Janáčkova akademie múzických umění v Brně - výběrová řada doktorských prací: Hermeneutika dějinnosti ve filmovém eseji Karla Vachka a Chrise Markera
Autori
Hodnotenie knihy
Viac o knihe
Práce analyzuje dějinnost ve filmech Chrise Markera a Karla Vachka. Teoretický rámec vymezuje tento prostor rozumění na základě Gadamerovy filozofické hermeneutiky a Ricoeurova pojetí mimésis, interpretuje Heideggerovu analýzu časovosti pobytu. Snaží se tak ve vztahu k eseji, jejž předběžně definuje jako procesuální dialog ne-karteziánského myšlení, zhodnotit pojem rozumění a díky němu pojmout dějinnost jako vztahování se pobytu k jeho časovosti. Na tomto základě interpretuje Vachkovu a Markerovu tvorbu a dochází k poznatku, že zatímco Vachkův monologický styl filmový esej ohýbá k pamfletické manifestaci tradičních myšlenkových schémat nejedlovského národního romantismu, Marker se v sebereflexivitě obrací k mechanismu dějinnosti jako takovému a je pro něj nejdůležitější strukturální analýza paměti, vzpomínek a časovosti o sobě.
Nákup knihy
Janáčkova akademie múzických umění v Brně - výběrová řada doktorských prací: Hermeneutika dějinnosti ve filmovém eseji Karla Vachka a Chrise Markera, Jan Motal
- Jazyk
- Rok vydania
- 2013
- product-detail.submit-box.info.binding
- (mäkká),
- Stav knihy
- Dobrá
- Cena
- 1,39 €
Platobné metódy
Tu nám chýba tvoja recenzia
- Titul
- Janáčkova akademie múzických umění v Brně - výběrová řada doktorských prací: Hermeneutika dějinnosti ve filmovém eseji Karla Vachka a Chrise Markera
- Jazyk
- česky
- Autori
- Jan Motal
- Rok vydania
- 2013
- Väzba
- mäkká
- Počet strán
- 168
- ISBN10
- 8074600386
- ISBN13
- 9788074600388
- Série
- Štítky
- Náučná literatúra, Umenie & Kultúra, Umenie
- Hodnotenie
- 4 z 5
- Anotácia
- Práce analyzuje dějinnost ve filmech Chrise Markera a Karla Vachka. Teoretický rámec vymezuje tento prostor rozumění na základě Gadamerovy filozofické hermeneutiky a Ricoeurova pojetí mimésis, interpretuje Heideggerovu analýzu časovosti pobytu. Snaží se tak ve vztahu k eseji, jejž předběžně definuje jako procesuální dialog ne-karteziánského myšlení, zhodnotit pojem rozumění a díky němu pojmout dějinnost jako vztahování se pobytu k jeho časovosti. Na tomto základě interpretuje Vachkovu a Markerovu tvorbu a dochází k poznatku, že zatímco Vachkův monologický styl filmový esej ohýbá k pamfletické manifestaci tradičních myšlenkových schémat nejedlovského národního romantismu, Marker se v sebereflexivitě obrací k mechanismu dějinnosti jako takovému a je pro něj nejdůležitější strukturální analýza paměti, vzpomínek a časovosti o sobě.


