Bookbot

Barbarská Evropa

Hodnotenie knihy

Viac o knihe

Kniha Barbarská Evropa představuje jedinečný pokus o vykreslení kořenů moderní Evropy. Autor v ní syntetizujícím způsobem zkoumá formování „barbarské Evropy“ v období od 6. do 11. století. Na základě právních pramenů, především tzv. barbarských zákoníků, konstruuje koncept dynamicky se rozvíjejícího světa raných Germánů a Slovanů. Prostřednictvím mistrných analýz ukazuje, jak se germánský a později i slovanský svět měnily pod vlivem reziduí antické kultury a římského práva. Důraz přitom klade na osobitý život zvykového práva, jež v jednotlivých germánských kmenech postupem doby získalo kodifikovanou písemnou podobu. Formování barbarské Evropy přitom pojímá jako mnohovrstevnatý střet mezi římským individualismem a germánským kolektivismem, jenž v mnoha ohledech bránil rozvoji klasických feudálních vztahů a svébytné panovnické svrchovanosti. Na mnoha příkladech ale zároveň dokazuje, že onen vyhraněný kolektivismus během staletí přece jen získával značné trhliny, jež ve svém důsledku vedly k hluboké sociální diferenciaci původně svobodného obyvatelstva, v němž větší roli než majetek hrála příslušnost ke kmenovému společenství.

Nákup knihy

Barbarská Evropa, Karol Modzelewski

Jazyk
Rok vydania
2017
Akonáhle sa objaví, pošleme e-mail.

Platobné metódy

4,0
Veľmi dobrá
12 Hodnotenie

Tu nám chýba tvoja recenzia

Jazyk
česky
Vydavateľ
Argo
Rok vydania
2017
ISBN10
8025723763
ISBN13
9788025723760
Série
Prvé vydanie
2004
Pôvodný názov
Barbarzyńska Europa
Hodnotenie
4 z 5
Anotácia
Kniha Barbarská Evropa představuje jedinečný pokus o vykreslení kořenů moderní Evropy. Autor v ní syntetizujícím způsobem zkoumá formování „barbarské Evropy“ v období od 6. do 11. století. Na základě právních pramenů, především tzv. barbarských zákoníků, konstruuje koncept dynamicky se rozvíjejícího světa raných Germánů a Slovanů. Prostřednictvím mistrných analýz ukazuje, jak se germánský a později i slovanský svět měnily pod vlivem reziduí antické kultury a římského práva. Důraz přitom klade na osobitý život zvykového práva, jež v jednotlivých germánských kmenech postupem doby získalo kodifikovanou písemnou podobu. Formování barbarské Evropy přitom pojímá jako mnohovrstevnatý střet mezi římským individualismem a germánským kolektivismem, jenž v mnoha ohledech bránil rozvoji klasických feudálních vztahů a svébytné panovnické svrchovanosti. Na mnoha příkladech ale zároveň dokazuje, že onen vyhraněný kolektivismus během staletí přece jen získával značné trhliny, jež ve svém důsledku vedly k hluboké sociální diferenciaci původně svobodného obyvatelstva, v němž větší roli než majetek hrála příslušnost ke kmenovému společenství.