Na cestě létem

Kdybych tuhle knihu četla tak před deseti lety, je dost možné, že bych z ní byla mnohem víc nadšená. Možná by mi přišla i milá, letní a romantická. Jenže dnes? Dnes už na mě působila spíš jako hodně dlouhé nic. Celý příběh se nese v duchu "něco se určitě stane"... jenže ono se nestane vůbec nic. Děj se táhne, postavy se neustále v něčem pitvají, a hlavně.. řeší naprosté hovadiny, které mě po pár kapitolách přestaly bavit. Místo lehkého letního čtení jsem tak dostala únavnou nudu, u které jsem se přistihla, že přemýšlím o čemkoliv jiném než o knize samotné. Rozdělení kapitol mi navíc vůbec nedávalo smysl. Některé působily useknutě, jiné zbytečně natažené, a celkově mi chyběla jakákoli struktura, která by příběh držela pohromadě. Další velký problém jsem měla s postavami. Holky si ke mně (ač jsem se vážně snažila) cestu nenašly. Byly mi spíš nesympatické než blízké a jejich chování mi často přišlo nepochopitelné. Neustálé řešení banalit mě spíš iritovalo, než že bych jim fandila nebo s nimi dokonce soucítila. Tím samozřejmě neříkám, že kniha nemá své čtenáře - mladší publikum si určitě najde. Jenže pro mě už to bylo málo. Příliš plytké, příliš prázdné a hlavně... nudné. Dvě hvězdičky dávám spíš z nostalgie.