Viac o knihe
Jaroslav Hašek a druzí Své role jsme si psali každý sám, vlastně jsme je diktovali Drobílkovi, který je zapisoval. Všichni jsme ovšem mluvili do úloh svých spoluherců a svou úlohu jsme chtěli mít všichni co nejvydatnější. Hlavně Hašek. Jenom do Machovy úlohy se nikdo nemíchal, nestačilijsme na jeho verše. S jediným napsaným exemplářem naší hry v ruce dělal Drobílek režiséra i nápovědu při zkoušce i představeních. Spisovat se začalo odpoledne, asi v šest byla generálka a když většina hostů byla po večeři, provedla se premiéra. Scénu jsme měli v koutě u kamen, které jakožto skála byly důležitou rekvizitou. Byl to kout mezi dveřmi vedoucími do výčepu a mezi dveřmi na chodbu k toaletám. Přitom nám hercům nic nevadilo, že podle nás byla v obou směrech neustálá frekvence hostí, která čím byla větší, tím víc jistě těšila Drobílka i pana Zvěřinu.
Skladom máme celkom knihy Větrný mlynář a jeho dcera (1976).
Nákup knihy
Větrný mlynář a jeho dcera, Jaroslav Hašek, Radko Pytlík
- Jazyk
- Rok vydania
- 1976
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná),
- Stav knihy
- Poškodená
- Cena
- 0,21 €
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Jazyk
- česky
- Autori
- Jaroslav Hašek, Radko Pytlík
- Vydavateľ
- Československý spisovatel
- Rok vydania
- 1976
- Väzba
- pevná
- Série
- Štítky
- Beletria, Poézia, Humor, Česká literatúra, Divadlo
- Hodnotenie
- 3,8 z 5
- Anotácia
- Jaroslav Hašek a druzí Své role jsme si psali každý sám, vlastně jsme je diktovali Drobílkovi, který je zapisoval. Všichni jsme ovšem mluvili do úloh svých spoluherců a svou úlohu jsme chtěli mít všichni co nejvydatnější. Hlavně Hašek. Jenom do Machovy úlohy se nikdo nemíchal, nestačilijsme na jeho verše. S jediným napsaným exemplářem naší hry v ruce dělal Drobílek režiséra i nápovědu při zkoušce i představeních. Spisovat se začalo odpoledne, asi v šest byla generálka a když většina hostů byla po večeři, provedla se premiéra. Scénu jsme měli v koutě u kamen, které jakožto skála byly důležitou rekvizitou. Byl to kout mezi dveřmi vedoucími do výčepu a mezi dveřmi na chodbu k toaletám. Přitom nám hercům nic nevadilo, že podle nás byla v obou směrech neustálá frekvence hostí, která čím byla větší, tím víc jistě těšila Drobílka i pana Zvěřinu.