Parametre
- 166 stránok
- 6 hodin čítania
Viac o knihe
Krátké období přímé vlády Přemysla Otakara I. nad Olomouckem v letech 1201–1212, kdy se Přemysl tituloval jako olomoucký či moravský kníže, bylo předělem mezi raně středověkým knížecím věkem a novou epochou markrabské Moravy vrcholného středověku. Kniha optikou písemných pramenů a za pomoci archeologických poznatků sleduje příčiny i důsledky proměn Olomouce, tehdy zřejmě nejvýznamnějšího centra přemyslovské moci a ústřední církevní správy na Moravě, na počátku 13. století. Zkoumá nejen přestavbu olomouckého hradu do kamenné podoby, ale i výstavbu a vzhled druhého hradu v Olomouci-Nového Hrádku. Zabývá se nově založeným konventem řeholnic u bývalého katedrálního kostela sv. Petra a impulzy, které vedly k transformaci Olomouce v institucionální královské město. Představuje také opory panovnické moci na venkově, věnuje se vzniku nových trhových center a etablování šlechty.
Nákup knihy
Olomoucké knížectví Přemysla Otakara I. (1201–1212), Pavel Šlézar
- Jazyk
- Rok vydania
- 2023
- product-detail.submit-box.info.binding
- (pevná),
- Stav knihy
- Dobrá
- Cena
- 11,49 €
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Titul
- Olomoucké knížectví Přemysla Otakara I. (1201–1212)
- Jazyk
- česky
- Autori
- Pavel Šlézar
- Vydavateľ
- Národní památkový ústav
- Rok vydania
- 2023
- Väzba
- pevná
- Počet strán
- 166
- ISBN10
- 8087220188
- ISBN13
- 9788087220184
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Historické téma, História, Literatúra faktu, 13. storočie, Olomouc, Přemyslovci, Přemysl Otakar I., 1155/1167-1230
- Hodnotenie
- 5 z 5
- Anotácia
- Krátké období přímé vlády Přemysla Otakara I. nad Olomouckem v letech 1201–1212, kdy se Přemysl tituloval jako olomoucký či moravský kníže, bylo předělem mezi raně středověkým knížecím věkem a novou epochou markrabské Moravy vrcholného středověku. Kniha optikou písemných pramenů a za pomoci archeologických poznatků sleduje příčiny i důsledky proměn Olomouce, tehdy zřejmě nejvýznamnějšího centra přemyslovské moci a ústřední církevní správy na Moravě, na počátku 13. století. Zkoumá nejen přestavbu olomouckého hradu do kamenné podoby, ale i výstavbu a vzhled druhého hradu v Olomouci-Nového Hrádku. Zabývá se nově založeným konventem řeholnic u bývalého katedrálního kostela sv. Petra a impulzy, které vedly k transformaci Olomouce v institucionální královské město. Představuje také opory panovnické moci na venkově, věnuje se vzniku nových trhových center a etablování šlechty.