Parametre
- 238 stránok
- 9 hodin čítania
Viac o knihe
Kniha současné politické teoretičky Aletty Norval Aversive Democracy se zaměřuje na rozdělení v demokratické teorii mezi deliberativní a radikální demokraty. Norval se odlišuje tím, že se snaží přemostit tyto dva přístupy, aniž by ztrácela zřetel na jejich rozdíly. Analyzuje klíčové pojmy obou směrů, přičemž se soustředí na demokratickou komunikaci a subjektivitu, a využívá post-wittgensteinovskou filozofii jazyka. Čtenář získá komplexní přehled o jedné z klíčových debat v politické teorii, která v českém kontextu chybí. Norval rovněž vypracovává vlastní filozofickou pozici a její práce je zvlášť relevantní pro české čtenáře, neboť se vztahuje k jihoafrickému vyrovnání se s apartheidem. Jako jihoafrická autorka zkoumá nároky demokratické komunikace a subjektivity v kontextu Truth and Reconciliation Commission, která se snažila vyrovnat s minulostí apartheidu. Tato diskuse vyvolává otázky o českém vyrovnávání se s komunistickou minulostí a může inspirovat k zamyšlení nad vyloučením romských hlasů z veřejné debaty.
Nákup knihy
Averzivní demokracie, Aletta J. Norval
- Jazyk
- Rok vydania
- 2017
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Titul
- Averzivní demokracie
- Jazyk
- česky
- Autori
- Aletta J. Norval
- Vydavateľ
- Karolinum
- Rok vydania
- 2017
- Počet strán
- 238
- ISBN10
- 802463483X
- ISBN13
- 9788024634838
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Spoločenské vedy, Politológia & Politika, Filozofická tematika, Filozofia, Politika, Darčeky pre dedka, Demokracia
- Prvé vydanie
- 2007
- Pôvodný názov
- Aversive Democracy: Inheritance and Originality in the Democratic Tradition
- Hodnotenie
- 4,5 z 5
- Anotácia
- Kniha současné politické teoretičky Aletty Norval Aversive Democracy se zaměřuje na rozdělení v demokratické teorii mezi deliberativní a radikální demokraty. Norval se odlišuje tím, že se snaží přemostit tyto dva přístupy, aniž by ztrácela zřetel na jejich rozdíly. Analyzuje klíčové pojmy obou směrů, přičemž se soustředí na demokratickou komunikaci a subjektivitu, a využívá post-wittgensteinovskou filozofii jazyka. Čtenář získá komplexní přehled o jedné z klíčových debat v politické teorii, která v českém kontextu chybí. Norval rovněž vypracovává vlastní filozofickou pozici a její práce je zvlášť relevantní pro české čtenáře, neboť se vztahuje k jihoafrickému vyrovnání se s apartheidem. Jako jihoafrická autorka zkoumá nároky demokratické komunikace a subjektivity v kontextu Truth and Reconciliation Commission, která se snažila vyrovnat s minulostí apartheidu. Tato diskuse vyvolává otázky o českém vyrovnávání se s komunistickou minulostí a může inspirovat k zamyšlení nad vyloučením romských hlasů z veřejné debaty.