Jiří Šalamoun byl český výtvarník, ilustrátor a autor kreslených filmů a plakátů. Jeho známým dílem je kreslený Maxipes Fík. Kromě knihy se podílel i na animovaném seriálu, uváděném zejména v televizní sérii večerníčků.
Maxipes Fík v Austrálii!
Rozkládací leporelo předkládá dětem oblíbeného Fíka, který se tentokrát vydal na zkušenou k protinožcům. Jestlipak maxipes zapadne mezi klokany, když si nechá u krejčího ušít kapsu na břicho? V tomto formátu vychází od dob edice Hvězdička úplně poprvé.
Výtvarník a grafik Jiří Šalamoun (1935–2022) byl nedělním básníkem. Poezii se věnoval od sedmdesátých let minulého století, bez větších ambicí, nesystematicky a jak sám často zdůrazňoval, výhradně v „přestávkách“ mezi kreslením. Přesto, nebo právě proto, se mu podařilo vytvořit svět mimořádně sevřený, ryzí. Místo, kde se nejrůznější příběhy, postřehy a pravdy (ano, povětšinou ty velké, životní) s radostí a nevídanou samozřejmostí potkávají a prolínají se se vzpomínkami, pověrami, s přáteli a blízkými, Williamem Shakespearem, Maxipsem Fíkem či Faustem. Jeho hravá a zároveň melancholická atmosféra, šťavnatý, až „hlučný“ jazyk, jeho smích, přímočarost a nehledaná, nepodbízivá srozumitelnost, dávají čtenáři možnost prožít dobrodružství, na které jen tak znovu nenarazí.
Jiří Šalamoun je autorem celé řady děl, která z nejrůznějších důvodů zůstala ukryta v krabicích, deskách či zásuvkách. Mezi ně patří též scénář k nerealizované animovanému filmu Tak i naopak čili Proč vznikají skvrny na Slunci z let let 1978 - 1972. Soubor více než sta kreseb spodnázvem Sonáta polovičního měsíčního svitu pro při hlasy, který spolu s úvodním autorským slovem představuje mistrnou variaci na věčné téma stýkání a potýkání se mužského a ženského světa. A jakkoli se jedná "pouze" o scénář, jsou Skvrny úplné. Nevěříte? Tak se pohodlně usaďte, obklopte se tóny - třeba z předehry k Wagnerově opeře Tannhäuser, která Jiřího Šalamouna při vzniku scénáře doprovázela -,otevřte tuto knihu a nechte se unášet příběhem... Na manželské lože s plným obsazením otevřeným oknem dopadající měsíční svit probudí nejprve snové já manžela a vytáhne ho oknem do noci...
Pohádky na dobrou noc jsou novou řadou Dětské knihovničky ze sítě prodejen Albert, kterou pro vás připravil ve spolupráci s nakladatelstvím Albatros. V této knize najdeme oba původní díly Maxipes Fík a Maxipes Fík na cestách pod souhrnným názvem Maxipes Fík doma i na cestách.
Soubor přibližuje naivní a groteskní svět lidového českého loutkářství. Anonymní autoři v nich zpracovali témata, která pronikla i do „vysoké“ literatury (Faust, don Juan), a v osobitém zjednodušení ji nabídli lidovému publiku.
Čtvrté kolo u stolu, pátá noha na papíře : typografie, kresby a spol.-- : katalog k výstavě z cyklu Osobnosti českého grafického designu : Muzeum umění Benešov u Prahy 18.11.2004-30.1.2005
Ďalšie napínavé dobrodružstvá obľúbeného večerníčkového hrdinu maxipsa Fíka v knižnej podobe. Tentokrát sa deti s Fíkom vydajú na cesty – Fík totiž vyrazí na skúsenosť do sveta. Postupne sa stane námorným kapitánom, africkým náčelníkom, psom záchranárom, objaviteľom a pilotom, ale nakoniec sa predsa len rád vráti späť k svojej kamarátke Áje. Veselými ilustráciami doprovodil Jiří Šalamoun.
