František Vrba Knihy

Hobit je kniha dejovo spojená s trilógiou Pán Prsteňov. Autor, povzbudený čitateľským úspechom, ktorý nasledoval po vydaní Hobita (prvý raz vyšiel v roku 1937), sa rozhodol pokračovať v príbehoch Stredozeme a rozšíriť ich; tak sa zrodil trojdielny román Pán Prsteňov a Silmarillion. Žriedlom spisovateľovej inšpirácie boli grécka, rímska, keltská a anglosaská mytológia, artušovské, karolínske a germánske legendy. V jeho diele sa prejavilo všetko, čím bol: tvorivým spisovateľom, filológom, historikom, etnografom, znalcom mýtov, geografom, filozofom, umelcom a oddaným kresťanom. Tolkienovo rozprávačské majstrovstvo spočíva vo vytvorení vlastnej, originálnej mytológie.

V obsiahlej rodinnej kronike, zahŕňajúce udalosti od vojny Severu proti Juhu až po prvú svetovú vojnu sa autor nechal inšpirovať biblickým príbehom Kaina a Ábela. Dej sa odohráva v údolí Salinas v Severnej Kalifornii a román je pohľadom do ľudského vnútra dvoch bratov.

Pahorek: Dramatický příběh z anglické vojenské káznice v týlu severoafrické fronty za druhé světové války vychází z vlastních trpkých zkušeností anglického autora. Uměle vytvořený pahorek z kamení slouží jako novodobý mučící nástroj a jeho zdolávání ve vyprahlé poušti považují dozorci za poslední prostředek ke zlomení zbytků lidské důstojnosti trestanců. Pahorek z písku: Volné pokračování románu Pahorek. Děj se opět odehrává v nelidských podmínkách trestaneckého tábora. Hlavním tématem jsou dvě vraždy, k nimž zde dojde a jejich následné vyšetřování. Děj je obohacen vzpomínkami jednotlivých postav a vykreslením různých charakterů trestanců i dozorců.

Baladou o žalári v Readingu (1898) sa Oscar Wilde vyrovnával so svojím pobytom vo väzení - bol odsúdený na dva roky ťažkých nútených prác za homosexualitu, ktorá bola od roku 1895 trestná. Išlo však o zástupný dôvod: súdobá spoločnosť sa ho predovšetkým chcela zbaviť. Prostredníctvom osudu vojaka, ktorý zabil svoju milú a je uväznený a následne popravený, autor balady s horkosťou nahliada na krutosť viktoriánskeho väzenia. Vezňov príbeh ho vedie aj k úvahám o ľudskej láske, pominuteľnej a človekom málo cenenej.

Když během druhé světové války dobyla britská armáda Tripolis, změnil se italský blázinec v Královskou vojenskou věznici. Nikdo tady nemá šanci na spravedlnost, naději na milost – a to dokonce ani v hrobě. Pahorek z písku navršený vězni je pro ně tím nejstrašnějším trestem. Zaliti potem s neskutečnou námahou pochodují nahoru a dolů pod nemilosrdným africkým sluncem.

Moderní překlad Nového zákona pro třetí tisíciletí. Slovo na cestu je čtivý, jasný a srozumitelný překlad Nového zákona. Převádí do současné moderní češtiny teologické výrazy a formulace, které mohou být dnešnímu člověku vzdálené. Pomáhá tak čtenáři pochopit myšlenky a smysl původního biblického textu. Velkou oblibu si získal nejen mezi začínajícími, ale i zkušenými čtenáři Bible. Ti oceňují, že mohou lépe číst i delší oddíly najednou, a objevovat tak nové souvislosti.

'Well, Sergeant, here we go then', I said. 'Getting our chance at last of a good old crack at the Boche, eh...?'Ex-infantryman and reconnaissance officer, author and humorist Patrick Ryan is perhaps best remembered for this acerbically comic novel - first published in 1963 and quickly adapted into a 1967 feature film by Richard Lester, starring Michael Crawford and John Lennon. It is a satirical 'memoir' of the misadventures of the haphazard and notably na�ve Lieutenant Ernest Goodbody and his fellow fighting men of Twelve Platoon - Sergeant Transom, Corporals Hink, Globe and Dooley, Private Drogue et al - as they stumble ill-preparedly into the theatres of World War Two.

První sbírka olomouckého básníka Františka Vrby (narozen roku 1982 v Plzni). Básnická sbírka Františka Vrby je výrazem existenciální tísně ve světě, v němž každá situace teď a tady je zatěžkána vědomím fatality lidské existence. Básnické reflexe všedních událostí však vedle ironického, erotického či melancholického vyznění míří především k vyslovení obecnější zkušenosti člověka ve světě, v němž vládne „bezkrevná noc jak prsy utonulých“. Své reflexe prostých událostí František Vrba posouvá až k mytizované obraznosti. Čtenář se ocitá v mytickém lese plném jelenů a vlků, kde žena po večeři z vnitřností jehňat smývá v potoce krev, a její nohy jsou při milostném aktu ovinuty Karkulčinou stuhou.

Includes stories that are humorous, satiric, supernatural, and macabre, highly individual, and full of eccentric unconventional situations. schovat popis