Viac o knihe
Vzpomínky novináře Václava Běhounka (1902–1980) čekaly na vydání čtyřicet let. Rodák z Loun se vrací do doby svého dětství a studií na Univerzitě Karlově v Praze, kde se zapojil do studentských spolků a získával novinářské zkušenosti. Politicky byl blízký sociálnědemokratické straně a spolupracoval s intelektuály kolem Dělnické akademie. Jeho paměti přinášejí cenné svědectví o rusofilství mezi levicovými kulturními pracovníky, které čelilo těžkým konfrontacím se Sovětským svazem. V roce 1936 byl obviněn z trockismu za to, že v bibliografii ponechal jména sovětských autorů zavržených Stalinem. Po okupaci Československa se zapojil do Petičního výboru Věrni zůstaneme a pomáhal s jeho programem. V říjnu 1942 byl zatčen a zbytek války strávil v nacistických věznicích a koncentračních táborech. Běhounkovy paměti významně dokumentují měnící se atmosféru v novinářské obci po roce 1945. Jeho jméno je spojeno s Burianovou Kulturní politikou a deníkem Práce, kde dlouho vedl kulturní rubriku. Ve svých pamětech zachytil zajímavé postřehy o umělcích, kteří byli jeho přáteli, jako Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert či František Halas. Ediční přípravy vzpomínek se úspěšně ujal Martin Kučera.
Nákup knihy
Zelený anton: Plíživé kontravzpomínky, Václav Běhounek
- Jazyk
- Rok vydania
- 2009
- Väzba
- (mäkká),
- Stav knihy
- Poškodená
- Cena
- 2,32 €
Platobné metódy
Nikto zatiaľ neohodnotil.
- Jazyk
- česky
- Autori
- Václav Běhounek
- Vydavateľ
- Národní archiv
- Rok vydania
- 2009
- Väzba
- mäkká
- Počet strán
- 244
- ISBN10
- 8086712745
- ISBN13
- 9788086712741
- Série
- Štítky
- Skutočné príbehy, Životopisy, Česká literatúra, Spomienky, Žurnalistika, Novinári, novinárky, Literárni historici, Václav Běhounek, 1902-1980
- Anotácia
- Vzpomínky novináře Václava Běhounka (1902–1980) čekaly na vydání čtyřicet let. Rodák z Loun se vrací do doby svého dětství a studií na Univerzitě Karlově v Praze, kde se zapojil do studentských spolků a získával novinářské zkušenosti. Politicky byl blízký sociálnědemokratické straně a spolupracoval s intelektuály kolem Dělnické akademie. Jeho paměti přinášejí cenné svědectví o rusofilství mezi levicovými kulturními pracovníky, které čelilo těžkým konfrontacím se Sovětským svazem. V roce 1936 byl obviněn z trockismu za to, že v bibliografii ponechal jména sovětských autorů zavržených Stalinem. Po okupaci Československa se zapojil do Petičního výboru Věrni zůstaneme a pomáhal s jeho programem. V říjnu 1942 byl zatčen a zbytek války strávil v nacistických věznicích a koncentračních táborech. Běhounkovy paměti významně dokumentují měnící se atmosféru v novinářské obci po roce 1945. Jeho jméno je spojeno s Burianovou Kulturní politikou a deníkem Práce, kde dlouho vedl kulturní rubriku. Ve svých pamětech zachytil zajímavé postřehy o umělcích, kteří byli jeho přáteli, jako Vítězslav Nezval, Jaroslav Seifert či František Halas. Ediční přípravy vzpomínek se úspěšně ujal Martin Kučera.