Bookbot

Viac o knihe

Východiskem dosavadních popisů syntaxe češtiny jsou převážně psané texty; syntax mluvených projevů (zejména těch nepřipravených a polopřipravených) byla zkoumána jen výjimečně. Členové autorského týmu vycházejí z přesvědčení, že lze popsat určité obecné charakteristiky běžně mluvené češtiny, které nepředstavují žádné „nepravidelnosti“ či „odchylky“, na pozadí textů samých. Zaměřují se na popis syntaktické a textové výstavby mluvených projevů se zřetelem k absenci ostře ohraničených jednotek; výpovědní jednotky analyzují jako nedílnou součást dialogických replik a důsledně přihlížejí k jejich funkci v projekčních a interakčních mechanismech. Velkou pozornost věnují rozsáhlé a diferencované kategorii „diskurzních markerů“. To vše spojují se soustavnou interpretací zvukové stránky, hlavně prozodických prostředků. Data pro výzkum byla čerpána především z korpusů mluvené češtiny, ale i dalších doplňkových zdrojů.

Nákup knihy

Syntax mluvené češtiny, Jiří Homoláč, Jana Hoffmannová, Kamila Mrázková

Jazyk
Rok vydania
2019
product-detail.submit-box.info.binding
(mäkká)
Akonáhle sa objaví, pošleme e-mail.

Platobné metódy

Nikto zatiaľ neohodnotil.Ohodnotiť

Titul
Syntax mluvené češtiny
Jazyk
česky
Vydavateľ
Academia
Rok vydania
2019
Väzba
mäkká
ISBN10
8020029613
ISBN13
9788020029614
Série
Anotácia
Východiskem dosavadních popisů syntaxe češtiny jsou převážně psané texty; syntax mluvených projevů (zejména těch nepřipravených a polopřipravených) byla zkoumána jen výjimečně. Členové autorského týmu vycházejí z přesvědčení, že lze popsat určité obecné charakteristiky běžně mluvené češtiny, které nepředstavují žádné „nepravidelnosti“ či „odchylky“, na pozadí textů samých. Zaměřují se na popis syntaktické a textové výstavby mluvených projevů se zřetelem k absenci ostře ohraničených jednotek; výpovědní jednotky analyzují jako nedílnou součást dialogických replik a důsledně přihlížejí k jejich funkci v projekčních a interakčních mechanismech. Velkou pozornost věnují rozsáhlé a diferencované kategorii „diskurzních markerů“. To vše spojují se soustavnou interpretací zvukové stránky, hlavně prozodických prostředků. Data pro výzkum byla čerpána především z korpusů mluvené češtiny, ale i dalších doplňkových zdrojů.