Sbírka fejetonů a drobných povídek, které psal spisovatel, dramatik a scenárista Alex Koenigsmark během posledních pěti let pro rozhlas a různé časopisy.
Kniha básní předního představitele naší současné výtvarné scény, kreslíře, ilustrátora a knižního výtvarníka Jiřího Šalamouna. Poetika jeho básní, které zatím uveřejňoval příležitostně v katalozích svých výstav a na stránkách Literárních novin, je – v kontextu české poezie – neobvykle přínosná především svou inspirací v ikonografii starého umění výtvarného i slovesného (zejména lidového a zlidovělého).
Moderní překlad Nového zákona pro třetí tisíciletí
448 stránok
16 hodin čítania
Moderní překlad Nového zákona pro třetí tisíciletí. Slovo na cestu je čtivý, jasný a srozumitelný překlad Nového zákona. Převádí do současné moderní češtiny teologické výrazy a formulace, které mohou být dnešnímu člověku vzdálené. Pomáhá tak čtenáři pochopit myšlenky a smysl původního biblického textu. Velkou oblibu si získal nejen mezi začínajícími, ale i zkušenými čtenáři Bible. Ti oceňují, že mohou lépe číst i delší oddíly najednou, a objevovat tak nové souvislosti.
Holčička Ája dostala od rodičů malinké roztomilé štěňátko. Dali mu jméno Rek, jenomže Ája neuměla vyslovit R a začala mu říkat Fek, z čehož pak vzniklo definitivní pojmenování pejska - Fík. Štěňátko rostlo a rostlo, až se z něho vyklubal obří maxipes Fík. V sedmi pohádkových příbězích se nejdřív dozvíte něco o zmoudření Fíka, dál o tom, jak na závodišti sbíral vavříny, jak šel do školy nebo dokonce jak řídil auto, jak se stal mistrem ve skoku pro něco a nakonec ještě o tom, jak se Fík rozhodl vydat do širého světa. Bohatě ilustrovaná knížka pro radost malých i velkých i těch úplně největších vznikla podle známého a úspěšného televizního večerníčkovského seriálu.
Hobit je kniha dejovo spojená s trilógiou Pán Prsteňov. Autor, povzbudený čitateľským úspechom, ktorý nasledoval po vydaní Hobita (prvý raz vyšiel v roku 1937), sa rozhodol pokračovať v príbehoch Stredozeme a rozšíriť ich; tak sa zrodil trojdielny román Pán Prsteňov a Silmarillion. Žriedlom spisovateľovej inšpirácie boli grécka, rímska, keltská a anglosaská mytológia, artušovské, karolínske a germánske legendy. V jeho diele sa prejavilo všetko, čím bol: tvorivým spisovateľom, filológom, historikom, etnografom, znalcom mýtov, geografom, filozofom, umelcom a oddaným kresťanom. Tolkienovo rozprávačské majstrovstvo spočíva vo vytvorení vlastnej, originálnej mytológie.
Výbor z písňových textů Jiřího Suchého je určen dětem a jejich rodičům a prarodičům, kteří zažili slavné doby Semaforu, divadla u jehož zrodu stála autorská dvojice Jiří Suchý - Jiří Šlitr.
(A)Jak svět přichází o básníky.(B) Jak básníci přicházejí o iluze.(C) Jak básníkům chutná život
Novelizace tří úspěšných filmových komedií scenáristy Ladislava Pecháčka a režiséra Dušana Kleina: Jak svět přichází o básníky, Jak básníci přicházejí o iluze a Jak básníkům chutná život - s gymnazistou, později medikem a nakonec lékařem Štěpánem Šafránkem v hlavní roli.
Obsahuje: Epigramy, Politické satiry a písně, Král Lávra, Křest svatého Vladimíra, Tyrolské elegie, O posledních věcech člověka. Doslov – Alexandr Stich, Život a dílo Karla Havlíčka Borovského – Jiří Korejčík.
