Knihu jsem četla kvůli škole. Téma mi přišlo zajímavé a fascinující. Psáno relativně srozumitelně
Presne táto pôjde do košíka
Parametre
Viac o knihe
Psychologie davu je jedním ze slavných děl citovaných v učebnicích psychologie i dalších společenských věd. Le Bon svou koncepci davu vybudoval v souvislosti s chováním davu během francouzské revoluce. Podle něj v davových situacích dochází k tzv. deindividuaci – to znamená, že jednotlivci přestávají sami sebe vnímat jako individuální bytosti a splývají s ostatními do jednoho mentálního sugestibilního celku, v němž se rychle šíří emoce a často i asociální chování. V první polovině 20. století byla tato teorie užita v souvislosti s pochopením vlivu médií. Le Bonovy myšlenky prý hojně využíval i Adolf Hitler. Deindividualizované chování, v němž se lidé dočasně přestávají chovat podle sociálních norem vštípených výchovou, zkoumali také slavní američtí psychologové jako Festinger a Zimbardo. Ač Le Bonova kniha vyšla již v roce 1895, výstižně popisuje děje, k nimž v životě naší společnosti dochází dodnes.
Nákup knihy
Psychologie davu, Gustave Le Bon, Ladislav Hofman
- Jazyk
- Rok vydania
- 2016
- Väzba
- (mäkká),
- Stav knihy
- Veľmi dobrá
- Cena
- 11,49 €
Platobné metódy
- Titul
- Psychologie davu
- Jazyk
- česky
- Autori
- Gustave Le Bon, Ladislav Hofman
- Vydavateľ
- Portál
- Rok vydania
- 2016
- Väzba
- mäkká
- ISBN10
- 802621028x
- ISBN13
- 9788026210283
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Spoločenské vedy, Psychológia, Politika, Sociológia, Spoločnosť, Vedenie, Rasa, rasizmus, Úvahy a zamyslenia, Boj o moc, Manipulácia, Sociálna psychológia, Legislatíva, Konzervativizmus, Odcudzenie, Sugescia, Ovlivňovanie, presviedčanie, Davové správanie
- Prvé vydanie
- 1895
- Pôvodný názov
- Psychologie des foules
- Hodnotenie
- 3,9 z 5
- Anotácia
- Psychologie davu je jedním ze slavných děl citovaných v učebnicích psychologie i dalších společenských věd. Le Bon svou koncepci davu vybudoval v souvislosti s chováním davu během francouzské revoluce. Podle něj v davových situacích dochází k tzv. deindividuaci – to znamená, že jednotlivci přestávají sami sebe vnímat jako individuální bytosti a splývají s ostatními do jednoho mentálního sugestibilního celku, v němž se rychle šíří emoce a často i asociální chování. V první polovině 20. století byla tato teorie užita v souvislosti s pochopením vlivu médií. Le Bonovy myšlenky prý hojně využíval i Adolf Hitler. Deindividualizované chování, v němž se lidé dočasně přestávají chovat podle sociálních norem vštípených výchovou, zkoumali také slavní američtí psychologové jako Festinger a Zimbardo. Ač Le Bonova kniha vyšla již v roce 1895, výstižně popisuje děje, k nimž v životě naší společnosti dochází dodnes.