Když slunce pročesává vlasy

Viac o knihe

Tato kniha je poděkováním za krásné setkání s laskavým člověkem, výtvarníkem a architektem Štefanem Škapíkem, významným členem SOKOLA a čestným předsedou Sdružení výtvarníků ČR, z.s., kde působil 25 let. Znali jsme se neuvěřitelných 50 let a společně jsme se účastnili výstav a plenérových malování. Jeho život se blížil k podzimu, plnému mlh a deště, a i přes lékařskou pomoc se blížil ke kruté zimě. Můj přítel strávil více než tři měsíce v nemocnici Českého převorství Vojenského a špitálského řádu svatého Lazara Jeruzalémského, kde se očekával zázrak. Bohužel, jeho stav se nezlepšil, ačkoliv jsme oslavovali i malé pokroky. Cesty autobusem č. 351 do Měšic se staly pravidelným rituálem, dokud nebyl vyhlášen zákaz návštěv, což nesl těžce. Po návratu domů zjistil, že to pro něj bude obtížné, a další tři měsíce byly plné problémů. Po týdnu v nemocnici, kde se léčil na trombózu a plicní embolii, odešel v tichosti, zanechávajíc vzpomínky a své rozsáhlé dílo. Děkuji za možnost ho poznat, za jeho úsměv a za léto plné slunce a láskyplných setkání, které mi přineslo inspiraci v podobě kreseb, veršů a fotografií.