
Viac o knihe
Po svém nástupu do čela Číny představil Si Ťin-pching heslo „čínského snu“, které následně spojil se snahou o vytvoření „nové éry“. Na pozadí těchto představ začal proměňovat řadu do té doby platných a klíčových principů čínské domácí i zahraniční politiky. Cílem této knihy je charakterizovat podobu politického projektu Si Ťin-pchinga a jeho obecnou politickou strategii od roku 2012 až do současnosti. Kniha analyzuje vstupní předpoklady, klíčové volby a dilemata, které jeho vládu charakterizují, a to v oblastech týkajících se organizace čínské politiky, ideologie, zdrojů moci a její projekce. Publikace tak pokrývá řadu zásadních témat, která určují současnost i budoucnost Číny. Patří mezi ně například koncentrace osobní moci Si Ťin-pchinga, vztah k Tchaj-wanu a dalším klíčovým zájmovým oblastem, přístup k mezinárodnímu řádu či snaha o strukturální ekonomické reformy. Zároveň poukazuje na podobnosti i odlišnosti Si Ťin-pchingovy vlády ve srovnání s předchozími čínskými vůdci, především Mao Ce-tungem a Teng Siao-pchingem.
Nákup knihy
Nová éra - Čínská politika za vlády Si Ťin-pchinga, Aleš Karmazin
- Jazyk
- Rok vydania
- Väzba
- (mäkká)
Platobné metódy
Nikto zatiaľ neohodnotil.
- Titul
- Nová éra - Čínská politika za vlády Si Ťin-pchinga
- Jazyk
- česky
- Autori
- Aleš Karmazin
- Väzba
- mäkká
- Počet strán
- 244
- ISBN13
- 9788073641740
- Série
- Anotácia
- Po svém nástupu do čela Číny představil Si Ťin-pching heslo „čínského snu“, které následně spojil se snahou o vytvoření „nové éry“. Na pozadí těchto představ začal proměňovat řadu do té doby platných a klíčových principů čínské domácí i zahraniční politiky. Cílem této knihy je charakterizovat podobu politického projektu Si Ťin-pchinga a jeho obecnou politickou strategii od roku 2012 až do současnosti. Kniha analyzuje vstupní předpoklady, klíčové volby a dilemata, které jeho vládu charakterizují, a to v oblastech týkajících se organizace čínské politiky, ideologie, zdrojů moci a její projekce. Publikace tak pokrývá řadu zásadních témat, která určují současnost i budoucnost Číny. Patří mezi ně například koncentrace osobní moci Si Ťin-pchinga, vztah k Tchaj-wanu a dalším klíčovým zájmovým oblastem, přístup k mezinárodnímu řádu či snaha o strukturální ekonomické reformy. Zároveň poukazuje na podobnosti i odlišnosti Si Ťin-pchingovy vlády ve srovnání s předchozími čínskými vůdci, především Mao Ce-tungem a Teng Siao-pchingem.