Kniha sleduje téměř padesátiletou historii české školy animované tvorby. 88 barevných, 45 černobílých reprodukcí. Úvod napsal Jiří Šalamoun. - Ruské, německé, anglické a francouzské resumé.
Novela Richarda Brautigana V melónovom cukre je pretransformovaným obrazom Ameriky druhej polovice 60-tych rokov, ktorá bola poznamenaná najmä hnutím hippies. Jej príbeh-nepríbeh sa odohráva v surrealistickej krajine, na území nazvanom jaZMAR. V súznení s prírodou tu žije uzavretá komúna v obklopená hmotnou i nehmotnou substanciou, ktorou je melónový cukor. Táto knižka je natoľko hravá, tajuplná a amorfná, že priam láka k viacerým interpretáciám. O jej nádhernú grafickú podobu, ktorá dokonale vystihuje charakter tohoto literárneho klenotu, sa postarala Daniela Olejníková. V melónovom cukre vychádza na Slovensku po prvýkrát. S bravúrnou suverenitou ju preložil Daniel Hevier.
Obsahuje povídky: Jaroslav Hašek - Po stopách státní policie v Praze Ivan Olbracht - Kariéra Eduarda Žáka Karel Čapek - Pád rodu Votických František Gel - Opilý kocour Eduard Bass - Světlo v tmách Eduard Fiker - Žlutý kámen Jiří Šalamoun - Kriminální leporelo Jiří Marek - Pan rada v Paříži Lukáš Luhan - Ztracený vlak Vladimír Přibský - My podezřelí Václav Erben . Dialogy pro klarinet, cimbál a bicí nástroje
Kramářské písně se zpívaly a prodávaly na jarmarcích a poutích od 16. do 19. století. Bavily informacemi o dění v blízkém i vzdálenějším světě, přičemž dávaly přednost událostem senzačním, šokujícím, zázračným; byly jakýmsi předchůdcem dnešního bulvárního tisku. Přes svounaivitu a barvotiskový charakter jsou zajímavým zrcadlem vkusu dobového čtenáře a posluchače pocházejícího nejčastěji z lidových vrstev.
Výber z najkrajších poviedok a noviel autora, pre ktorého je život najväčší dar. Vybrané a preložené z anglických originálov “My Name is Aram”, “Best Stories of William Saroyan”, “Little Children”, “The Man With the Heart in the Highlands and Other Stories”, “The Saroyan Special” a “Tracy's Tiger”.
Vtipné vyprávění předního českého psychiatra, provázené mnoha dokumentárními ilustracemi, nás přivádí do Prahy konce 19. a prvních dvou desetiletí 20. století. Autor v něm vzpomíná na svou rodinu, dětství i dobu gymnasiálních a lékařských studií, na desítky slavných i obyčejných lidí, s nimiž se setkal. Očima lékaře zajímavě líčí tehdejší způsob života, charakter školního vyučování, vypráví o tom, jak se cestovalo, stonalo a léčilo, jak vypadaly pražské ulice, jak se Pražané bavili aj. 2. vydání
Vtipné vyprávění předního českého psychiatra, provázené mnoha dokumentárními ilustracemi, nás přivádí do Prahy konce 19. a prvních dvou desetiletí 20. století. Autor v něm vzpomíná na svou rodinu, dětství i dobu gymnasiálních a lékařských studií, na desítky slavných i obyčejných lidí, s nimiž se setkal. Očima lékaře zajímavě líčí tehdejší způsob života, charakter školního vyučování, vypráví o tom, jak se cestovalo, stonalo a léčilo, jak vypadaly pražské ulice, jak se Pražané bavili aj. 2. vydání
Legendárnu postavu Pána Tau pozná snáď každé dieťa a každý dospelý. Tento čarovný pán s pinčom (klobúkom) a dáždnikom vie byť chvíľu veľký a chvíľu malý, stačí, aby si na pinč poklepal - a je z neho mrňavý panáčik. Ale či už malý alebo veľký, vždy dokáže splniť detské priania a meniť sny na skutočnosť...
