Josef Kolmaš Poradie kníh (chronologicky)

Kniha od známého českého tibetanisty a sinologa navazuje na předchozí svazek Pojednání o věcech tibetských (Vyšehrad 2014). V deseti kapitolách se zde autor zabývá různými konkrétními aspekty čínské kultury a dějin, od rozboru čínských jmen až po úvahy o cestě Marka Pola do Číny. Výrazné ohnisko knihy (podobně jako u svazku tibetského) představují kontakty Číny s ostatním světem, respektive poznávání Číny Evropany. Najdeme zde tak kapitolu pojednávající o jezuitovi Athanasiu Kircherovi či Françoisi Noëlovi, anebo o velkém ruském průkopníku sinologie N. J. Bičurinovi, jakož i o dalších tématech. Vydání knihy bylo podpořeno z prostředků Mezinárodnho sinologického centra Chiang Ching-kuovy nadace v Praze

Po Ťü-i, považovaný za významnou postavu klasického čínského básnictví, žil v první polovině devátého století během tchangské epochy, kdy poezie dosahuje vrcholu. Jeho dílo, které se odlišuje od Li Po a Tu Fu, se vyznačuje hlubokým metafyzickým steskem, který se objektivizuje v reálných útrapách lidí, zejména těch, s nimiž se setkává. Poezie se tak zaměřuje na život druhých, což posunuje básníka do pozadí jako lyrického subjektu. Po Ťü-iho pohled spojuje intelektuální potence se sentimentem, což harmonicky doplňuje, podobně jako v pozdním osmnáctém století v Evropě. Tato dvojdomost se projevuje v ironii, verbálním patosu, moralizování a důrazu na kontrast, což přináší překvapení v závěrech jeho veršů. Na rozdíl od Tu Fu, který vyjadřuje smutek, Po Ťü-i vnímá situace jako výčitky. Jeho poezie není tak těsně spjata s bezprostředním světem, což ovlivňuje její kouzlo a stesk. Básníkova osobnost se odráží v jeho silném přiklonu k buddhismu a pečlivém uspořádání veršů do sbírek. Tento český výbor doplňuje již existující svazky a poskytuje unikátní pohled na strádání čínského života prostřednictvím jeho poezie.

Známý český tibetolog a sinolog, autor řady překladů (Tibetská kniha mrtvých, Zrcadlo králů, Pokladnice moudrého rčení, Datlovník v meruňkovém sadu, Zápisky o buddhistických zemích aj.) se v deseti kapitolách zamýšlí nad nejrůznějšími aspekty tibetské kultury a historie. Svazek otevírají obecnější texty věnované tibetským osobním jménům, symbolickým významům čísel a způsobu, jakým Tibeťané měří čas. Další kapitola seznamuje s osobností a dílem Congkhapy (1357–1419), zakladatele jedné z nejvýznamnějších buddhistických škol Gelug. Kapitolu doplňuje překlad kratšího Congkhapova díla Základ dobrých vlastností. Ze školy Gelug pochází linie dalajlamů, jimž se podrobně věnují další dvě kapitoly. Konkrétně v nich jde o jev převtělování a proces rozpoznávání převtělenců, kandidátů na titul dalajlamy a pančhenlamy. Kapitolu věnovanou tibetskému buddhistickému kánonu pro hlubší zájemce doplňuje podrobná bibliografie. Učebnice rozkoše je tématem dalšího textu, který obsahuje i kompletní překlad této „tibetské kámasútry“. Zčásti obdobným směrem se pak obrací kapitola věnovaná tibetskému umělci a intelektuálovi Gendünu Čhönphelovi (1905–1951), jenž vedle významné historické práce o Tibetu sepsal také známou Učebnici erotiky. Celý svazek uzavírá příspěvek věnovaný pronikání evropských misionářů do Tibetu a zejména jejich poznávání tibetského jazyka.

Autobiografie současného, čtrnáctého dalajlamy se dá číst jako poutavé vyprávění prostého mnicha i jako příběh pohnuté tibetské historie 20. století. Tändzin Gjamccho líčí, jak v něm v útlém věku rozpoznali nového dalajlamu, jak vyrůstal pod přísným dozorem svých učitelů v paláci Potála,...

