
Parametre
- 320 stránok
- 12 hodin čítania
Viac o knihe
Z občanské války v letech 1917 až 1920 vyšlo sovětské Rusko sice jako vítěz, avšak téměř dokonale diplomaticky izolované. Už o dvě desetiletí později, během druhé světové války, však Stalin jednal jako rovný s rovnými s nejmocnějšími státníky světa, s Rooseveltem či Churchillem. Jak k takovému mocenskému vzestupu došlo? Kniha Cesta na výsluní analyzuje hlavní směřování zahraniční politiky Sovětského svazu v letech 1917-1945, včetně jejích náhlých, avšak zásadních obratů. Sovětská politika byla vždy řízena tak, aby Moskvě zajišťovala prostor pro dosažení jejích bezpečnostních, teritoriálních a ekonomických zájmů. Zvýšená pozornost je zde věnována československo-sovětským a polsko-sovětským vztahům, protože polská otázka se stala jedním ze zdrojů poválečné studené války.
Nákup knihy
Cesta na výsluní: Zahraniční politika Sovětského svazu 1917-1945, Bohuslav Litera
- Jazyk
- Rok vydania
- 2016
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Jazyk
- česky
- Autori
- Bohuslav Litera
- Vydavateľ
- Dokořán
- Rok vydania
- 2016
- Počet strán
- 320
- ISBN10
- 8073637391
- ISBN13
- 9788073637392
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Spoločenské vedy, Politológia & Politika, Sovietsky zväz, Zahraničná politika, 1. pol. 20. storočia
- Hodnotenie
- 4,5 z 5
- Anotácia
- Z občanské války v letech 1917 až 1920 vyšlo sovětské Rusko sice jako vítěz, avšak téměř dokonale diplomaticky izolované. Už o dvě desetiletí později, během druhé světové války, však Stalin jednal jako rovný s rovnými s nejmocnějšími státníky světa, s Rooseveltem či Churchillem. Jak k takovému mocenskému vzestupu došlo? Kniha Cesta na výsluní analyzuje hlavní směřování zahraniční politiky Sovětského svazu v letech 1917-1945, včetně jejích náhlých, avšak zásadních obratů. Sovětská politika byla vždy řízena tak, aby Moskvě zajišťovala prostor pro dosažení jejích bezpečnostních, teritoriálních a ekonomických zájmů. Zvýšená pozornost je zde věnována československo-sovětským a polsko-sovětským vztahům, protože polská otázka se stala jedním ze zdrojů poválečné studené války.

