Bookbot

Homines scientiarum III: Třicet příběhů české vědy a filosofie

Viac o knihe

Třetí svazek se zaměřuje na významné osobnosti chemie. První kapitola se věnuje anorganickému chemikovi Bohuslavu Braunerovi (1855–1935), který přispěl k celosvětovému přijetí Mendělejevova periodického systému prvků. Otto Wichterle (1913–1998), představitel organické chemie, je vzpomínán svými žáky za jeho přípravu a aplikace moderních plastických hmot, jako jsou kontaktní čočky a implantáty. Dále se vypráví o Rudolfu Zahradníkovi (nar. 1928), fyzikálním a teoretickém chemikovi a bývalém předsedovi Akademie věd ČR, který sdílí své zkušenosti z badatelského života. Generační kontinuita pokračuje s Josefem Michlem (nar. 1939), jehož příspěvky v oblastech fyzikálně organické a kvantové chemie jsou významné, a který působí v USA a Praze. Michael Heyrovský (nar. 1932) vzpomíná na svého otce Jaroslava Heyrovského (1890–1967), laureáta Nobelovy ceny za chemii za objev polarografie. Poslední kapitola se věnuje Zdeňku Hermanovi (nar. 1934), který sdílí své zkušenosti z fyzikální chemie a hmotnostní spektrometrie, stejně jako svou vášeň pro umění.

Nákup knihy

Homines scientiarum III: Třicet příběhů české vědy a filosofie, Antonín Kostlán, Tomáš Petráň, Tomáš Hermann, Štrbáňová Soňa, Dominika Grygarová

Jazyk
Rok vydania
2015
product-detail.submit-box.info.binding
(mäkká)
Akonáhle sa objaví, pošleme e-mail.

Platobné metódy

Nikto zatiaľ neohodnotil.Ohodnotiť

Titul
Homines scientiarum III: Třicet příběhů české vědy a filosofie
Jazyk
česky
Vydavateľ
Pavel Mervart
Rok vydania
2015
Väzba
mäkká
Počet strán
210
ISBN10
8074651703
ISBN13
9788074651700
Série
Anotácia
Třetí svazek se zaměřuje na významné osobnosti chemie. První kapitola se věnuje anorganickému chemikovi Bohuslavu Braunerovi (1855–1935), který přispěl k celosvětovému přijetí Mendělejevova periodického systému prvků. Otto Wichterle (1913–1998), představitel organické chemie, je vzpomínán svými žáky za jeho přípravu a aplikace moderních plastických hmot, jako jsou kontaktní čočky a implantáty. Dále se vypráví o Rudolfu Zahradníkovi (nar. 1928), fyzikálním a teoretickém chemikovi a bývalém předsedovi Akademie věd ČR, který sdílí své zkušenosti z badatelského života. Generační kontinuita pokračuje s Josefem Michlem (nar. 1939), jehož příspěvky v oblastech fyzikálně organické a kvantové chemie jsou významné, a který působí v USA a Praze. Michael Heyrovský (nar. 1932) vzpomíná na svého otce Jaroslava Heyrovského (1890–1967), laureáta Nobelovy ceny za chemii za objev polarografie. Poslední kapitola se věnuje Zdeňku Hermanovi (nar. 1934), který sdílí své zkušenosti z fyzikální chemie a hmotnostní spektrometrie, stejně jako svou vášeň pro umění.