Stále ještě pro většinu z nás tajemná vysokohorská země se starobylými kláštery, jejíž tradiční obyvatelé už po desetiletí čelí čínské okupaci jak doma, tak v čele s XIII. dalajlamou také v exilu, a především snaze Číňanů překreslit její etnickou i duchovní podobu. Autor, světově uznávaný tibetolog prof. Josef Kolmaš (z jeho pera v Libri vyšly Malá encyklopedie tibetského náboženství a mytologie a Slovník tibetské literatury) nás zasvěceně provází dějinami od nejstarších dob a legend až po současnost. Odpovídající pozornost vedle politických událostí věnuje rovněž duchovním dějinám Tibetu, jednotlivým sektám, jejich rozdílům, ale i společným rysům tibetského buddhismu, jemuž se často říká lamaismus a který ovlivnil i národy a státy za jeho hranicemi, zejména Mongolsko. Neopomíjí také poznávání ojedinělé země a kultury okolním světem, především Evropany, včetně zrodu vědeckého oboru – tibetologie. Vedle vlastního textu kniha přináší přehledné encyklopedické heslo, tabulky světských i „církevních“ představitelů, chronologický přehled hlavních událostí a doporučenou literaturu k tématu. Zájemcům o tuto oblast Asie – vedle obsáhlých Dějin Číny, Tibetu a Taiwanu v datech – nabízí ediční řada Stručná historie států také další svazky: Bhútán, Nepál, Indii, Bangladéš, Pákistán a Afghánistán.

Jde o jedinečnou knihu pojednávající o historii objevování a poznávání Tibetu z pera autora nejpovolanějšího. Prof.PhDr. Josef Kolmaš, DrSc. je totiž přední český tibetolog, sinolog a průkopník československé tibetologie. V letech 1994-2002 byl ředitelem Orientálního ústavu Akademie věd ČR, kde založil jedinečnou Tibetskou knihovnu. Z obsahu Stručně z dějin poznávání Tibetu Tibet v čínských pramenech a u antických autorů Tibet v dílech prvních evropských cestovatelů 13.- 18. století Pokusy o christianizaci Tibetu - italští jezuité a kapucíni Zrození tibetologie Putování francouzských lazaristů J. Gabeta a E.-R. Huca do Lhasy Moravský misionář Heinrich August Jaschke Ferdinand Stoliczka, himalájský výzkumník moravského původu Plejáda ruských výzkumníků Tibetu 19. a 20. století Gonbožab C. Cybikov První Čechoslováci ve Lhase: Vladimír Sís a Josef Vaniš ABC předních cestovatelů a výzkumníků Tibetu

Přední - a to nejen v měřítku České republiky, ale i Evropy a světa - znalec Tibetu, jeho historie, náboženství a písemnictví (pro Libri už napsal Malou encyklopedie tibetského náboženství a mytologie) a překladatel profesor Kolmaš sepsal i ve světovém měřítku unikátní slovník, který zahrnuje všechny druhy literární produkce (včetně historické a náboženské) Tibeťanů od nejstarších dob po 20. století. Slovník zachycuje jak autory, tak i charakteristické žánry tibetského písemnictví včetně ústně tradovaného folkloru.

Ojedinělý překlad z tibetského originálu sbírky mysticko-lyrických příběhů a písní nesoucí metaforický název Gurbum aneb Sto tisíc písní (ve skutečnosti je písní kolem dvou set) připisovaných tradicí Milaräpovi. Jógin Mila Žäpadordže přezdívaný Milaräpa (1040 - 1123) patří k nejproslulejším představitelům první generace kagjüpovců v Tibetu. Kagjü (Ústní tradice) je škola vycházející z učení pozdního indického buddhismu (tantrajány) a jejím věroučným jádrem je učení o "velké pečeti" (věnující se pochopení buddhistického pojmu prázdnoty) a Šest Nárópových nauk (soubor meditačních technik). Sbírka je rozdělena do tří oddílů a 58 kapitol, Milaräpa je původcem hlavních myšlenek díla a hlavní postavou reálných příběhů, sestavitelem díla je kagjüpovský autor Cangňon. Gurbum je vedle prozaických narativních pasáží prokládán lyrickými popisy krajiny a poetickými výklady buddhistické Dharmy.

