Tak v roce 1570 zaznamenávají listiny cechů ve švýcarském Bernu „setřásání datlových stromů“ o svátku Tří králů. Stromy byly ověšeny jablky, hruškami, ořechy, datlemi, preclíky a oplatkami a chlapci z rodin cechovních mistrů si je směli otrhat. Z cechovních místností se vánoční máj, brzy na to nazývaný vánoční strom či Kristův strom (Christbaum), přenesl do sídel aristokratů a k měšťanským a intelektuálským rodinám, do domácností řemeslníků a obchodníků, do kostelů a far, až se nakonec usadil i na vesnici, v rolnickém prostředí. V německých zemích, a zprvu v protestantských regionech, se stal vánoční strom dříve než jinde součástí svátku a znakem měšťanské kultury. V průběhu 19. století zažil mohutný vzestup obliby po celé Evropě. Přes prvotní odmítání vánočního stromu jako pohanského zvyku jej církev posléze přijala do Vánoc, oslavy Božího narození, a do svých kostelů.