
Parametre
- 320 stránok
- 12 hodin čítania
Viac o knihe
Podtitul: Rebelem ve vědě. Otec fraktální geometrie Benoit Mandelbrot (1924–2010) líčí ve svých pamětech zevrubně svou životní a vědeckou dráhu, která byla téměř stejně kostrbatá jako objekty, jejichž studiem se proslavil. V pestré mozaice vyprávění a příhod se přesouváme z varšavského ghetta k upjaté matematické elitě poválečné Francie, od Caltechu a MIT k ženevskému psychologu Piagetovi, od IBM po Yale a Harvard – zde všude Mandelbrot pečlivě zaznamenal setkání s každým, kdo na něj v životě zapůsobil a ovlivnil jeho dráhu. Své zásluhy nijak neumenšuje; je si dobře vědom, že jeho objev je natolik přelomový, aby si zasloužil přívlastek „keplerovský“, protože po něm již není svět stejný jako před tím. Náhle jsme totiž získali nástroj k uchopení komplikovaných, kostrbatých a nepravidelných jevů, jaké se nečekaně vynořují v přírodě i lidské společnosti.
Nákup knihy
Fraktalista: Rebelem ve vědě, Benoît Mandelbrot
- Jazyk
- Rok vydania
- 2014
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Jazyk
- česky
- Autori
- Benoît Mandelbrot
- Vydavateľ
- Argo
- Rok vydania
- 2014
- Počet strán
- 320
- ISBN10
- 8073636557
- ISBN13
- 9788073636555
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Historické téma, História, Skutočné príbehy, Životopisy, Veda & Matematika, Autobiografie & Pamäti, Veda, Literatúra faktu, Matematika, Geometria, Matematici
- Prvé vydanie
- 2012
- Pôvodný názov
- The Fractalist. Memoir of a Scientific Maverick
- Hodnotenie
- 3,7 z 5
- Anotácia
- Podtitul: Rebelem ve vědě. Otec fraktální geometrie Benoit Mandelbrot (1924–2010) líčí ve svých pamětech zevrubně svou životní a vědeckou dráhu, která byla téměř stejně kostrbatá jako objekty, jejichž studiem se proslavil. V pestré mozaice vyprávění a příhod se přesouváme z varšavského ghetta k upjaté matematické elitě poválečné Francie, od Caltechu a MIT k ženevskému psychologu Piagetovi, od IBM po Yale a Harvard – zde všude Mandelbrot pečlivě zaznamenal setkání s každým, kdo na něj v životě zapůsobil a ovlivnil jeho dráhu. Své zásluhy nijak neumenšuje; je si dobře vědom, že jeho objev je natolik přelomový, aby si zasloužil přívlastek „keplerovský“, protože po něm již není svět stejný jako před tím. Náhle jsme totiž získali nástroj k uchopení komplikovaných, kostrbatých a nepravidelných jevů, jaké se nečekaně vynořují v přírodě i lidské společnosti.

