První díl výroků a příběhů připisovaných starým poustevníkům v Egyptě, kteří žili převážně ve 3. až 5. století našeho letopočtu.
Apofthegmata Séria
Táto séria predstavuje prvé úplné slovenské vydanie starovekých duchovných textov, známych ako "apofthegmata". Obsahuje zbierku výrokov, príbehov a rád pripisovaných "púštnym otcom", raným egyptským pustovníkom. Tieto stručné a prenikavé texty, často jednoduché, ale hlboko múdre, formovali západnú aj východnú duchovnú tradíciu po stáročia. Ponúkajú pohľad do života a myslenia mužov a žien, ktorí hľadali duchovné osvietenie v drsnej púštnej krajine.
Odporúčané poradie čítania
- 1
- 2
Druhý svazek první úplné české edice proslulých »apofthegmat«, výroků a příběhů připisovaných starým poustevníkům v Egyptě, kteří žili převážně ve 3. až 5. století po Kristu (například abba Antónios/Antonín, Makarios z Alexandrie, Mojžíš, Poimén, Sisoés). Tyto krátké texty — někdy jednoduché příběhy, jindy malé novely nebo i úryvky kázání, nebo naopak jen prosté příkazy v několika slovech — formovaly po staletí duchovní život na Východě i na Západě, a to nejen duchovní život mnichů a mnišek, ale všech věřících: jejich obsah se v kázáních, příručkách i radách o duchovním životě všeobecně rozšířil. Některý poustevník byl prostý a jeho rada je jednoduchá, jeho životní příklad až drsný; jiný býval dvořanem a i do jeho pouštního života se dostala jakási dvorská noblesa, s níž prchal před světem. Některé výroky jsou svázány se svým prostředím tak pevně, že je čteme jen jako informaci o tom, jak »to tehdy bylo«; jiné však jakoukoliv časovost postrádají a znějí nám překvapivě dnešně. Teprve jejich soubor dává tušit vitalitu a východiska mnišského hnutí. Druhý svazek obsahuje kapitoly o umění rozlišovat, o tom, že je třeba být stále bdělý, o nepřetržité modlitbě, o pohostinnosti a milosrdenství, o poslušnosti, o pokoře a o trpělivosti. Z řečtiny přeložil Jiří Pavlík
- 3
Apofthegmata III. Výroky a příběhy pouštních otců
- 86 stránok
- 4 hodiny čítania
Třetí svazek první úplné české edice proslulých »apofthegmat«, výroků a příběhů připisovaných starým poustevníkům v Egyptě, kteří žili převážně ve 3. až 5. století po Kristu (například abba Antónios/Antonín, Makarios z Alexandrie, Mojžíš, Poimén, Sisoés). Tyto krátké texty — někdy jednoduché příběhy, jindy malé novely nebo i úryvky kázání, nebo naopak jen prosté příkazy v několika slovech — formovaly po staletí duchovní život na Východě i na Západě, a to nejen duchovní život mnichů a mnišek, ale všech věřících: jejich obsah se v kázáních, příručkách i radách o duchovním životě všeobecně rozšířil. Některý poustevník byl prostý a jeho rada je jednoduchá, jeho životní příklad až drsný; jiný býval dvořanem a i do jeho pouštního života se dostala jakási dvorská noblesa, s níž prchal před světem. Některé výroky jsou svázány se svým prostředím tak pevně, že je čteme jen jako informaci o tom, jak »to tehdy bylo«; jiné však jakoukoliv časovost postrádají a znějí nám překvapivě dnešně. Teprve jejich soubor dává tušit vitalitu a východiska mnišského hnutí. Třetí svazek obsahuje kapitoly o lásce, o jasnozřivých, o starcích, kteří dělali znamení, o ctnostném způsobu života různých otců; na závěr jsou uvedeny výroky těch, kdo dosáhli stařecké zralosti.