Ústně tradované lyrické a mystické básně a písně poustevníka Milaräpy žijícího v 11. století, čelného představitele kagjüpovské tradice tibetského buddhismu, sestavil do sbírky Gurbum pokračovatel jeho duchovní linie Sanggjä Gjalcchän v 15. století. Milaräpa vedl skromný a jednoduchý život askety a k buddhovství, tj k svatosti, směřoval cestou prostého nazírání věcí a pokorné praxe (v tom ohledu má svůj evropský protějšek ve sv. Františkovi z Assisi). Pro svou nekonvenčnost a jednoduchost představuje jeho duchovní poselství kvintesenci prakticky žitého buddhismu. Po anglickém a italském vydání je český překlad třetím překladem z tibetského originálu do cizího jazyka.

Autor, jeden z největších světových znalců Tibetu a jeho civilizace, přináší po úvodní stati abecedně členěný výklad rozličných aspektů náboženských systémů: vedle specifické formy buddhismu známé také jako lamaismus s jeho sektami či odnožemi (Červené, Žluté čepice) je to i domácí synkretické náboženství bönismus. Text se věnuje i dodnes živé a vžité praxi (rituály, obřady, kláštery) a v neposlední řadě přináší informace o dalajlamech, pančhenlamech a dalších význačných osobnostech spjatých s duchovním životem v Tibetu.

Reprezentativní výběr čtenářům přibližuje tři významná díla tibetské literatury, zahrnující historickou kroniku buddhistického mnicha a další literární žánry. Překlady, které editor zařadil do publikace, spojuje jazyk originálů a překladatel – profesor Josef Kolmaš, zakladatel československé tibetologie. Kolmaš přispěl k rozvoji tibetologie jako vědecké disciplíny, zejména od 60. let 20. století, a jeho studie o čínsko-tibetských vztazích formovaly směr tibetologického výzkumu. Podle něj by vědec měl být světoobčanem, což znamená aktivní dialog se zahraničními kolegy a přínos nových poznatků. Tato publikace dokládá bohatou překladatelskou činnost profesora Kolmaše. Bajka o ptácích a opicích, jeho první knižní překlad z tibetštiny, vyšla již v roce 1965. Další dva překlady pocházejí z 90. let, kdy se po politickém uvolnění otevřely možnosti pro publikaci jeho prací. Výběr zahrnuje originály Snang-sa-od-de-bum-pai rnam-thar (1958), Bja sprel gtam-rgjud (1957) a Gjalrab salwä melong, které obohacují porozumění tibetské kultuře a literatuře.

Tibet, země obklopená horami s čepičkami sněhu, které se zvedají k průzračnému tyrkysovému nebi, je obrazem síly přírody a krásy země. Před mnoha staletími vytvořili v poklidném ovzduší tohoto koutu světa Tibeťané pozoruhodnou civilizaci, civilizaci hluboce duchovní, jež pokračuje dodnes, neboť Tibeťané po celém světě toto dědictví udržují. Práce Starověký Tibet poskytuje příležitost hlouběji se seznámit s touto málo známou zemí od jejího přírodního utváření, až po původ a vývoj tibetských kmenů a dobu jejích prvních králů. Vychází přitom z tibetských dokumentů z osmého a devátého století a dalších zdrojů. Kniha představuje jak úvodní studijní pramen pro ty, kteří se hlouběji zajímají o studium tibetské kultury a civilizace, tak poutavé čtení pro ty, kterým Tibet učaroval. Přeložil Josef Kolmaš.

Výběr z celoživotního díla předního českého tibetanisty a sinologa Josefa Kolmaše zahrnuje jeho články a rozhovory z období 1956–2000, publikované v češtině v časopisech Nový Orient, Lidé a země, Universitní noviny a jiných periodikách. První a nejrozsáhlejší část sborníku tvoří články a stati, věnované historické minulosti tibetského státu, počínaje jeho zakladatelem Songcän Gampou, dále autor rozebírá otázky, související s nastolením úřadu dalajlámů a pančhenlámů. Intenzivní pozornost J. Kolmaš věnuje současným představitelům této duchovní linie v Tibetu.

