Bookbot

Fenomenologické redukce a vzdělání

Viac o knihe

Hlavním tématem monografie je zkoumání možností, které přináší Husserlova fenomenologie pro pochopení podstaty vzdělání v kontextu jeho integrace do manažerských a plánovacích struktur. Pokud si nejsme vědomi rozdílu mezi vzděláním jako podstatou a vzděláním jako procesem, můžeme mít efektivní vzdělávací procesy, ale chybí nám skutečné vzdělání a školy. Objev podstaty vzdělání jako přivádění člověka k vědomí smyslu je základem evropské kultury. Žijeme v situaci matematizace a zborcení smyslu, kde jsou naše existence zařazeny do idealizovaných struktur. Jaká proměna našeho vztahu ke světu a k sobě samým stojí za tímto zborcením? Hrozí, že toto zborcení smyslu povede k zániku univerzit jako institucí, proměněných na pouhý manažerský provoz? Je možné oživit touhu po bytném vědění, jak ji chápali Platón a Aristotelés, když byla touha v tradici vnímána jako transcendence smyslu? Vědy, snažící se ovládnout přírodu, proměňují člověka na idealizovaný objekt výzkumu. Husserl však zdůrazňuje, že člověk je nejen objektem, ale i subjektem pro svět. Jeho fenomenologie se zabývá konstitucí smyslu a klade důležité otázky po základech našeho lidství v kontextu našich současných existenciálních problémů.

Nákup knihy

Fenomenologické redukce a vzdělání, David Rybák

Jazyk
Rok vydania
2019
product-detail.submit-box.info.binding
(mäkká)
Akonáhle sa objaví, pošleme e-mail.

Platobné metódy

Nikto zatiaľ neohodnotil.Ohodnotiť

Titul
Fenomenologické redukce a vzdělání
Jazyk
česky
Vydavateľ
Karolinum
Rok vydania
2019
Väzba
mäkká
Počet strán
392
ISBN10
8024643367
ISBN13
9788024643366
Série
Anotácia
Hlavním tématem monografie je zkoumání možností, které přináší Husserlova fenomenologie pro pochopení podstaty vzdělání v kontextu jeho integrace do manažerských a plánovacích struktur. Pokud si nejsme vědomi rozdílu mezi vzděláním jako podstatou a vzděláním jako procesem, můžeme mít efektivní vzdělávací procesy, ale chybí nám skutečné vzdělání a školy. Objev podstaty vzdělání jako přivádění člověka k vědomí smyslu je základem evropské kultury. Žijeme v situaci matematizace a zborcení smyslu, kde jsou naše existence zařazeny do idealizovaných struktur. Jaká proměna našeho vztahu ke světu a k sobě samým stojí za tímto zborcením? Hrozí, že toto zborcení smyslu povede k zániku univerzit jako institucí, proměněných na pouhý manažerský provoz? Je možné oživit touhu po bytném vědění, jak ji chápali Platón a Aristotelés, když byla touha v tradici vnímána jako transcendence smyslu? Vědy, snažící se ovládnout přírodu, proměňují člověka na idealizovaný objekt výzkumu. Husserl však zdůrazňuje, že člověk je nejen objektem, ale i subjektem pro svět. Jeho fenomenologie se zabývá konstitucí smyslu a klade důležité otázky po základech našeho lidství v kontextu našich současných existenciálních problémů.