Autor zde líčí poměry v konzervativní Anglii a kriticky se vyjadřuje proti některým institucím. Předními postavami jsou čtyři členové Pickwikova klubu, kteří spolu cestují po Anglii a poznávají život na venkově. Zpočátku spatřují ve venkově idylu, ale následně zjistí, že to není takové jak si mysleli, venkov sužuje hlad a bída, lidé zde žijí v chudobě. Navštíví hodně míst a zažíjí spoustu dobrodružství a komických příhod. Autor v románu vystihuje svůj kritický postoj k sirotčincům, k továrnám, kde pracují děti.
Autor tu líči pomery v konzervatívnej Anglicku a kriticky sa vyjadruje proti niektorým inštitúciám. Prednými postavami sú štyria členovia Pickwickovho klubu, ktorí spolu cestujú po Anglicku a spoznávajú život na vidieku. Zpočiatku vidia na vidieku idylu, ale neskôr zistia, že to nie je také, ako si mysleli; vidiek sužuje hlad a bieda, ľudia tu žijú v chudobe. Navštívia množstvo miest a zažijú veľa dobrodružstiev a komických príhod. Autor v románe vystihuje svoj kritický postoj k sirotincom a k továrňam, kde pracujú deti.
Dej tohto dielu slávnej pentalogie o Koženej Pančuche odohráva sa v čase dobyvateľských bojov Francúzov a Angličanov o nové územia Kanady, v ktorých Indiáni, najmä Mohykáni a Irokézi, zohrali významnú úlohu. Posledný Mohykán je azda najslávnejšie dielo J. F. Coopera. V ňom sa podarilo autorovi najdokonalejšie spojiť historický žáner s dobrodružným, opisy krásnej kanadskej prírody, temných, nebezpečných pralesov, nedotknutých civilizáciou, ako aj zvykov indiánskych kmeňov. Dcéry plukovníka Munroa, Kora a Alice, sprevádzané majorom Duncanom Heywardom, putujú do pevnosti William Henry za svojím otcom. Munro, veliteľ pevnosti, starý veterán, je vojak telom a dušou. Vojnové šťastie je však vrtkavé a zdá sa, že sa v ostatnom čase prikláňa na stranu Francúzov. Munro je už starý, dlho nevidel svoje dcéry. Preto by sa rád s nimi stretol. Indián Magua sa ponúkne, že Alicu a Koru bude sprevádzať. Namiesto toho ich zavedie do pralesa, kde sa dostanú do zajatia Hurónov. Maguovi záleží predovšetkým na tom, aby mal vo svojej moci dcéry plukovníka Munroa. Chce sa otcovi pomstiť na tom, čo je mu najdrahšie. Major Heyward, ktorý miluje Alicu a veľmi si váži statočnú Koru, podniká všetko, aby ich so Sokolím Okom a dvoma Mohykánmi, Čingačgúkom a Unkasom, zachránili.
„Už mnoho, mnoho prešlo dní / od tých čias, ako mladú Táňu / a Eugena s ňou videl som, / trápený roztúženým snom, / dať všetko toto do románu / cez kryštál magický som chcel, / no ešte jasne nevidel.“ Veršovaný román A. S. Puškina v preklade Janka Jesenského. Klasika zo Zlatého fondu SME.
Digitalizovaná podoba publikace: Alexander Sergejevič Puškin. Eugen Onegin. Román vo veršoch. Matica slovenská. Turčiansky Svätý Martin 1942. 240 s. Janko Jesenský preložil. Stanislav Mečiar rediguje.
Románová zpověd muže středních let, který se při práci na poměrně odpovědném místě dostává do rozporu s povrchní morálkou svého okolí a s jeho povrchním vztahem k základním lidským hodnotám. Tak jako kdysi Mistr Jeroným Pražský odvolal svou pravdu ze strachu před ohněm a pak se k nívrátil a podstoupil smrt, tak také hrdina této knihy snaží se nejprv svému okolí přizpůsobit, ale pak mění svůj postoj a snaží se podržet si svou osobnost a jistou nesmiřitelnost.