Pečlivý výběr překladů z tibetského písemnictví, který mapuje v celistvosti literaturu jednoho z nejpozoruhodnějších států světa. Najdeme zde pověsti, mýty či jímavé písně tibetského jogína Milarepy, milostné verše 6. dalajlámy, rozpustilé básničky tibetské lidové poezie, ukázky z tibetských kronik, atd. Kniha poskytuje celkovou představu o literatuře Tibetu. Sestavil Josef Kolmaš.

Modulový učební text č. 35 pro studenty antropologie a „příbuzných oborů“. Edice Panoráma antropologie biologické – sociální – kulturní.

Čínský buddhistický mnich Süan-cang (asi 600/602 – 664) prošel v letech 629-645 země Střední Asie a dnešní Afghánistán, Pákistán a Indii. Ve svém cestopise zachytil obrovské množství informací o přírodních, společenských, hospodářských, kulturních a náboženských poměrech v uvedených zemích. Překladatel doplnil text poznámkami, slovníčkem buddhistických a jiných výrazů, itinerářem, doslovem, výběrem z pramenů a literatury a rejstříkem. Text doplňují podrobné mapky.

Rozsáhlé cestopisné dílo jezuitského misionáře podává svědectví o Tibetu a jeho pohnutých osudech v 10. letech 18. století. Desideri, který byl bystrým pozorovatelem, dokázal výstižně popsat všechno, co viděl a zažil a pronikl i do jazyka a kultury tehdejšího Tibetu. Svůj zájem zaměřoval zejména k poznání lamaismu, jeho naukové podstaty i kultovní stránky, ale snesl i zajímavé poznatky zeměpisné a historické.

Cestopis věrně a přesně zachycuje tibetskou přírodu, historii, kulturu, jazyk, náboženství, liturgii, mnišskou hierarchii, život, zvyky a obyčeje lidu.Tibet vždy představoval neznámou a tajemstvím opředenou zemi, která skrývá svá tajemství za hradbou nepřístupných hor. Povědomí o jeho existenci se do Evropy dostalo až ve středověku, ale živé svědectví o této zemi s její tradiční kulturou, náboženstvím a zvyky bylo podáno až koncem 19. století. Jedním z nich je i cestopisný příběh mladého ruského etnografa, jenž navštívil Tibet na přelomu 19. a 20. věku. Ve své knize líčí těžkou, dobrodružnou cestu do této země a její pamětihodnosti a samozřejmě si všímá zdejších zvyků, náboženství a jeho hierarchie i životního stylu zdejších lidí. Zvláštní pozornost věnuje tibetskému středobodu Lhase. Je to vlastně poslední svědectví o starém Tibetu, který právě vstupoval do své méně šťastné periody.

Početný kolektiv autorů-odborníků včetně těch, kteří dlouhodobě působí na zahraničních univerzitách a ústavech, napsal pod vedením redakce Orientálního ústavu AV ČR více než 500 životopisných hesel s obsáhlou bibliografií, počínaje středověkými učenci a konče soudobými specialisty výše uvedených oborů, ať již jde o jazykovědce, historiky, etnografy či literární vědce a překladatele. Slovník však obsahuje i hesla umělců, spisovatelů či cestovatelů, jejichž dílo bylo těmito exotickými oblastmi ovlivněno či naopak zprostředkovávalo kulturní poselství Orientu, Afriky či Latinské Ameriky českému publiku.

Kronika začíná vyprávěním o stvoření světa podle buddhistických legend, na které navazuje tradiční legenda o původu Tibeťanů z opičáka a sklaní rákšasí. Další části kroniky jsou věnovány dějinám Tibetu i okolních oblastí, dále různým postavám, zejména Buddhovi, Songcän Gampovi a Čänräzigovi. Sönam Gjalcchän při psaní kroniky vycházel z ústního podání a starších tibetských pramenů. Kniha byla napsána v roce 1368.

This book documents the journey taken by Vladimir Sis and Josef Vanis, who travelled to Tibet from 1953 - 1955 while making a film. The archival photographs and stills capture the Tibetan landscape, people, customs, dress, monastery architecture, temples and palaces providing a unique vision of Tibet in the 1950's, a vision of a cultural heritage that is no longer in existence after systematically being wiped out. Text in English

Výpravná publikace barevných a černobílých fotografií Josefa Vaniše s úvodem a odbornou garancí předních světových tibetologů Josefa Kolmaše a Pera Kvaerneho. Jedná se o unikátní soubor fotografií pořízených v Tibetu roku 1954, tedy krátce před narušením tibetského prostředí čínskou okupací.

