Karel Vaněk Knihy

Co nejvíc o hře zvané fotbal. Veškeré údaje týkající se mimoevropských zemí se vztahují k 31. 12. 1982. Údaje o evropském fotbalu se vztahují k 30. 6. 1983, s výjimkou národních soutěží zemí, v nichž se soutěže hrají systémem jaro-podzim (SSSR, Švédsko, Dánsko, Finsko, Norsko a Island). Zpracoval kolektiv autorů pod redakcí Karla Vaňka. Spolupracovali RNDr. Vladimír Hajdovský, JUDr. Václav Jíra, Josef Kodet, Jiří Lanči, doc. PhDr. Milan Navara, CSc, Josef Stárek, Rudolf Starý, František Steiner, Ivo Urban, doc. PhDr. Josef Vengloš. 1. vydání

Zážitky z let 1914-1919, které Karel Vaněk prožil za první světové války na ruské frontě a v zajetí. Cesta do hlubin rusákovy duše. Zápisky z ruského zajetí, které dosud nemohli vyjít jinak než autorovým vlastním nákladem, naposledy v třicátých letech minulého století. Pravda o českých zajatcích v Rusku, krutá a absurdní. Humoristická kniha z které mrazí.

První dva díly světoznámého humoristického románu z první světové války: Díl první - V zázemí. Díl druhý - Na frontě.

bull;Features over 100 key postures, demonstrated in clear step-by-step photographs and graded according to difficulty bull;Provides special help for beginners and expert guidance for more advanced students bull;Explores the techniques of breathing, relaxation and meditation bull;Includes progressive courses for home practice and remedial programmes for specific complaints, as well as a guide to the philosophy of yoga bull;Written and demonstrated by senior pupils of B. K. S. Iyengar bull;An indispensable source book for Iyengar students everywhere

IV. - VI. díl. V druhé knize Osudů dobrého vojáka Švejka zastihneme našeho hrdinu při návratu ke své marškumpanii. Jenže, jak je u něj dobrým zvykem, jeho cesta na frontu vede oklikou přes Rusko. V ruském zajetí opět vítězí svou neuvěřitelnou žvanivostí na všech frontách. Lehce vybruslí ze všech nesnází a vrací se zpátky do matičky Prahy. Jaroslav Hašek v roce 1923 4. díl Švejkových příhod nedokončil. Proto další osudy milovaného vojáka dopsal na žádost tehdejšího vydavatele Karla Synka humorista Karel Vaněk. Ve druhém kompletu Osudů dobrého vojáka Švejka s neotřelými ilustracemi Petra Urbana tak najdete právě Vaňkovo dílo doplněné několika historkami z pera Jaroslava Haška, jejichž děj se odehrává ještě před první světovou válkou a hlavním hrdinou je také Josef Švejk.

Má dvě části: Pokračování slavného výprasku a Švejk v ruském zajetí. Když měl roku 1923 vyjít čtvrtý díl románu Osudy dobrého vojáka Švejka za světové války s názvem Pokračování slavného výprasku, nepodařilo se jej Jaroslavu Haškovi již dokončit. Nakladatel Adolf Synek proto požádal Karla Vaňka, aby se jako známý humorista pokusil knihu dopsat. Vaněk dokončil čtvrtý díl (zde se snažil ještě psát v Haškově duchu) a pak pokračoval dílem pátým Švejk v zajetí a šestým Švejk v revoluci. Jak dokončení čtvrtého dílu, tak i díl pátý a šestý vyšly s ilustracemi Josefa Lady, a takto byl román vydáván až do roku 1949. Pak nebylo kvůli komunistickému převratu Vaňkovo pokračování v Československu vydáno až do roku 1991, protože je prý plné sprostoty, hulvátství a nenávisti k lidem (vydavatelská poznámka k vydání Osudů dobrého vojáka Švejka za světové války v nakladatelství Naše vojsko, Praha 1953). Zdá se však, že skutečným důvodem bylo to, že Vaněk bez příkras vylíčil mentalitu obyčejného vojáka a dosti nelichotivě popsal ruskou společnost za první světové války, tak jak ji sám zažil.

Výbor drobných humorných próz nejoblíbenějšího lidového fejetonisty 20. let

Perypetie Szwejka na tyłach i na froncie I wojny światowej oraz jego niepohamowane gadulstwo bawią czytelników na całym świecie od prawie stu lat. Tłumaczona na kilkadziesiąt języków, wielokrotnie filmowana oraz adaptowana na potrzeby sceny teatralnej i telewizji, powieść Haška weszła na stałe do kanonu literatury XX wieku. Gdyby istniał kanon dzieł humorystycznych, niewykluczone, że otwierałaby go właśnie ta książka. Język Józefa Szwejka – kompanijnego ofermy, który jakimś cudem zawsze wychodzi cało z opresji – aż kipi od gier słownych. Urzędowy frazes i hurrapatriotyczny patos zderzają się tu z mową potoczną. Jeśli bohater klasycznej epiki jest tym, co czyni, czyli jego czyny wyznaczają bieg fabuły i decydują o jego charakterze, to Szwejk jako bohater powieściowy „jest tym, co gada” – jego gadanie (powtórzmy raz jeszcze) jest motorem napędowym fabuły – pisze we Wstępie Jacek Baluch. Powieść Haška doczekała się w Polsce przeszło trzydziestu wydań. W serii Biblioteka Narodowa ukazuje się w trzecim z kolei przekładzie – po translacjach Pawła Hulki-Laskowskiego i Józefa Waczkowa przyszedł czas na tłumaczenie Antoniego Kroha.