Parametre
- 159 stránok
- 6 hodin čítania
Viac o knihe
Polemický spis Genealogie morálky (1887) patří k Nietzschovým pozdním pracím. Výjimečně v něm opouští aforistickou formu a píše jej v červenci roku 1887 během pouhých tří týdnů jako své snad nejucelenější dílo. Už v předchozí knize Mimo dobro a zlo (1886), bezprostředně následující po Zarathustrovi, začíná Nietzsche pracovat na své koncepci „vůle k moci“ a zhruba v době, kdy vzniká Genealogie morálky, si Nietzsche také plně uvědomuje, že „kritika morálky“ v širším smyslu může sloužit jako způsob, jak nepřímo, ale názorně předvést, že k povaze bytí neodmyslitelně patří moc, protože k ní patří možnost změny smyslu. Zároveň si v ohlédnutí zpět uvědomuje, že z tohoto důvodu je polemika proti morálce, proti úsilí o nalezení posledního smyslu pro naše poznání i jednání, nutně tím, co spojuje různé, často velmi odlišné fáze jeho myslitelské cesty. Z tohoto hlediska je třeba číst i jeho kritiku morálky v užším slova smyslu, tj. kritiku určitého morálního ideálu.
Skladom máme celkom knihy Genealogie morálky (2019).
Nákup knihy
Genealogie morálky, Friedrich Nietzsche, Věra Koubová
- Jazyk
- Rok vydania
- 2019
- product-detail.submit-box.info.binding
- (mäkká),
- Stav knihy
- Veľmi dobrá
- Cena
- 33,49 €
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Titul
- Genealogie morálky
- Jazyk
- česky
- Autori
- Friedrich Nietzsche, Věra Koubová
- Vydavateľ
- Oikoymenh
- Rok vydania
- 2019
- Väzba
- mäkká
- Počet strán
- 159
- ISBN10
- 8072983652
- ISBN13
- 9788072983650
- Štítky
- Náučná literatúra, Umenie & Kultúra, Spoločenské vedy, Psychologická tematika, Filozofická tematika, Spiritualita, Nemecká literatúra, Francúzsko, Škola, Francúzska literatúra, Divadelné hry, Vedecké teórie, Rodopis, Etika, Vývoj, Morálka, Nihilizmus
- Prvé vydanie
- 1887
- Pôvodný názov
- Zur Genealogie der Moral
- Hodnotenie
- 4,15 z 5
- Anotácia
- Polemický spis Genealogie morálky (1887) patří k Nietzschovým pozdním pracím. Výjimečně v něm opouští aforistickou formu a píše jej v červenci roku 1887 během pouhých tří týdnů jako své snad nejucelenější dílo. Už v předchozí knize Mimo dobro a zlo (1886), bezprostředně následující po Zarathustrovi, začíná Nietzsche pracovat na své koncepci „vůle k moci“ a zhruba v době, kdy vzniká Genealogie morálky, si Nietzsche také plně uvědomuje, že „kritika morálky“ v širším smyslu může sloužit jako způsob, jak nepřímo, ale názorně předvést, že k povaze bytí neodmyslitelně patří moc, protože k ní patří možnost změny smyslu. Zároveň si v ohlédnutí zpět uvědomuje, že z tohoto důvodu je polemika proti morálce, proti úsilí o nalezení posledního smyslu pro naše poznání i jednání, nutně tím, co spojuje různé, často velmi odlišné fáze jeho myslitelské cesty. Z tohoto hlediska je třeba číst i jeho kritiku morálky v užším slova smyslu, tj. kritiku určitého morálního ideálu.