Hlavním záměrem autorů je ukázat tento svět ve dvou základních rovinách - přiblížit buddhismus čtenářům v podobě historických a uměleckých památek, ale také zachytit krajinu a sociální prostředí,kudy se buddhismus šířil. Kniha je založena především na krásných fotografiích, jejichž atmosféru dokreslují texty našich předních orientalistů.

Kniha o významném východním guruovi a základech mahájánského buddhismu a duchovní atmosféře Tibetu v době konstituování buddhismu. Komentáře napsal: Květoslav Minařík a studii Na okraj pro české vydání napsal Josef Kolmaš.

Mezi četnými evropskými misionáři, kteří na počátku 18. století působili v Číně, byl také český jezuita, matematik, astronom, kartograf a hudebník P. Karel Slavíček.

Kniha pojednává o cestě čínského mnicha po buddhistických zemích v letech 399-421 n.l. Navštívil Indii a Cejlon a jeho cesta znamenala rozšíření Buddhismu a také poznání dvou světových kultur.

Stručný přehled buddhistických kánonů přibližuje jejich filozofii a seznamuje i s jejich překlady.

Una leggenda narra che l'autore scrisse questo racconto in una sola notte, per alleviare la solitudine della madre e darle, attraverso la magia della parola scritta, il conforto e l'illusione della vicinanza del figlio.

Kniha mŕtvych je základným dielom tibetského buddhizmu. Vznikla pravdepodobne v 8. storočí n.l., kedy bola asi prvýkrát zapísaná. V nasledujúcich približne šiestich storočiach patrila k tajným, "zakopaným" knihám, ktoré neprenikli na verejnosť. O jej rozšírenie sa zaslúžil až v 14. storočí askét Karmalingpa, ktorý ju údajne objavil na hore Gampodar a odovzdal svojim nasledovníkom. Kniha mŕtvych je formulovaná ako poučenie pre zomrelého na jeho ceste na druhý svet - v "mezistave", ktorý nasleduje po fyzickej smrti. Podľa tibetských buddhistických predstáv smrť nie je absolútnym predelom medzi životom a neživotom, život pozemský a život posmrtný sú dve formy vyššej existencie a hranica medzi nimi je plynulá. Poučenie pre človeka, ktorý sa ocitol na prechode medzi týmito dvoma stavmi, nie je iba popisom pohrebného rituálu. Je to predovšetkým plán správnej životnej cesty, ktorý zahŕňa základné princípy buddhistickej morálky a filozofie a ktorý napokon vedie k vyslobodeniu. Z tohoto dôvodu je Kniha mŕtvych pre nás ojedinelým kultúrnohistorickým svedectvom o myslení a spôsobe života v starom Tibete.

V jazyce tibetském - Legs-par bšad-pa rin-po-čhe´igter žes-bja-ba´i bstav-bčos. V jazyce sanskrtském Subhášita ratnanidhi náma šástra. Sbírka Pokladnice moudrých rčení obsahuje 457 gnómických čtyřverší.

Biografický slovník přináší údaje o nejvýznamnějších evropských i mimoevropských objevitelích, mořeplavcích a cestovatelích, kteří přispěli k odstranění „bílých míst“ ze zemského povrchu.

Rozsáhlejší výbor z dosud málo u nás známé tibetské lidové poezie přináší v deseti oddílech (Odraz měsíce, Tři zlaté kvítky, Voda s mlékem, Ztečení sněžné hory, Sníh ve mně, Vůně tibetských sosen, Studánka, kde jsi pil poprvé,Ohnivá paprika, Černý mrak v bílém, Písně nepovedeného dalajlámy) krátké písně, kterým se říká tangthung-sä. Poezie zapůsobí na dnešního čtenáře neotřelým kouzlem básnivě naivního pohledu na lásku, přírodu, svět a sociálním i satirickým a protináboženským zaměřením.

Z tibetštiny do češtiny převedená bajka, o době jejíhož vzniku a autoru stále ještě není zcela jasno. Alegorickou formou vyprávění o dlouhém boji ptáků s opicemi patrně zobrazila boje Tibeťanů proti snahám nepřátel zbavit je svobody i země