Bookbot

Odvrácená tvář moci: Zločiny českých králů

Hodnotenie knihy

Viac o knihe

Kniha autora historických románů Antonína Polácha se zaměřuje na temné stránky osobností českých vládců. Zkoumá osudy sedmi panovníků – Přemysla Otakara I., Václava II., Karla IV., Václava IV., Zikmunda Lucemburského, Ladislava Pohrobka a Ferdinanda II. – a na základě kritického studia pramenných podkladů a dobových dokumentů vytváří plastický portrét středověkého krále. Autor se snaží odhalit, jak osobnost silného panovníka garantovala klid a prosperitu pro poddané. Zajímavé je, že králové často používali drastické metody k udržení moci, což by dnes bylo považováno za zločin. Jejich schopnost čelit protivníkům a zvládat konflikty ukazuje na osobní kvality jednotlivých vládců, přičemž politicky korektní metody nebyly běžné. Polách se rovněž ptá, zda je náhodné, že panovníci z rozvrácených vztahů, sirotci a dětští štvanci dosahovali lepších výsledků ve vládě než rozmazlované děti. Možná právě absence citových vazeb v dětství je vedla k častějšímu uchylování se k zločinu.

Vydanie

Nákup knihy

Odvrácená tvář moci: Zločiny českých králů, Antonín Polách

Jazyk
Rok vydania
2020
product-detail.submit-box.info.binding
(pevná)
Túto kópiu už nemáme.
alebo
Zobraziť dostupné vydanie

Platobné metódy

4,3
Veľmi dobrá
16 Hodnotenie

Tu nám chýba tvoja recenzia

Jazyk
česky
Rok vydania
2020
Väzba
pevná
Počet strán
392
ISBN10
808795081X
ISBN13
9788087950814
Série
Hodnotenie
4,3 z 5
Anotácia
Kniha autora historických románů Antonína Polácha se zaměřuje na temné stránky osobností českých vládců. Zkoumá osudy sedmi panovníků – Přemysla Otakara I., Václava II., Karla IV., Václava IV., Zikmunda Lucemburského, Ladislava Pohrobka a Ferdinanda II. – a na základě kritického studia pramenných podkladů a dobových dokumentů vytváří plastický portrét středověkého krále. Autor se snaží odhalit, jak osobnost silného panovníka garantovala klid a prosperitu pro poddané. Zajímavé je, že králové často používali drastické metody k udržení moci, což by dnes bylo považováno za zločin. Jejich schopnost čelit protivníkům a zvládat konflikty ukazuje na osobní kvality jednotlivých vládců, přičemž politicky korektní metody nebyly běžné. Polách se rovněž ptá, zda je náhodné, že panovníci z rozvrácených vztahů, sirotci a dětští štvanci dosahovali lepších výsledků ve vládě než rozmazlované děti. Možná právě absence citových vazeb v dětství je vedla k častějšímu uchylování se k zločinu.